Život s panikou
Alžběta Bublanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476733/bmid_zivot-s-panikou-gL0-476733.jpg
3
78
24
Vyspat se do růžova. Bez problémů přejíždět po městě tramvají. Užít si klidnou dovolenou u moře a nestrachovat se, že každý pupínek může znamenat nevyléčitelnou nemoc… Takový život mají „panikáři“ málokdy. Úzkost jim v hlavě vytváří katastrofické scénáře hodné hollywoodského trháku a běžné úkoly můžou představovat nepřekonatelnou překážku. Spisovatelka Alžběta Bublanová v deníkových zápiscích upřímně popisuje, jaké to je existovat s panikou po boku a jak – a jestli vůbec – se dá nezvaná návštěvnice našich myšlenek obelstít, nebo je prostě potřeba se s ní naučit žít.... celý text
Přidat komentář
Kamínek do mozaiky poznání záludností lidské psychiky. Autorka propojuje zkušenosti z psychoterapie s popisem své každodennosti.
Přála bych všem, co u sebe potkávají první náznaky potíží, aby nic nebrali na lehkou váhu.
Kniha není dokonalá, ale zmiňuje podstatné.
Mezi řádky prosvítá, že panika přichází jako varovný signál a chce nás všechny něčemu naučit ...
Snížení tlaku a výkon a dokonalost?
Preventivní péči o duši?
Opatrnosti citlivých mladých nejen u alkoholu, ale i u ostatních psychoaktivních látek typu THC či HHC ...
Komunikaci a nezavírání očí před nesnadnými tématy ...
Výborná obálka a ilustrace uvnitř.
Potřebná literatura.
4/5
Patřím mezi lidi, kteří takovéto stavy zažijí jen několikrát za život a ze zcela jiných důvodů. Zažívat je denně musí být peklo. Co do literárního hodnocení - srovnávala jsem to s knížkou Královna děsu aneb Panická porucha, ta byla napsaná trochu líp.
Ze začátku byla kniha zajímavá - přece jen, otvírala aktuální téma. Jednotlivé příběhy, nebo spíše deníčkové záznamy, jsou však velmi podobné. Postupně kniha začne nudit, lze doporučit nějaké logické řazení jednotlivých kapitol.
Panické ataky máme v rodině, kniha mě zklamala. Bylo to neustále dokola to samé. Čekala jsem nějaký vývoj, jak se naučit s panikou žít, nějaké tipy jak si pomoci.
Oceňuji autorčinu snahu jít s kůží na trh. Věřím, že to nejednomu panikáři pomůže k vědomí, že v tom není sám. Bavila mě deníková forma. Fascinuje mě, čeho všeho je lidská mysl schopná a jak dokáže paralyzovat celého člověka...
Téma úzkostí je mi (bohužel) blízké, takže když jsem tuto knížku zahlédla v knihupectví, hned jsem věděla, že po ní sáhnu. Zaujal mě i fakt, že kniha pochází z pera české autorky.
Pod zářivě žlutou obálkou se skrývají velice osobní deníkové zápisky, kde autorka popisuje svůj život s úzkostnou poruchou a panickými atakami. Popisuje svoje pády, ale i svou cestu k "uzdravení" - jak se učí s panikou žít, zvládat ji, jak se posouvá den po dni o další a další krok (a někdy zase o krok zpátky). Ukazuje, co vše panika ovlivňuje, do čeho všeho se dokáže nenápadně vplížit a úplně to prostoupit.
Celkově se mi kniha opravdu líbila. Opět jsem sice trochu bojovala s těmi krátkými kapitolami - ale pro tento typ textu je to pochopitelně ten nejlepší formát. Moc se mi líbilo, že v deníkových zápiscích byl nejen popis toho, co se autorce děje, ale také různé její myšlenky, drobná zamyšlení, položené otázky, na které si člověk může hledat odpovědi...
Toto dílo rozhodně stojí za přečtení.
"Nezapomínejte na lidi kolem sebe. Protože byste se sice měli naučit stát na vlastních nohách, ale postavit se na ně můžete s něcí pomocí. Občas totiž stačí, když vás někdo obejme tak silně, až panika zmizí." (str. 139)
trpím panickou poruchou a náhodou jsem na tuto knihu narazila v knihovně. (bohužel) jsem se ve všem viděla, a myslím, ze je fajn si ji přečíst - ať už jako panikář z jiného úhlu pohledu, a nebo jako někdo, kdo má blizky vztah s panikarem a snaží se ho pochopit.
Velmi upřímná kniha. Aby taky ne, když jde o deníkové zápisky. Četlo se to velice příjemně, ačkoli paradoxně ta deníková forma byla občas na škodu. Některé myšlenky se v knize objeví klidně i pětkrát, což má trochu (ale opravdu jen trochu) tendenci otravovat. Na druhou stranu to působí velice autenticky a čtenáři nepolíbeného touto úzkostnou poruchou dokáže přiblížit volný proud myšlenek typického panikáře. Pokládájí se zde i hloubavé otázky směrem k tomu, kdo už má s úzkostnými poruchami bohaté zkušenosti. Kniha má moc pěknou obálku a všeříkající ilustrace. Chtěl bych také poděkovat za těch pár stránek, kde jsem na každém řádku viděl sebe tak, až to hezké nebylo. A to se mi líbilo asi nejvíc. Profesionální (a v kontextu zároveň chladný) pohled psychiatričky v doslovu mi dal za pravdu, že podobná autentická kniha tu chyběla. Vydat tyhle zápisky byla velká odvaha a věřím, že to autorce dodalo ještě větší sílu bojovat. Nějaká panika si totiž na nás jen tak nepřijde!
Kniha Alžběty Bublanové bude i dle hodnocení co jsem viděl ne pro každého pochopitelná. Ti kdo si panikou a všeobecně problémy s psychikou neprošli tak jim to bude připadat až moc nereálné. Opravdu je tohle možné dít se v mysli člověka? Ti lidé to nepochopí, budou chvíli šokováni a ikdyby se snažili tak situaci ve které je člověk zažívající panickou ataku nepochopí. Pak je tu druhá skupina. My kdo jsme si problémy s psychikou prošli se v knize lehce či více uvidíme to podle závažnosti. Celkově kniha otevírá stále tabuizované téma psychiky a rozhodně stojí za přečtení. Někdo si díky ní uvědomí jak přistupovat k lidem ve svém okolí, kteří mají podobné problémy. Jiný zase najde inspiraci pro svůj boj s panikou a nebo se jen utvrdí že na cesta změny sebe samého na kterou se dal před časem je správná. Každý máme právo na to žít spokojený a plnohodnotný život a každý kdo se k němu neumí dostat by se neměl bát oslovit někoho o pomoc. Rodinu, přátelé, odbornou pomoc. Budete překvapeni co dokážete a co se může změnit.. Moc inspirující kniha
Jak uvádí kniha, deník spisovatelky, která popisuje svůj boj s úzkostnou poruchou....
Jinak je škoda, když dá uživatel manasx dvě hvězdičky, a přitom má ke knize hezké hodnocení.....
Zajímavé téma, pro mě obzvlášť. Byla jsem zvědavá, jak autorka knihu pojme a bohužel za mě se mi forma deníku nelíbila. Od knihy jsem čekala něco jiného, toto pojetí mě moc nezaujalo.
Velmi útlá knížečka, ke které mám citový vztah. Sama trpím úzkostmi a panickými záchvaty od dětství. Téměř každá kapitola popisovala moje pocity. Necítila jsem se v tom sama, alespoň na chvíli.
Krásná malá knížečka. Přesto se nikde moc nedozvíte, že se jedná o krátké deníkové zápisky, což někomu nemusí vyhovovat.
S panikou se potýkám docela čerstvě (měla jsem je i dřív, ale nevěděla jsem o tom) a tahle kniha mi strašně pomohla. Ukázala mi, že v tom nejsem sama a že opravdu ty situace, ve kterých paniky mám, jsou paniky. Necítím už se tak "hloupě", protože čím častěji se mi to stává, tím si řikám, že přehánim, nebo že si ostatní budou myslet, že jsem hypochondr nebo něco. Paniky má víc lidí, než si myslíme a je škoda, že se o tom moc nemluví.
Panické ataky, úzkostné stavy. Myslela jsem, že je znám. Ale tato kniha mi ukázala, že moje prožívání pro ostatní naprosto běžných věcí a situací, je jen slabým odvarem. Neuvážená panika je neskutečně stresující a neumím si představit, co se v těle „opravdového“ panikáře odehrává.
Kniha otevírá oči i těm, kteří se s takovým člověkem setkají. Měli by vědět, že nejde o blázna, ale nabídnout mu pomocnou ruku formou uklidnění.
Strach a úzkost a z nich pramenící panika - koho by se to zvlášť v dnešní době netýkalo. Hlavně citliví lidé ztrácí svoje jistoty, a tak tahle kniha je velice poučná a potřebná. Můžeme v ní pro sebe najít návody, jak se s těmito stavy vypořádat, jak se z nich poučit a naučit se s nimi žít. Závěrečné slovo odborníka celou zpověď autorky působivě ukončuje. Určitě se lze ke knize vracet a jejím prostřednictvím i najít cestu ven z krize.
Za mě skvělá kniha, která nás formou deníkových zápisků seznamuje s životem člověka s panickou atakou. Čtení tak rychle utíká, že budete hned na konci knihy. Autorka krásně popisuje, jak ji panika ovlivňuje život a jak se jí snaží postavit a porazit ji. Škoda, že se o této knize více nemluví.
Tahle kniha mně určitě pomohla. Hodně se mi líbí styl, jakým je kniha napsaná. Za mě doporučuji.
Moc mě zajímalo jak bude celá kniha pojatá a nevšimla jsem si, že je to deník..., ale o to svižněji se kniha četla. Kniha nutí k zamyšlení, protože takové nebo jen i podobné stavy zažívá zcela jistě hodně lidí (mě nevyjímaje). Vzala jsem si z toho něco k zamyšlení, ale vlastně se to propojilo již s mými pohledy na strachy a úzkosti. Obdivuji autorku jak se s panickou atakou rve, nebo vlastně k ní hledá svou cestu...
Štítky knihy
česká literatura spisovatelé deníkové záznamy panická porucha úzkostné poruchy
Autorovy další knížky
| 2016 |  V Tichu |
| 2020 | Ti, kterým se narodíš |
| 2021 | Život s panikou |
| 2022 | Pozůstalí |
| 2019 | Barák |
Většina z nás ten pocit, spojený s nějakým traumatem nebo velkým stresem zažila. Úzkost, tlak na hrudi, pocení, slabost, nemožnost se plně nadechnout na nějakém místě, před některými lidmi nebo v určité situaci.
Co když takové pocity vyvolává jen cesta na nákup, procházka v parku a jiné zdánlivě obyčejné situace? Autorka na základě svých zkušeností představuje v dnešní době čím dál častější úzkostnou poruchu. Deníkovou formou popisuje dennodenní strasti, ze kterých ale vždy vychází s motivací a snahou s nemocí a se sebou samou bojovat dál.
Vhled do této poruchy se knize povedl, je to čtivé, mnoho lidí se v tom pozná, jediné minus je, že se četba často opakuje a vlastně nikam nevyvíjí . I když pokud mě otravuje už čtení o člověku s touto nemocí ..jak náročné potom musí být s takovým člověkem fungovat a jak nesmírně těžké musí být tímto člověkem ? Takže vlastně k zamyšlení dobrý.