Žít jako single
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414629/bmid_zit-jako-single-9fB-414629.jpg
3
191
191
Prý je to syndrom doby. Ženy a muži, kteří se nikterak neženou do svatby a společného života, o potomcích ani nemluvě. Ale vlastně ani dlouhodobější vztah není to, co hledají... ale ví to oni sami, co by chtěli? Žijí singl. A taky se tomu říká syndrom Sexu ve městě. Soubor povídek jedněch z nejpopulárnějších současných českých autorů.... celý text
Přidat komentář
Povídková bída, kterou u mne před hodnocením "odpad" zachránila jedině povídka Kočky. Název "Žít jako single" docela naláká, ale pak sbírka zklame na celé čáře.
Asi som čakala trochu viac. Páčila sa mi poviedka Žít jako singl a ešte bola celkom fajn tá prvá, ale inak ma to nejak nebralo. Mám iný životný štýl, alebo žeby s vekom konečne prišiel rozum???
Ako to už býva u poviedok, niektoré zaujmú viac iné menej. Ako otec troch detí je tento svet pre mňa sci-fi, možno preto ma fascinuje. Zaujíma ma ako to majú ľudia v hlave upratané. U niektorých poviedok bolo ale cítiť fastfood tejto doby, povrchnosť detí ktoré túžia viac po úspechu ako po skutočnom vzťahu posudzujú životy svojich rodičov ....
Vcelku povedená sentimentální kolekce jednohubek k lidským ne-vztahům. Baldýnského sci-fi finále parádní.
Z téhle edice jsem přečetla první knihu. Oceňuju možnost vidět různé styly jednotlivých autorů (a podle toho se třeba rozhodnout, jestli si od nich přečtu něco "většího"). Zcela upřímně si vybavím asi 2-3 povídky, dvě další pro mě byly vyloženě mimo.
A možná z toho nejsem tak nadšená už jen proto, že téma singles je omílaný pořád dokola.
Tři hvězdy, ale spíš ušmudlaný.
Kniha dočtena a odložena a žádný pocit z ní ve mě nezůstal. Už si nepamatuju, o čem povídky byly. Jen ta poslední svým námětem v rámci tématu vystupuje z řady. Jinak tedy, bohužel, nic objevného.
No, čekala jsem to o chlup lepší. Špatné to nebylo, ale některé povídky byly nudné. Asi ji pošlu dále. Nemyslím si že to je kniha, ke které se vrátím.
Tato sbírka zatím nejslabší. Jediná povídka, která mi utkvěla v paměti byla "Žít jako singl", ostatní jsem při čtení pomalu ani nevnímala.
Příběhy lidí, kteří se vědomě rozhodli žít bez vztahu, protože jim to tak vyhovuje... nebo si to aspoň myslí. Čtení, které neurazí, ale ani nijak moc nenadchne
takové nemastné neslané.. přišlo mi, že to nemá spád, nějakou pořádnou dějovou linku, přečteno skoro hned, ale podruhé po ní rozhodně nesáhnu.
Překvapivě se mi sbírka těchto povídek líbila více než titul V bílém plášti...
Až na tři výjimky jsem si všechny povídky vyloženě užila...
Má absolutní favoritka je Plačidruh Daniely Fischerové... Četla jsem ji v pozdních nočních hodinách, přesně v časech, kdy si hrdinové povídky dopisovaly... Možná i proto pro mě měla takové kouzlo a silně na mě zapůsobila. Chystám se k ní ještě vrátit.
Další velice povedená záležitost je povídka Tomáše Baldýnského Poslední pár na světě se rozchází. Velice zajímavá myšlenka, dobře zpracovaná a do této sbírky příhodná.
Skvost plný emocí - ta od Hany Lasicové. Povídka, podle které se jmenuje celá tato kniha je neskutečně živoucí a snadno představitelná.
Tyto tři mě zasáhly nejvíce, ale i ostatní hodnotím kladně a těším se, co tato edice přinese dalšího...
Jo, tahle antologie byla i něco slabší. Nejvíc mě zaujalo Žít jako single (protože je to o mojí babičce, která si na stará kolena konečně užívá), Plačidruh (i když mě To neskutečně štvalo, přesto mi uvízla v hlavě) a Poslední pár na světě .
Tuto edici mám rád, čtu ji celé roky. Přiznám, že tento výbor ale byl slabší. Snad poprvé jsem i jednu povídku nedočetl. Přesto i zde se mi některé "kousky" líbili. Tedy ty single "na stará kolena"....
Kniha mě taky nenadchla, četla jsem lepší české povídky a tato kniha mě bohužel zklamala :/
Kniha, která vám řekne, jak nežít single... Co tohle bylo? Povídky, kde každý někoho má, ale nezávazně... To ale není single tak, jak ho chápu já... Navíc povídky, kde mají hrdinové důchodový věk... To asi není cílová skupina čtenářů knihy... Alespoň dle mého názoru... V knize nebyl žádná povídka, která by mě zaujala nebo ze které bych měla pocit bytí single... Za mě určitě ne....
Tato kniha mě moc nezaujala. I když někteří autoři patří mezi mé oblíbené, zde mě nijak nenadchli. Obsah povídek jsem obratem zapomněla a nezůstal po nich žádný dojem.
Sbírka, která mě zaujala ještě o dost míň než její příbuzný soubor Rodinných povídek. Většinu povídek si vybavuji jen velmi matně a byly mezi nimi i také, které se mi doslova nelíbily (docela překvapivě třeba S. Sin. Sing. Single od mého oblíbeného Urbana nebo Seniorský balet Marka Epsteina). Z těch (za mě) povedenějších kladně hodnotím dost prvoplánovou Žít jako single Hany Lasicové, která tematizuje život čerstvé vdovy, nezklamala ani Petra Soukupová svými Kočkami a rozhodně nejzajímavější, minimálně z hlediska námětu, je povídka uzavírající celý soubor – Poslední pár na světě se rozchází – Tomáše Baldýnského. Ten sci-fi element je dost osvěžující. Celkově nemůžu sbírku bohužel doporučit a potencionálním zájemcům o průřez českou tvorbou bych doporučila raději jiné soubory (třeba Prahu Noir).
Moc se mi to líbilo, celé. Všemi povídkami jaksi prostupuje hořký smích skrze slzy. Myslíme si, že zvládnem všecko sami a tolerovat někoho vedle sebe, žít s jeho chybami tak, jak on by žil s těmi našimi, se nám nechce. Ale - těžko člověku samotnému, sdělená radost dvojnásobná radost, sdělená starost je rázem poloviční. Jenže - je těžké být s někým kompatibilní a dá to práci. Je to prostě samý rozpor. Nejvíc mě potěšila povídka od Emila Hakla, tomu hodně rozumím. Doporučuji, je to čtenářská bleskovka a přínos má nemalý.
Štítky knihy
partnerské vztahy vdovy život bez partnera (singles)
Část díla
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
Poslouchala jsem jako audioknihu.
Bohužel mě nijak moc neoslovila: texty mi přišly příliš povrchní a poněkud plytké. Autoři nám většinou představili nepříliš propracované typizované postavy, navíc nemastné - neslané. Z jejich pojetí získá čtenář dojem, že lidé žijící jako single sebou nesou jakýsi cejch neštěstí: automaticky musí bohužel být nešťastní, zoufalí a nespokojení. Ženy se zde ukazují jako pomstychtivé potvory či osamělé bytosti, marně toužící po rodinném zázemí a dětech, muži jako jakési "naprogramované" nadržené bestie, neustále bažící po "ukojeném spojení", atd...
Nejvíc mě zaujaly povídky "Pán se psem" od Markéty Hejkalové a cynický "Plačidruh" od Daniely Fišerové. Mají spád a dávku napětí, potřebnou k udržení čtenářovy pozornosti, též i zajímavé vyústění.