Zen a umění údržby motocyklu

od:

Zen a umění údržby motocyklu

Kultovní kniha americké literatury, podobně jako Kerouacův román „Na cestě“ či Hellerova „Hlava XXII“ s podtitulem „Zkoumání hodnot“. Můžete ji číst jako strhující cestopis, filosofickou meditaci, napínavý thriller, anebo neobvyklou příručku pro motocyklisty... Kniha vyšla poprvé v roce 1974 a vzbudila doslova celosvětovou senzaci. Pirsig se nespokojuje s běžnými stížnostmi na technickou civilizaci a neutíká do náruče východních filosofií jako někteří jeho předchůdci. Je si vědom toho, že svět vnímáme také díky nejrůznějším filosofickým pohledům a předsudkům, které jsou ovšem neoddělitelnou součástí naší kultury. A právě tyto konvence Pirsig podrobuje kritickému zkoumání....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30329/zen-a-umeni-udrzby-motocyklu-zq8-30329.jpg 4.251
Originální název:

Zen and the Art of Motorcycle Maintenance (1974)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Filozofie
Vydáno:, Volvox Globator
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Přidat komentář
knedlik
30. června

A co je dobré, Faidre
a co dobré není -
musíme se na to někoho ptát?

Čekala jsem knihu dle úvodních slov anotace - "hvězdné nebe nade mnou, seřízený motor pode mnou a zenový klid ve mně". Dostalo se mi splašené cesty za poznáním, hlubokých úvah jdoucích až na dřeň věcí, myšlenek, jsoucna samotného, a vhledu do mysli intelektuála, který se snaží svou nespoutanou mysl krotit maskou nezaujatosti a falešného vnějšího klidu.

Zen a umění údržby motocyklu je knihou o tom, jak tenká je hranice mezi poznáním a šílenstvím a kam vás poznání může přivést. Nastiňuje úskalí léčby elektrokonvulzemi a psychiatrické léčby obecně, a tím i problémy odosobnění pacientů, kteří jimi projdou. Zároveň se zabývá dopady této depersonalizace a násilného umírnění vlastní mysli na vaše bezprostřední okolí a blízké. K tomu se celou knihou táhne otázka, zda je lepší přijmout cejch šílence a nebo zvolit pohodlnější variantu, zradit sám sebe a plout nepovšimnutě s proudem.

Popravdě jsem vůbec nečekala, že se dočkám rozebrání staré filosofie na padrť. A ač mám k některým logickým vývodům své výhrady, v podstatě se s autorem v mnohých - a hlavně těch zásadních - náhledech na svět shoduji, což mě neskutečně potěšilo. Vždy je tak nějak povzbudivé, že v tom nejste sami a podobných podivínů po světě pochoduje víc. Po faktické stránce nejsem oprávněna vytýkat nic, neboť nejsem člověk v daném oboru studovaný.

V neposlední řadě bych ráda vyzdvihla autorovy postřehy k různým přístupům lidí k věcem a událostem všedního života, jeho všímavost, analytičnost a schopnost ukázat vám zen v pouhém šroubku. Za mě pět hvězd, velký dík a nashle u Lily.

Aptronym
26. dubna

Cetla jsem jako mlady nezkuseny clovek a zdala se mi tato kniha fascinujici. Rozumela jsem i kdyz mozna ne plne pochopila. Asi jako Strucna historie casu od Hawkingse. "Vim o cem jsem cetla, ale nechtejte to vysvetlit :-)) Je naprosto mozne vstrebat kompexni informace tkane timto pribehem, jestli instinktivne a obrazne ci chladnokrevne a vedecky. Zajimavy pokus o sebeanalytiku bez patosu a povysenosti.

kuruteku
04. března

Asi ten, kdo se nezajímá o filosofii, nemá základy fyziky, nechce vědět, proč a jak lidé myslí, bude zklamán. Osobně jsem byl překvapen, že jsem zklamán nebyl. Dokonce, že jsem se poučil i pobavil. Road-movie, návod k opravě motocyklu, popis rozpolcené osobnosti, hledání odpovědí na existenciální otázky - to je koktail knihy. Každá vstva je dobře napsaná, každá sděluje velmi mnoho.
Jenom mi na tom e-bookovém zpracování vadil tvar "fakty" jako množné číslo slova fakt/faktum. Hodně vadilo.

los
06. února

inspirující, zejména pro analytiky, patology, poststrukturalisty a podobné podivíny;

doporučuju přečíst interpretaci/parodii od Umberta Eca, pak zjistíte, že pomocí analogie a metafory lze dokázat, že lejno je Bůh

SuperSojka
28.10.2017

Uf, ta kniha je složitá, intelektuální a těžká. Dočetla jsem ji jen kvůli čtenářské sebedisciplíně. To, že autor trpěl schizofrenií, depresí, psychicky se zhroutil a pobýval nějakou dobu v psychitatrické léčebně, mnohé vysvětluje. Kniha je totiž částečně autobiografická. Citlivý, geniální autor, ale i proto kniha není jednoduše pro všechny. Rozhodně ne pro lidi průměrné inteligence jako jsem já.

Bystroushaak
20.08.2017

Dobrá kniha, která obsahuje dlouhé a mimořádně nudné části o filosofii. Přesto má hodně co říct a nelituji, že jsem se musel místy do čtení nutit. Ty nenudné části dávají velmi zajímavý pohled na osobní filosofie a přístupy k životu.

vlkcz
10.08.2017

Nečte se úplně snadno, ale stojí to za to. Samozřejmě za předpokladu, že nečekáte přesně to, co je titulem knihy.
Pro mě byla asi nejnudnější ta základní rovina popisu cesty na motorce přes půlku Států, alespoň do té doby, než bylo jasné, že kromě pozadí Rozpravy a vzpomínek na Faidra se v ní odehrává i hledání (ztraceného) vztahu mezi otcem a synem.
Zbylé dvě roviny se proplétají a místy to je velice hutný text, ale tahle filozofická detektivka pátrající po tom, kde se "západní" myšlení dostalo na zcestí je velice neotřelá a, i když leccos je během těch více než čtyřiceti let trochu jinak, stále aktuální a možná předbíhá i naši dobu.
Chvíli jsem uvažoval, že jednu hvězdičku uberu kvůli překladu, který mi místy poněkud vadil (zvlášť z přídavného jména "hipířské" mi naskakovala kopřivka), a odfláknuté korektorské práci, ale nakonec jsem usoudil, že by to vůči autorovi nebylo fér, takže upozorňuji pouze takto.
Každopádně silný zážitek.

Ikkju
07.08.2017

Tak už můžu srovnávat svoje očekávání se zážitkem ze čtení.. Autor několikrát používá popis věcí podle jejich "příchutě" či dojmu z nich, kniha je samozřejmě cítit akademickým přístupem samotného autora, což je chválihodné a vzhledem k jeho povolání a osobní historii krásně poctivé, nicméně lehce nízkokalorické.

V mnou zaznamenané omáčce se ale nachází hodně výživné kousky, například postoj lidí k technice - je hrozně jednoduché se štítit techniky, zvlášť cestou z práce autem domů do bytu vytopeného teplem z elektrárny. Na druhou stranu ale technika sama o sobě je věc bez srdce, tu jí dokáže vdechnout právě jenom správný díl romantiky.

Samotný tok filosofický úvah jsem vcelku v pohodě zvládal sledovat, není to špatné, ale mám nějak pocit, že to je pokus o skloubení dvou protichůdných věcí, na kterých si vylámalo zuby hodně autorů - chtělo by se mi říct kac!, ale nejsem si jistý, jestli bych poté dokázal odjet na babetě s vylágrovanou volnoběžkou.

K samotné údržbě motorek má autor úžasné postřehy, klid je opravdu u oprav nezbytný - píchlé kolo jsem v nervu opravoval dvě hodiny, po cigárku a chvíli oddechu jsem tutéž opravu (stačilo hodit zadní kolo do výšky) zvládl za čtvrt hodinky; pro opravu spojky je vhodné si najít dobrou odbočku silnice, pokud kolem vás projede za hodinu 30 kombajnů, je možné, že vám po montáži pár dílů pod motorkou bude přebývat..

Celkově příjemné počtení, myslím, že si na pár dobrých postřehů z knihy vzpomenu i po letech, ale očekával jsem kultovní záležitost, a to i přes pro mě blízký obsah úplně není..

negramota
18.04.2017odpad!

Tak na tohle jsem skutečně neměl. Ve třetině odloženo pro nedostatek děje a spádu.

ŽabákDokvákal
15.08.2016odpad!

Dělám to velmi nerad, ale hodnotím knihu i když jsem ji nedočetl.
Celá kniha je totiž snůška filozofických žvástů o Kvalitě s nudným příběhem v pozadí. Do konce knihy mi zbývalo asi 50 stránek a tak daleko jsem se dostal jen kvůli tomu, že jsem pořád věřil, že to filozofování někam povede a já si po dočtení řeknu: "Wow, tak teď to celé dává perfektní smysl!"

Jelikož nastal den, kdy jsem musel knihu vrátit do knihovny, tak jsem se ten den uvelebil v parku na lavičce s tím, že se nezvednu, dokud knihu nedočtu. Chtěl jsem se totiž dočkat toho smyslu a toho, jak to celé do sebe zapadne a kniha tím získá nějaké poselství. Nestalo se. Byla to totiž taková nuda a pořád se točilo o tom samém, že jsem těch posledních 50 stránek jen tak prolistoval, zvedl se a knihu šel raději vrátit.

jarmik
29.06.2015

První třetina mě naprosto nadchla. Úžasně úsporně psaný příběh, jak autor se svým jedenáctiletým synem na jedné motorce (a manželský pár jejich známých na druhé motorce) jedou na výlet po Státech. Popis cesty se průběžně střídal s obecnými radami, jak udržovat motocykl.

Článek na blogu: http://jarmik-pise.blogspot.cz/2009/02/zen-umeni-udrzby-motocyklu-robert-m.html

LordSnape
29.12.2014

Kniha pro přemýšlivé lidi. Osobně by mě nenapadlo, z kolika úhlů se dá pohlížet na motocykl a cestování. Čím mě ale Pirsig dostal, je, jak se zaobírá nad vztahem mezi technikou a přírodou. Při čtení jsem si uvědomil spoustu věcí - třeba to, jaký má smysl současné vzdělávání a jak málo lidí není schopno samostatně přemýšlet. Jsou líní nebo se jim prostě nechce? Jsou spokojení ve svém světě ovládaném médii? Člověk pak při čtení bojuje i s vnitřními démony jako, že ona tenká linie mezi genialitou a šílenstvím je skutečná, a jak se může snadno ztratit a zase nalézt. Je jeho život pak dvěma různými obdobími jako v případě Faidra? Třeba právě jemu pomohla hospitalizace v léčebně, přátelé či rodina, včetně uvědomnění faktu, že svoboda je někdy draze zaplacena. Tahle kniha mě osobně zasáhla a myslím si, že je tam příliš mnoho věcí na to, aby je člověk pobral už při prvním setkání. Těším se na Lilu a jak se k oběma budu vracet.

kirkous
29.08.2013

Ze začátku jsem byl nadšen. Využití Kantovy transcendentální filosofie při opravování motorky? No to je paráda, ne? Ale postupně se z knihy stával propagační spis přesvědčený o tom, že jediná pravá cesta jak zreformovat současné myšlení je ta autorova. A vy tomu nerozumíte? No to není možné, vždyť je to tak jasné... No a když se ukázalo, že i dějová linie se dá od poloviny knihy krásně předvídat, tak jsem to odložil. Možná se ještě k tomu vrátím, ale kdo ví...

asam
10.11.2011

Na můj vkus až moc filosofických úvah.