Zápisník alkoholičky
Michaela Duffková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429531/bmid_zapisnik-alkoholicky-bVu-429531.jpg
4
714
199
Poslední sklenička dnes už popáté. Kniha podle blogu, který získal cenu Magnesia Litera. Michaela Duffková je mladá matka, která se rozhodla otevřeně promluvit o své závislosti na alkoholu i o složité léčbě. Chcete vědět, proč je tak těžké přiznat si problém s pitím? Proč není překážkou závislosti ani malé dítě? Co bylo autorce motivací k léčbě a jak vypadal první rok po ní? Všechny odpovědi přináší otevřená a přímá zpověď abstinující alkoholičky. Upřímně sdílená zkušenost o pádu doslova na dno vzbudila velký zájem veřejnosti, Michaela získala za svůj blog cenu Magnesia Litera a začala o závislosti veřejně přednášet. Dnes se věnuje svému vysněnému projektu – centru pro prevenci a léčbu závislosti na alkoholu. „Příběh Míši Duffkové je skvělým příspěvkem k destigmatizaci ženského alkoholismu a současně unikátní výpovědí o bolesti i naději.“ prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN... celý text
Přidat komentář
Míše a její rodině držím palce!! Kniha se mě četla velmi dobře. Už za dva dny jsem ji přečetla a chystám se na druhou knižku od Míši Duffkové. Ráda sleduji její blog na fcb a instag.
(Audiokniha)
Nebýt čtenářské výzvy, nevím, kdy bych se k této knize dostala a musím říct, že bych litovala. Příběh Míši mě hodně zasáhl, strašně se mi svíralo srdce, když se vám odhalí mysl alkoholika. I já mám s alkoholikem své zkušenosti a není to nic hezkého. Jak si prostě nepřizná, že má problém, je to opravdu konečná :-( Alkohol je velmi silný nepřítel, ničí vše, co mu přijde do cesty. A kdo s ním bojuje a vyhraje, je pro mě "hrdina".
Závěr knihy mě hodně dostal, dojal a moc Míše a její rodině držím palce...
Skvělé, čtivé a dojemne.. Sama moc nepiju, ale rada jsem si přečetla o zkušenosti teto mladé ženy a matky.. Člověk az zasne ze je to tak silna zavislost,ze ani dite neni prekazka .Kloubouk dolů ze to zvlada a jeste vetsi obdiv ze dal pomaha..️
Míše moc fandím, cením si její otevřenosti, nebylo to úplně lehké čtení. Protože tu mam ale hodnotit knihu jako takovou dávám 'jen' 4*, protože mi trochu vadil styl psaní, přeskakování, opakovani již rečeného. To ale neubírá váhu tomu, že si cením takto sdílených zkušeností, které evidentně lidem se závislostí pomáhají.
Cením si autorky za její odvahu a otevřenost, protože hrozba alkoholové závislosti se u nás pořád bere na lehkou váhu a ženský alkoholismus je úplné tabu. Knihu hodnotím hlavně z hlediska jejího společenského přínosu.
Z knížky mám rozporuplné pocity. 1/4 - 1/3 pro mě byla náročná z hlediska osobní zkušenosti s alkoholismem, zároveň to však byla asi nejzajímavější část knihy. Závěr s pohledem rodiny na věc byl taky fajn. V části mezi tím jsem očekávala asi více o průběhu samotné léčby. Překvapující pro mě bylo, že pro autorku pak alkohol už nebyl moc lákavý - což bych u osoby závislé na alkoholu nečekala. Oceňuji otevřenost s jakou popisovala problematické vztahy s manželem a dalšími rodinnými příslušníky. Pro dobro jejich dětí doufám, že nepřijdou žádné relapsy ani jiné zdravotní pohromy.
Knížku lze doporučit všem, kteří mají s alkoholismem osobní zkušenost - vlastní závislost, závislost v rodině a mezi známými, zkušenosti z práce, popř. těm, kteří se o danou problematiku prostě zajímají. Nedoporučuji lidem, kteří by očekávali souvislý příběh.
Tohle bylo silné čtení, chvílemi mi bylo hodně těžko za autorku ( v jakých situacích se ocitla a jak je řešila). Myslím si že kniha by měla být povinná, byť autorka je velice mladá žena.
Po knize jsem šáhla náhodou, ale určitě mě zaujala. Dva večery mezi prací a bylo přečteno. Za dva večery jsem nahlédla, do života jedné pro mě statečné ženy. A to naprosto vážně a bez okolků, autorka si určitě zaslouží obdiv a respekt.
Ano teď si mnozí jistě klepou na čelo, jak mohu někoho takového obdivovat?
Alkohol je všude kolem nás, tak nějak jej myslím nevnímáme, jako strašáka.
Je opravdu velmi tolerovaný v naší společnosti. Je super, že autorka vystoupila z anonymity. Tuším jsem zhlédla nějaký pořad v televizi, již před přečtením této knihy.
O závislostech, jako takových, by se mělo mnohem více hovořit, mělo by se to doslova prát mezi mladé lidi a vůbec generacemi napříč.
Pracuji jako zdravotník, se závislýma na alkoholu a jiném, se setkávám poměrně často (byť to není prioritní zaměření mého pracoviště). A taktéž se setkávám s těmi na kterých pravidelná konzumace, již zanechala následky. Bohužel jsem také zažila pár totálně rozpadlých osobností vlivem alkoholu.
Nesoudím, to mi nenáleží a ani nikomu jinému. Za každým jedním člověkem stojí nějaký příběh, osud. Mnohdy velmi tvrdý a krutý, často si říkám, že v takových situacích bych, asi také hledala útěchu třeba i v té lahvi.
A bohužel i dnešní doba tomu nepřispívá, lidé neumějí vzájemně komunikovat, řešit problémy, ventilovat své vlastní emoce a pak potřebují nějakou ,,berličku“. Pak už je jenom krůček, od toho spadnout do nějakého průšvihu.
A odraz, ze dna, zpět do běžného života je pro tyto lidi opravdu velmi těžký.
Měla by to být možná povinná četba, ale myslím si, nactiletí - mlaďošci to stejně nevnímají? Vlastně možná je to spíš problém střední generace… nevím? Je tu mnoho otázek? Nad kterými se člověk zamýšlí, ale důležitá je podpora člověka, který se rozhodne všechno změnit. Je to pořád forma nějakého duševního strádání - úplně se mi nelíbí pojem nemoci, to co řeším běžně v práci já, jde změřit - zvážit, jde přijít na to proč? Proto je pro mě cokoliv trošku psychologického či psychiatrického fascinující... . Tady opravdu musíme naslouchat, protože bolavou duši poznáme právě většinou, až když se začne projevovat nějaká závislost, sebedestrukce aj.
Smekám i nad rodinou autorky, mnohdy i rodiče a ta nejbližší rodina zavrhne závislého. Maminka a bratr i muž autorky, si zaslouží obdiv za svou sílu. Za to, že s ní překonali toto období, že jí byli oporou, vždyť v těchto situacích se běžně rodiny rozpadají.
Já se po přečtení této knihy jenom utvrzuji v tom, že opravdu nelze soudit, nelze říkat nikdy….
Autorce přeji sílu, ať zvládne celoživotní boj ona x alkohol.
Kniha byla určitě edukativní, žádné složité čtení. Ale půjdeme-li do hloubky složité téma to určitě je. A myšlenka je také velmi hluboká, záléží jak jí každý uchopíme, co si z toho každý z nás vezme.
Tato kniha a i blog pomohla určitě spoustu lidem, kteří buď mají s alkoholem problémy a nebo také jejich nejbližší. Je škoda, že styl psaní byl opravdu blogový a bylo to takové spíše shrnutí uplynulých let, což je za mě škoda. Alkohol je téma, které je celkově u nás přehlížené a nebylo by od věci zajít více do podrobností ohledně emocí. Mám pocit, že v dnešní době pije spousta lidí každý den a nepřijde jim to divné, ale kde je ta hranice abychom si řekli, že už jsme alkoholici? Zajímavé téma, za mě málo využité. Míše samozřejmě moc fandím!
Na knihu jsem se moc těšila, ale vadil mi styl psaní, hodí se to opravdu na ten blog. Spousta situací se mohla víc rozepsat, je to spíš takové shrnutí a to je škoda.
Jinak Michaele moc fandím.
Na mě moc zjednodušené, zrychlené. Ano, jsou to blogové zápisky a jako takové by měly zůstat. Pokud se rozhodneme pro knihu, myslím, že za to úsilí by stálo to trochu upřesnit. Nicméně účel to myslím i u mě splnilo. Uvědomit si, co to je si tím projít a co vůbec to je dát si 1 skleničku vína a v co se to může zvrhnout, je opravdu šílené. Nejsilnější byly nakonec pohledy maminky, bráchy a hlavně manžela.
Audiokniha :
Od knihy jsem neměla velké očekávání, ale nakonec se mi líbila. Hezky se to poslouchalo, ani chvíli jsem se nenudila. Nejvíc mě dostalo závěrečné vyprávění blízkých. Vzalo mě to až za srdce.
Silný příběh a určitě důležité téma, o kterém by se mělo mluvit, protože mi přijde, že pití alkoholu se bere za normální věc, která patří k dobré zábavě. Občas mi až zůstával rozum stát nad tím, jak je možné, že tělo dokáže unést takové množství alkoholu každý den. Osud tatínka autorky byl smutný příklad, kam až závislost může dojít.
Co tedy musím také vytknout jsou neustálé popisy hádek s manželem a na závěr jedna věta o tom, že jsou zase spolu. Ale takový je prostě asi život.
Jistě záslužná kniha - hlavně pro alkoholiky - stávající či potencionální. Ale jinak je vidět, že autorka není spisovatel - profesionál, opravdu je poznat, že jde o literární zpracování blogu. Chyběl mi větší psychologický vhled do jednotlivých aktérů i do autorky samotné. Její neustálé hádky s manželem či jeho rodiči jsou pouze konstatovány, nikoliv objasněny. Stejně jako náhlé prozření a důvody jejího návratu k manželovi, který jí dlouhé měsíce deptal nechutnými zprávami jsou shrnuty pouze do několika málo vět typu - uvědomila jsem si, kde jsme udělali chyby... A to je žalostně málo.
První část knihy byla celkem zajímavá, ale možná by mě víc zajímalo, co takový alkoholik prožívá. Druhá část knihy o vztahu s manželem už byla jen ztráta času.
Štítky knihy
ženy rodinné vztahy alkoholismus závislosti podle skutečných událostí Magnesia Litera
Zápisník alkoholičkyKniha Zápisník alkoholičky je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 1 111x |
| Čtenářské výzvě | 402x |
| Doporučených | 19x |
| Knihotéce | 203x |
| Chystám se číst | 282x |
| Chci si koupit | 77x |
| dalších seznamech | 6x |
Zde je dobře vidět, jak jsme my lidé křehcí. Někdo se holt umí se strastmi života poprat sám, jiný to prostě nedokáže, a bere si na pomoc "kamaráda".
Myslím si, že o alkoholismu je potřeba ve společnosti hovořit. Zejména u nás, kde teče alkohol proudem, a ten, kdo nepije, je divný/umírá/těhotný/kazí partu...Je tedy jen dobře, že paní Michaela tuto debatu trochu rozproudila. Držím jí, i všem ostatním se stejným problémem, palce, aby vydržela/i.