Země

17.12.2022

,,Politická vůle zmůže hodně, ale slovo zmůže víc. A když k němu někdo nadaný složí melodii, je veškerá snaha zastavit ho, marná. Slovo zastaví jen smrt. A smrt musí někdo pozvat."

Vláda jedné strany, totalitní režimy.
Osud mění plány, spletené záznamy.
Příběh jenom jedné české rodiny?
Jsou stále hovada a svině mezi námi?
Přečtěte si sami.

A přemýšlejte...

Příběh o zrůdnostech totalitního režimu, příběh nezlomné vůle, osudových omylů. Příběh emocí i originálních myšlenek.
Nepozorný čtenář se lehce ztratí v labyrintu příběhů a zmatků, když je Markem Epsteinem nucen skákat v čase a prostoru, analyzovat a trpělivě skládat střípky osudů, aby v závěru dostal pro mě až neskutečnou mozaiku brutality, velké bolesti, nezlomné vůle a snad i lásky, naděje a smíření.

,,Bolest nemůžete zaplatit. Tu můžete jen odpustit, nebo způsobit."

P.S.: „Ti, kteří neznají historii, jsou odsouzeni ji opakovat.“ (Edmund Burke)

07.12.2022

Tohle je tak strašně silný příběh, který Vám nedá vydechnout. A nádherně napsaný, já se nemohla odtrhnout. Začátek knihy je trochu složitější, kapitoly se střídají z pohledu několika osob a nejsou řazeny chronologicky, ale to mně nevadí, spíše naopak. Trpělivě čekám na ten okamžik, kdy se jednotlivé střípky spojí, děj se začne prolínat a vzniká příběh několika životů poznamenaných tragickými dějinami druhé poloviny dvacátého století. Je to opravdu dechberoucí čtení, pravdivé, silné, smutné, dojemné, ale přitom civilní a uvěřitelné. Hlavní hrdinka Lea je jako Fénix, vstává z popela, aby do něj, ne vlastní vinou, musela zase spadnout. Ale je silná a nezdolná, nejen na těle, ale i na duchu a já jí všechno věřila. Nádherný příběh z českého prostředí, z doby nepříliš minulé,který řadím k tomu nejlepšímu, co jsem letos přečetla. A posílám velké doporučení.

14.09.2023

Nádherný příběh, i když těžko se píše "nádherný" ve spojení s tak tragickým osudem, jaký měla Lea. Marek Epstein splétá příběh nelineárně - skáče se v čase i v postavách, přesto je čtenář k příběhu od začátku přikovaný a skoky mu dávají dokonalý smysl, dílek po dílku skládají mozaiku života a doby. Příběh (ne)obyčejné dívky a ženy na pozadí temných dějin dvacátého století tu nebudu rozepisovat, u téhle knihy doporučuji každému se do ní ponořit. Nebudete litovat, je to čtenářská lahůdka, u které zažijete širokou škálu emocí...

"Bude žít. Protože nežít nedávalo žádný smysl."

17.11.2023

Jsou knihy, u kterých za pár měsíců nevíte, o čem byly. A pak jsou knihy, jako Země Marka Epsteina, které nejenže ještě nějaký čas zpracováváte, ale zůstanou vám v hlavě na dlouho, možná i napořád. Doporučuji!

25.03.2023

Tento typ knih se mi nehodnotí snadno. Silný a smutný příběh, který se autor, pokusil podat poněkud jinak.
Časové linky, které se zde ze železnou pravidelností střídají, postupně představí (ne)život několika postav spojených (krutým) osudem. Jen my, lidé, si dokážeme tak hrozně ubližovat! O to víc čtení bolí a není vůbec jednoduché takové knihy číst a docenit.
P. Epstein je výborný vypravěč a já si určitě přečtu i další autorovy knihy.

02.01.2024

Kniha, která zaznamenává události po 2. světové válce prakticky až po pád totalitního režimu. Na historii 2 generací jedné rodiny se věnuje důležitým událostem 2. poloviny 20. století, hlavně však hrůze totalitního režimu, perzekuci, pronásledování, nesmyslnosti a nespravedlivosti fungování aparátu a jeho dopadu na nepohodlné. Velmi silný příběh žen, jejich síly, strádání, ztrát, touze po obyčejném rodinném životě. Je to jedna z knih, na které nezapomenete a souhlasím, že by měla být povinnou literaturou jak pro ty, kteří zapomínají, proč je nám teď lépe, tak i pro mladou generaci, aby nebrala vše jako samozřejmé a víc si vážila starších generací, díky kterým žije v blahobytu.
Co mi vadilo, byla až přílišná roztříštěnost a časté časové skoky, špatně se mi orientovalo. Možná je to proto, že jsem knihu poslouchala jako audio. Nicméně knihu rozhodně doporučuji.

03.02.2023

Návrat do české historie a osud jedné ženy v průběhu let ....

Leontýna Frýdová je ústřední postavou - /zajímavé, s kolika silnými ženskými postavami jsem se ve vzpomínkové literatuře setkala - Androniková, Mornštajnová, Kornerová, Tajovská - tyto mne napadají v této chvíli /.....

" Síla ji vždycky zachránila .... bude žít .... protože nežít nedávalo žádný smysl .... "

Jsou tu zajímavé komentáře .... a já se přidám k evelýny či Mandlevest....

Historie se opakuje, lidé jsou nepoučitelní - ale vždy je tu naděje ....

Určitě se podívám po dalších titulech autora. A doporučím !!!

19.12.2023

Velmi smutné čtení o neskutečně silné dívce, ženě se kterou se život vůbec nemazlil. Takových zničených životů za války i po válce. Trochu mi vadilo neustálé střídání času a osob, ale zvykla jsem si. Doporučuji jako povinnou četbu.

23.09.2023

Neskutečně krásný, hodně smutný a geniálně poskládaný příběh, který mě nutil přemýšlet a trénovat paměť od začátku až do konce. Přestože jsem s Leou, Mirabelkou, Vincem, Kurtem a Hermannem strávila jen dnešek, v myšlenkách se k nim budu vracet už asi napořád. Rozhodně jedna z nejlepších knížek, jaké jsem kdy četla, která mi střídáním časových rovin i tématem připomínala moji srdcovku Zvuk slunečních hodin.

16.06.2023

Silné, dojemné, smutné, zoufalé. Příběh se odehrává v různých časech, od začátku války po rok 1992. Jednotlivé kapitoly skáčou v čase i v osobách, o kterých vyprávějí, ale velmi rychle jsem se zorientovala i v osobách i v příběhu, který se postupně propojuje. Některé části jsou opravdu drsné. Ta kniha je dobře napsaná, ale připadala mi plná beznaděje.

12.10.2022

Na konci mi tekly slzy. Nádherný, skutečně nádherný příběh matky a dcery, který se dozvídáme postupně z náhodně předkládaných střípků. Jeden z nejhezčích momentů knihy pro mě bylo, když to do sebe začalo zapadat. Bacha na to, s kým si v hospodě dáváte páku, zdání může klamat!

08.12.2023

Po dlouhé době dávám plný počet hvězd. Nádherná kniha, která ve mně dlouho zůstane. Dostala jsem se k ní náhodou a jsem za to moc ráda!
Příběh Ley, která se neskutečně statečně pere s životem. Od raného dětství musela být silná a možná právě proto má neobyčejnou vlastnost - fyzickou sílu, která ji nejednou pomůže přežít. Její dospívání, setkání s krutostí války, pár let u milovaných pěstounů, převýchova v poválečném období, nekonečné perzekuce komunistického režimu, odloučení od dcerky..., všechno společně spěje k nevyhnutelnému konci.
Marek Epstein je vynikající spisovatel, který používá překrásný jazyk. Tématem silná, stylem písma něžná Země se dostává do žebříčku mých nejoblíbenějších knih:-)

21.12.2023

Ačkoli je to už mockrát vyprávěné téma, příběh má pro mě originalitu jak v samotných postavách, tak v jejich osudech. Možná bylo trochu náročnější, jak rychle se střídaly doba a osoba, o které se píše. Vyprávění je opravdu hodně rozsekané na kousky. Ale bylo to tak dobré čtení, že mi to vůbec nevadilo. A konec také výborný. Rozhodně si toho od autora přečtu víc.

09.02.2023

Kolikrát může člověk padnout na kolena a zase vstát,oklepat se a jít dál?Lea tak prožila v podstatě celý svůj život.Její síla nebyla jen fyzická,ale hlavně duševní.
Pokaždé když už viděla světlo na konci tunelu,bác něco se stalo a ona zase byla sražená na dno.
Střídání časových rovin a vypravěčů mi vůbec nevadilo,docela to příběhu sedlo.
Pozor,pozor kniha je velmi čtivá a je těžké se od ní odtrhnout:).

27.12.2022

(SPOILER) Kniha, která vás do sebe vtáhne jako močál a nepustí. Přečetla jsem ji za dva dny a nemohla se od ní odtrhnout.
Žijeme příběh několika osob od doby druhé světové války až do roku 1992. Autor si nevybírá příjemná témata. Každá naděje a šance na něco krásného je v základech zadupána do země - ať už nacisty, nebo komunisty, nebo prostě osudem. V průběhu celé knihy zasvítí čas od času slunce - když malá Lea přežije (i když to je jen díky hnusné nacistické zrůdě), když se s Vinc vrátí do života, když Lea dostane pas a výjezdní doložku. Ale těch paprsků si hrdinové knihy i čtenáři užijí jen na chvíli a o to větší a těžší je mrak, který je pak znova zničí. I ten konec je a není dobrý. Happy endem by bylo, kdyby si Lea mohla alespoň pár let užívat znova nalezené role matky a babičky. Konec na hovno by byl, kdyby se Lea s Mirabelkou nikdy nesetkaly. Ale Marek Epstein ten konec - stejně jako většinu děje - prostě umí udělat na hraně. Takže se hlavní hrdinky sice setkají, ale vlastně nesetkají. Lee se vrátil Vincent, ale vlastně nevrátil ....
Prostě skvěle napsané, dokonale vygradované, máte pocit jako byste hlavní hrdiny osobně znali. Nejen Leu a její dceru, ale i ostatní postavy - Hermanna, Kurta a jeho ženu, Vince. Bezvadné zpracování postav, u kterých nejsou věci jen černé nebo bílé, i když se zpočátku tak zdají.
Jednu hvězdu sundávám v hodnocení jen za to divé přeskakování v čase, na které jsem si jakž takž zvykla až v polovině knihy. Chápala bych přeskakování mezi jednotlivými postavami v jedné časové linii, ale přeskakování ještě navíc i v čase v celém rozpětí od let 1942 až do 1992 mi nesedělo. Zejména proto, že jsme občas přeskočili do nějakého roku abychom vzpomínali na dobu před dvaceti lety. A ty občasné gramatické chyby či překlepy by snad také nemusely být ...

11.03.2024

Nádherná kniha. Silná, emotivní, bez zbytečného patosu, chytne za srdce. Jsem moc ráda, že se mi dostala do rukou. Nesmíme zapomínat na hrůzné dějiny naší země. Pamětníci odcházejí, ale jejich příběhy nám dávají možnost nahlédnout do jejich těžkých životních peripetií. Vřele doporučuji.

26.08.2023

Co napsat na líčení všech hrůz, které jsme schopni jeden na druhém páchat? Když jedna strašná etapa skončí, nastoupí další, ve které si účastníci hrají na poslední spravedlivé. A soudit je? Po tom všem, co jim způsobili? A v celém systému osud jednotlivce? I když vyjímečné ženy. Každopádně strhující příběh, i když některé líčené hrůzy války, byť musely být milionkrát horší ve skutečnosti, protože tolik psychopatů uměla schovat jenom válka, mi přišly popisované zbytečně detailně. A to mám pár knížek s válečnou tématikou za sebou, ale tady mi to prostě přišlo brutální bez kontextu. Ale rozhodně zajímavá sonda i možná trochu odpověď na to, proč stále nedokážeme překročit svůj stín. Snad další generace bude odvážnější.

"Překvapilo jí, že hektické nadšení prvních revolučních měsíců s každým dnem ochládalo a mizelo, stejně jako se zamilovanost začne rozpouštět v poznání. S odpuštěním přichází dialog, slýchávala z úst malého muže, kterého si tak vážila. Bylo to prvně, kdy s ním nesouhlasila. Každý může odpustit jen sám sobě... Čekala, že přijde tlustá čára, oddělující černou od bílé. A čekala marně. Přišla jen uslintaná nostalgie, kterou se temnota propila a propíjí do zářivě bílé ustupující budoucnosti...
Zahleděla se na stavení v protějším svahu. Dělilo je jen pár stovek metrů podmáčené louky, vysoký plot a nekonečných padesát let. Za dráty jakoby se nezměnilo vůbec nic. Bílé omítky domů zářily stejně oslnivě jako kdysi. Napadlo ji, že přesně takovou hranici měli před dvěma lety postavit své minulosti. Nebát se vyslovit slovo vina. Lea uměla odpouštět. Celý život někomu odpouštěla. ..Možná bylo dobře, že malý muž odpustil všem a za všechny. Tolik zadků by nedokázal nakopat ani Plánička.

Zakázané ovoce. Chuť na kterou si nezvykla, ani když jí dovolili natrhat si, kolik jen chce. Byla jednou z mnoha, kterým se bez nepřítele nežilo lépe. Dřív se všechno zlé dělo z vůle nepřátelského systému. Teď se mnohé nedělo z její vlastní vůle. A to jí rozčilovalo. Uvědomovala si, že neumí žít ve svobodě. To byla ta blbá nálada, o které mluvil Havel. Znechucení nad vlastní neschopností žít ve světě bez zákazů. Žít sám se sebou."

Já dovedu pochopit vysoké hodnocení. Jsme navyklí dávat vysoké hodnocení težkým tématům jen pro témata sama. Někde tu padlo, že je to dobře zkonstruováno. Neřekla bych. Pokud autor neumí psát nelineárně, ovšem chce psát nelineární příběh dopadne to takto. Rozseká celý koncept na jednotlivé dílky, které sice už tak nepasuji k sobě a okrádají knihu o vazby, které by v případě že by autor nepotřeboval co dvě stránky upozornění na změnu času i postavy v nadpisu kapitoly a vlastně ani kapitolu jako takovou, byly daleko silnější a neklouzali by - byť je to smutná kniha, těžké téma - tak po povrchu. Působí to spíš jako syrový koncept něčeho co buď popsat úplně nejde nebo by to chtělo složitější přístup, který je zavržen čímsi co se nebojím nazvat trhací kalendář.
Nezmenšuji bolest všech hrdinů ani hrdiny samotné, nezmenšuji ani tíhu a stres který taková kniha může zanechat a zanechá, ale vypravěčský talent bohužel skrz tu rozcupovanost nevidím.
A v beletrii se docela hodí ať už se to vezme jakkoliv a ať už vse člověk rozhodne pro jakékoli téma.
Nehodnoceno, jelikož si s hodnocením úplně nevím rady.

16.10.2022

Někdy dokáže být osud opravdu krutý a co všechno může naložit na záda jedné ženy, je až neskutečné. Důležité je se po každém pádu zvednout a jít dál s hlavou vztyčenou.

Marek Epstein nám představuje rodinou ságu. Lea, která dostala do vínku velkou fyzickou sílu přijde v životě o mnohé – o své rodiče, o svou dceru i o partnera. To vše v době, kdy pro náš národ nebyly dějiny zrovna příznivé – druhá světová válka a komunistická vláda, která si s lidmi nebrala servítky. V knize sledujeme, jak je možné přežít a dál bojovat.

Příběh složený ze střípků vzpomínek. Střídají se nám tu vypravěči i doba, ve které se zrovna nacházíme. Postupně si vše propojujeme a poskládáme tak příběh, který nás zasáhne i překvapí. Příběh plný bolesti, smutku a krutosti, s občasným záchvěvem lásky a dobrosrdečnosti.

Je to vyprávění plné pocitů a myšlenek. I když jsem ze začátku ještě netušila, jak se to celé propojí, od prvních stránek jsem byla do knížky ponořená a veškeré pocity, hlavně zoufalství a smutek, se na mě přenesly.

Moc se mi líbí autorův styl, i když je velmi osobitý, a ne každému musí sednout. Myslím, že by některým čtenářům mohl připadat lehce zmatený, tím, jak se hodně přeskakuje v čase. Ale já musím říci, že obdivuji, jak autor vše promyslel a poskládal. Všechno do sebe skvěle zapadlo a vynořil se před námi ucelený příběh plný bolesti i naděje. Rozhodně se toho nebojte, protože konečný dojem rozhodně stojí za to.

Ke knize bych měla jen jednu drobnou připomínku – bylo v ní na mě až moc náhod, ale i tak dávám plný počet hvězd, neboť jsem knížku přečetla za jeden den, nemohla jsem jí odložit, chtěla jsem vědět, jak to bude dál. To, co od knížek očekávám jsou emoce a tady jich byla opravdu velká nálož, a proto Vám knihu může jednoznačně doporučit.