Život za podpis
Vladimír Körner
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22812/bmid_zivot-za-podpis-65e8dbc43cfb0.jpg
4
18
6
Novela Život za podpis tvoří ouverturu diptychu Post bellum 1866 a zabývá se laděním a prvními takty prusko-rakouské války, předvedené autorem do důsledků jako první válečný střet bez jakýchkoli ideálů, jako masakr bez podstatného zisku pro obě zainteresované strany. Zabývá se trýznivými niternými otázkami aktérů války, zabývá se rozsáhlou mašinérií špiclovství a špionáže a na postavě studenta Ludvíka Machla ukazuje policejní praktiky, jak malým háčkem, evidentně nastraženým, lze polapit a zničit nejen duši mladého člověka, ale i rozvrátit jeho fyzickou existenci. Jako ilustrace jsou použity reprodukce dobových rytin polského malíře Artura Grottgera.... celý text
Přidat komentář
I přes malý počet stran se jedná o dost obtížné čtení, které vede k nadčasovým úvahám, jak je snadné využít moci a zničit lidský život.
Körnerův styl mi vůbec nesedl. I když uznávám, že se kniha věnuje závažným otázkám, forma ji sráží. Mnohdy není jasné, zda se jedná pouze o myšlenky hlavního hrdiny nebo nahlas pronesené věty, u dialogů není zřejmé, kdo zrovna mluví. Na několika místech během jednoho odstavce dojde k posunu děje o několik měsíců, celkový styl vyprávění se snaží přizpůsobit popisované době.
Celek mi pak přišel příliš fragmentovaný a místy chaotický.
Neprávem opomíjená Körnerova novela z doby nástupu prusko-rakouské války. Jak je autorovým zvykem, do historických reálií vkládá existenciální příběh člověka semletého mocí. V příběhu Ludvíka Machla rezonuje normalizace sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století - fígle tajných policií všech dob a síla státních autorit zničit život jednotlivce jedním máchnutím pera jsou zde popsány v celé své zrůdnosti. Körner, jako obvykle, své hrdiny nijak nešetří a státní aparát ukazuje v jeho bezcitné nahotě. Moc se mi líbil i jazyk, kterým v Životě za podpis vládne autor opravdu mistrovsky a přestože jsem již předtím viděl film, knihu jsem si díky jemu skutečně užil.
"Jak pramálo stačí, aby byl zmařen lidský život. Někdy jediný podpis -- chtěl ses zachránit a přitom jsi podepsal ortel zkázy. Prastará smlouva s ďáblem o duši, o nic jiného se ani nehraje. Příliš záhy v životě, kdy se chce létat, kdy se zdá tolik cest otevřených, a nakonec zbude jediná. Via mala, ta nejhorší, tu ti uchystají druzí, není úniku. Spása nebo zkáza vyjde nastejno, sebezničením nelze zvítězit. Buď čertu sloužíš nebo jsi proti němu, třetí cesta zdánivě není. A co když existuje, co když je právě ona zdrojem skutečného lidského údělu? Křivolaká cesta pomsty a předstíraných věrností, totální zrady a přetvářky, nekonečné odčiňování jakési viny, která nebyla zaviněna. Zanech všech nadějí, ničeho si ďábel neváží jak svých otevřených protivníků, na jejich zničení je zařízen. Bojí se pouze těch osamělých, ponížených tvorů, jedovatých šípů ze zálohy. Není šance k vítězství, broďme se pouze bahnem, neboť se chystá na nové deště... "
Ač Körner, novela mne nijak zvlášť nezaujala - televizní zpracování, kvůli němuž jsem po knize sáhla, u mne nakonec zabodovalo víc; i když závěr byl působivý... Mám však oblíbenější autorova díla.
Kniha ležela dlouho na pultech knihkupectví, neb vyšla koncem socialismu v ČR, a jak se doba měnila, ceny rostly, tak její cena zůstávala na 16 korunách i v době, kdy už podobné knihy byly cenově nad sto korun.
Dávám dvě hvězdičky, důvodů by bylo víc.
Hlavním je, že povinnosté každého autor je dokázat mít empatii s hlavním hrdinou, a tady se ho V. Kornerovi podle mě moc nedaří. Ale je to jeho styl, odvádí i zde to, na co je od něho čtenář zvyklý, takže někdo to bere, jiný méně.
Já patřím mezi ty druhé.
Po stránce historické nám ani zde autor toho moc nového nepředkládá, jen dosti známá fakta, a těch není moc.
Pro srovnání mnohem výše stavím Kratochvíla, například jeho knihu Komediant, též adekvátně zfilmovanou režisérem Vávrou, což je pro mě vrchol historické novely či prózy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1967 |  Adelheid |
| 1997 | Údolí včel |
| 1973 | Zánik samoty Berhof |
| 2007 | Písečná kosa |
| 1984 | Lékař umírajícího času |
Mám rád autorův styl. Smysl pro detail na jedné straně, bohatý popis zajímavým jazykem; vzápětí několika málo slovy načrtnuté prostředí, atmosféra a zkratkovitý děj. Často autor ponechává dostatek prostoru pro fantazii čtenářovu. Někdy se Körnerovy knihy nečtou zrovna snadno, je potřeba se zastavit, prožít scénu a věci domyslet.
Příběh je prostý, jedna dějová linie popisuje osudy mladého hlavního hrdiny, jeho milostný příběh, mladickou nerozvážnost, postupné zaplétání se s policejní mašinérií. Sledujeme deziluzi, putování z Prahy do Kladska na pruské pomezí a pomalu nastupující rezignaci. Cestu lemují zvláštní postavy a výstižně vykreslené charaktery coby ilustrace různých způsobů, jak se lidé srovnávají s válečnými událostmi.
Stěžejní myšlenka knihy není moc optimistická, celou prostupuje vědomí zkázy a úpadku člověka. Nejedná se o kulervoucí čtení, od kterého se nelze odtrhnout, ale každopádně o zajímavý zážitek.