Žena v okně
A.J. Finn (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352613/bmid_zena-v-okne-onI-352613.jpg
4
1575
480
Anna Foxová žije sama, uzavřená ve vlastním světě. Ze svého domu nevychází, dny tráví popíjením vína, sledováním starých filmů… a špehováním sousedů. Jednoho dne se do domu přes ulici přestěhují Russellovi, na pohled normální rodina. Jenže pak Anna zahlédne něco, co neměla. Její už tak nejistý svět se začne rozpadat a na povrch vypluje šokující tajemství. Co je pravda? Co představa? A kdo je v nebezpečí? Jedno je jisté: nikdo a nic není takové, jak se zdá.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2017 , MottoOriginální název:
The Woman in the Window , 2017
více info...
Přidat komentář
Na můj vkus příliš rozvleklé, o třetinu textu méně by knize prospělo.
Závěr poněkud nečekaný, zbytečně vyhrocený.
(SPOILER)
No, začátek nuda, zbytečně moc rozpitvvaný každá věc kterou udělala, naprosto zbytečné. Zbytek knížky na tom byl podobně. Často se skákalo mezi jejíma myšlenkami, minulostí a přítomností. V jedné větě se řešilo co zrovna dělá a v další bylo něco z minulosti. Člověk se v tom chvíli ztrácí než si uvědomí, že je děj zas někde jinde. Když došlo konečně k něčemu, hlavní zápletně, něco na co celou dobu čekáte, tak to opět bylo zbytečně zdlouhavé a nudné.
Celkově kdyby knižka byla tak o polovinu kratší rozhodně by byla lepší a zajímavější. Základ byl dobrý, psychycky nemocná psychyatrička po nehodě a velké osobní ztrátě, vidí vraždu. Ale provedení bylo špatné. Tedy aspoň za mě, možná je to i tím, že jsem pár thrillerů a podobných knih už přečetla a některé mi nedaly spát, ale na tento si stěží za týden vzpomenu.
Po stranu 120 je knížka absolutní nuda a jsou to stránky téměř bez obsahu. Autor nás seznamuje s postavami, ale toto seznámení by klidně mohlo být shrnuto v pár stranách, protože hlavní hrdinka je tu pouze jedna a děj opravdu není tak komplikovaný, aby se tak dlouho musela chystat půdička pro rádoby napětí. Když už se ale autor slavnostně dostal k nějakému ději, bylo to zdlouhavé a velmi průhledné, tu kostru příběhu jsem měla dešifrovanou za minutku. Také se mi příliš nelíbil závěr příběhu, to je ale čistě můj problém a chápu, že někdo takové zakončení může mít rád.
Patrně jsem zmlsaná thrillery, co mají trochu jiný spád. Kniha se četla dobře, bylo zajímavé přemýšlet, jak to vlastně je, ale.. Žádné wooow se nekonalo.
Zápletka byla zajímavá, propojení s černobílými filmy super, ale nějak ve mě kniha nedokázala vyvolat napětí a to by podle mě dobrý thriller měl umět.
Neměla jsem moc velké očekávání. A tedy jo je to psychárna velkého kalibru. Rychle a svižně se to četlo. Místy už se utápíte v myšlenkách hlavní hrdinky, která sama neví jestli blouzní nebo ne, ale konec mě překvapil.
Moc líbilo ! Nečekané zvraty, o překvapení není nouze, napínavé, hlavní hrdinka sympaťanda. Doporučuji k četbě.
Knihu jsem našel v knihovně u mámy, které se to líbilo a já to začal číst vlastně jen díky tomu, že jí zfilmoval můj oblíbený režisér pro Netflix. A jelikož vyšly kritiky, že film se příliš nedrží předlohy, tak jsem se do ní začetl a nakonec musím konstatovat, že je to samozřejmě čtení k vodě, stejně jako ostatní Ženy, Dívky a tak dále. Každopádně mám rád klasické filmy a ocenil jsem narážky na mé oblíbené snímky a figury i to, jak si autor pohrává s žánrovými klišé. Každopádně začátek je hodně slibný, pak se ale děj začne poněkud nepříjemně vléct, aby gradoval do velmi solidního finále s nepředvídatelným koncem. I když jsem chtěl knihu odložit, zvláště kvůli druhé půlce jsem rád, že jsem to neudělal.
Kniha mě docela překvapila. Chvílemi jsem myslela, že ji do konce vůbec nedočtu, některé pasáže byly trochu nezáživné, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem se dozvěděla, jak to všechno dopadlo. Za mě takový lepší průměr.
Tohle byla hodně nejistá volba – autor jediné knihy, thrilleru (ba co hůř, thrilleru pro ženy), hodnoceného mými oblíbenými od dvou do pěti hvězd. Vyšlo to ale celkem dobře; nikoliv díky zápletce (kterou možná i odhalíte), ale díky jiným dvěma aspektům. Hlavní postava je psycholožka, schopná dívat se na sebe občas odbornýma očima – a že odborné oko vážně potřebuje: trpí agorafobií, bere léky a dost odvážně pije, takže její pohled na „svět“, lépe řečeno nejbližší sousedy, lidi, které vpustí do domu, a události, jež se jí v minulosti staly či se právě dějí, se podstatně zamlžuje. Navíc miluje filmy, černobílé detektivky a horory; ona je nejen sleduje, ona v nich vinou mozku ovlivněného chemií žije.
Staré dobré filmy, Hitchcockovy obzvlášť, mají pro mě kouzlo samy o sobě. Za to, jak se povedlo propojit je se světem hlavní hrdinky, dávám pět hvězd.
Občas zbytečně zdlouhavé popisování. Myslím, že by kniha mohla být klidně kratší. Konec trochu predvídatelný, ale alespoň ten měl rychlý spád. Těžké hodnocení.
Zpočátku se mi příběh četl trošku hůře, ale pak se to trošku rozjelo. Kniha je napínavá až do konce (pro průměrné milovníky thrillerů ;)
Závěr mě překvapil, takové rozuzlení jsem nečekala.
Četla jsem v ANJ, nevím, jestli bych se do knihy v češtině pustila. Jedná se o průměrný thriller, který si hraje se známým tématem Okno do dvora. Hlavní hrdinka je opět alkoholička, narkomanka (doufám, že tenhle trend už v knihách odezněl) a vyděšená.
Přesto jsem závěr nečekala a kniha mě docela bavila.
(SPOILER) Jestli jste přečetli jedním dechem Dívku ve vlaku, tak toto prosím neotvírejte. Jde o vylouhovaný a velmi laciný odvar. Navíc, k uzoufání nudný. Měla jsem přitom ke čtení ideální podmínky. Manžel i děti v luftu, nalitá sklenka vína, před sebou celý den i noc! Zavrtala jsem se pod deku a se slastí jsem se začetla do očekávaného bestselleru. Začátek jsem musela číst třikrát. TŘIKRÁT! Tak dokonale zmatený byl obyčejný popis, co vidí hlavní hrdinka ze svých oken domu. Pět domů, hm...dobrý! Po východní straně stojí katolická škola, aha, tak ještě i katolická škola...kde sakra, s takovou, její dům vlastně v ulici stojí? Na jih bydlí Takedovi, přes ulici od Russelových Millerovi...ehm, jo. Dům 206/208 je neobydlený (jo...asi ho tedy vidí...ehm odsud?). Vedle domu máme park a přes něj vidím, do oken právě přistěhovaným Russelovým...aha..co? Přes celý park vidím někomu do oken? Ale. Udělala jsem si mapku (!), až tak jsem byla natěšená se do tohoto románu začíst. Ovšem, následný děj vše zabil. Z hlavní hrdinky se vyklubala sebestředná alkoholička trpící agorafobii. V Dívce ve vlaku jsem s hlavní postavou soucítila a fandila ji, tady jsem se přemlouvala číst si o příhodách Anny dál...Alkohol, prášky, sebelitování. Na webu přitom uznávaná psycholožka, která plodí takové perly, jako "měla bych zvolnit" (tak určitě...vymátožíš se z postele v 11hod, celý den jsi v pyžamu, o osmiletou dceru se musí starat manžel, jídlo ti vozí až před dveře a tvou jedinou smysluplnou činností je sledovat drby okolo. Vysilující, zvolni prosímtě...). Ale říkala jsem si, dobrý, patří to k nemoci, to se rozjede, příběh bude určitě dobrej, to dám! Ale, nešlo to.... Slovní průjem. Totální slátanina plytkých dialogů o ničem. Jako když zachytíte prostředek cizího rozhovoru. U 120 stránky jsem vzteky nalistovala závěr. Aha. Takže asi wow?! Ne. Takže znovu, pro nadšence Dívky ve vlaku: když tuto knížku neotevřete, ušetříte si den života. Nedoporučuji.
(SPOILER) POZOR SPOILER: Jestli jste přečetli jedním dechem Dívku ve vlaku, tak toto prosím neotvírejte. Jde o vylouhovaný a velmi laciný odvar. Navíc, k uzoufání nudný. Měla jsem přitom ke čtení ideální podmínky. Manžel i děti v luftu, nalitá sklenka vína, před sebou celý den i noc! Zavrtala jsem se pod deku a se slastí jsem se začetla do očekávaného bestselleru. Začátek jsem musela číst třikrát. TŘIKRÁT! Tak dokonale zmatený byl obyčejný popis, co vidí hlavní hrdinka ze svých oken domu. Pět domů, hm...dobrý! Po východní straně stojí katolická škola, aha, tak ještě i katolická škola...kde sakra, s takovou, její dům vlastně v ulici stojí? Na jih bydlí Takedovi, přes ulici od Russelových Millerovi...ehm, jo. Dům 206/208 je neobydlený (jo...asi ho tedy vidí...ehm odsud?). Vedle domu máme park a přes něj vidím, do oken právě přistěhovaným Russelovým...aha..co? Přes celý park vidím někomu do oken? Ale. Udělala jsem si mapku (!), až tak jsem byla natěšená se do tohoto románu začíst. Ovšem, následný děj vše zabil. Z hlavní hrdinky se vyklubala sebestředná alkoholička trpící agorafobii. V Dívce ve vlaku jsem s hlavní postavou soucítila a fandila ji, tady jsem se přemlouvala číst si o příhodách Anny dál...Alkohol, prášky, sebelitování. Na webu přitom uznávaná psycholožka, která plodí takové perly, jako "měla bych zvolnit" (tak určitě...vymátožíš se z postele v 11hod, celý den jsi v pyžamu, o osmiletou dceru se musí starat manžel, jídlo ti vozí až před dveře a tvou jedinou smysluplnou činností je sledovat drby okolo. Vysilující, zvolni prosímtě...). Ale říkala jsem si, dobrý, patří to k nemoci, to se rozjede, příběh bude určitě dobrej, to dám! Ale, nešlo to.... Slovní průjem. Totální slátanina plytkých dialogů o ničem. Jako když zachytíte prostředek cizího rozhovoru. U 120 stránky jsem vzteky nalistovala závěr. Aha. Takže asi wow?! Ne. Takže znovu, pro nadšence Dívky ve vlaku: když tuto knížku neotevřete, ušetříte si den života. Nedoporučuji.
Skvělý psychothriller, který, přes pomalejší rozjezd, týkající se, proč nebo jaká je Anna Foxová, dofinišoval až ke strhujícímu a hlavně překvapivému závěru.
Kniha mě příjemně překvapila. Moc jsem od ní nečekala, ale i když není hlavní hrdinka zrovna sympaťačkou roku, tak to ničemu nevadilo. Děj je napínavý a rozuzlení celého příběhu mě osobně překvapilo, i když jsem celou dobu tušila, že tam něco nesedí a nic není takové, jak to vypadá.
Mně se příběh líbil, dobře se četl a i když tušíte, že všechno je jinak, tak nakonec je všechno jinak :)))
Štítky knihy
pro ženy alkoholismus psychická traumata rozhlasové zpracování psychologické thrillery agorafobie úzkostné poruchy thrillery pro ženy
Žena v okněKniha Žena v okně je v
| Právě čtených | 26x |
| Přečtených | 2 221x |
| Čtenářské výzvě | 475x |
| Doporučených | 68x |
| Knihotéce | 536x |
| Chystám se číst | 579x |
| Chci si koupit | 120x |
| dalších seznamech | 12x |
První část knížky se mi neskutečně vlekla, stále se to všechno tak nějak opakovalo dokola a moc nic se tu nedělo. Od poloviny dostává knížka rychlejší spád. Dost věcí se zde konečně vysvětlí, i když hodně si vyvodíte sami v průběhu čtení. Dobrá byla závěrečná akční scéna. Celkově to úplně špatné nebylo.