Z pekla (barevné vydání)
Alan Moore , Eddie Campbell
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480439/bmid_z-pekla-6bt-480439.png
5
342
54
Londýn, podzim roku 1888. Dějiště pěti brutálních vražd prostitutek. Pachatel? Mytická bytost jménem Jack Rozparovač. Scéna: nerealisticky krásná a mírně přiopilá prostitutka jde ztemnělou ulicí a falešně si prozpěvuje dobovou písničku. Střih, stín muže s cylindrem na hlavě a kabelou v ruce, vržený na studenou, vlhkou zeď. Ona si všimne, že za ní někdo jde. Zrychlí krok, on také, to vše se na dlažebních kostkách dobře rozléhá. Prudce oddechující nevěstka uhne do postranní uličky, vrah za ní. Pak záběr na zvednutý nůž, její tvář, výkřik, vychlístne krev, třeba na plakát muzikálu. Roztmívačka, další záběr na policistu, jak vydechne: „Ach bože,“ a píská na píšťalku. Nuže, to je stereotyp Jacka Rozparovače, jak jej známe z filmu – a nic takového v Moorově románu nenajdeme. Moore nezakrývá, že smrt těch šlapek kdesi v postranní uličce byla hnusná, bídná a nezasloužená. Neumožňuje čtenářům uniknout do pohodlného hororového klišé, naopak, ukazuje příšernou a nepřikrášlenou pravdu. To by ale samo o sobě nestačilo. V románu není důležité, kdo je vrah (to ostatně víme od první stránky), ale jak a proč se to všechno stalo. A tak čtenář stejně jako detektiv Dirk Gently v knihách Douglase Adamse neřeší jen samotný případ, ale doslova celý svět, v němž ke zločinu došlo. Viktoriánský svět se všemi jeho klady a zápory, svět úžasného technického pokroku i ponižující bídy, svět královské rodiny, zbytnělé střední třídy a tajných společností, ovšem i svět nejubožejších z ubohých v londýnském East Endu. Román Z pekla lze číst několika způsoby: jako netradiční detektivku o královském spiknutí, jako beletrizovanou literaturu faktu (a že je Moorovo řešení Rozparovačova případu přesvědčivé) či jako strhující sociologickou črtu viktoriánské společnosti. Anebo jako portrét výjimečně vzdělaného sériového vraha. Není to četba pro každého. Vstupte pouze na vlastní nebezpečí… Troufnete si pohlédnout na viktoriánskou Anglii… očima Jacka Rozparovače? Milovníkům teorií spiknutí nabízíme mistrně propracovanou lahůdku kombinující historický román s literaturou faktu a mystikou. Film režisérské dvojice bratří Hughesových, který podle tohoto monumentálního díla vznikl, jen klouže po zamrzlé hladině tohoto děsivého příběhu. Velekněz komiksového žánru Alan Moore, tvůrce kultovních komiksů V JAKO VENDETA, BAŽINÁČ, STRÁŽCI a tří svazků LIGY VÝJIMEČNÝCH, rozebral nejzáhadnější série vražd v historii. Hrdinou příběhu je lékař William Withey Gull, jenž poslední dobou tráví svůj volný čas trochu zvláštním způsobem, s Listonovým nožem v ruce. Ale co by člověk neudělal pro vlast…... celý text
Literatura světová Komiksy Thrillery
Vydáno: 2021 , BB artOriginální název:
From Hell , 1999
více info...
Přidat komentář
Přidávám se k všeobecnému nadšení. V životě by mi nenapadlo, že mě komiks může tak moc bavit. Zkoušela jsem to i dřív (Ghost in the shell, Sandman a další), ale vždycky mi tak nějak přišlo, že to sice není špatné, ale klasický román je lepší zážitek. Tady všechno perfektně zapadlo do sebe. Ponuré špinavé barvy ilustrací, dokonalé rozfázování obrázků (skoro jak filmová režie) a neuvěřitelně podrobné a dobře uspořádané faktické informace, které jsou v literatuře o případu Jacka rozparovače dostupné. No a bonbónek nakonec je atmosférou od základního příběhu zcela odlišný dodatek (zpracovaný opět formou komiksu) o vývoji mýtu o JR v průběhu dějin.
Alan Moore si tímto dílem udělal Ph.D z Viktoriánské Anglie a my máme to štěstí že nás vzal na výlet s sebou. Atmosféra by se dala krájet a hlavním hrdinou na pozadí " Jackova mýtusu" je Londýn jako takový. Množství materiálu které se vám dostane za cenu pár šupů je bezprecedentní. Doporučuji číst stránku po stránce zároveň s dodatky.
Moje velká srdcovka. Výborně napsané a film rovněž perfektní. Mrazivý popis vražd, temné stíny plížící se za soumraku, nepěkný úděl prostitutek ve špinavé a staré části Londýna. No v každé době žili lidé a museli se všelijak ohánět, aby přežili. Někdy to bylo bohužel na hraně.
Zpracování kvalitní, minimalismus barev dílu více než sedí a plně podtrhuje špinavou viktoriánskou Anglii a ikonický mysteriózní příběh o Jacku Rozparovači. Má to hutnou atmosféru, dobová Anglie je správně vykreslena a řádění Jacka stojí za to. Ale bohužel mě neuvěřitelně nesedla nezajímavá a především nepřehledná ilustrace, která mi po celou dobu kazila zážitek, stejně tak filozofické/zednářské pasáže Jacka Rozparovače, které mě popravdě ani trochu nezajímaly a ubíjely. A tak bohužel výsledný dojem smíšený...
Tak tohle byla dechberoucí jízda. Zatím s přehledem nejlepší grafický román, který z mých stupňů vítězů vyšachoval i Bombu, V jako Vendetu, Zatmívačku, Strážce, Sandmana etc.(snad jen ten Maus se drží), přičemž klasické superhrdinské příběhy zadupal tak hluboko, že jim ani zkušení sibiřští horníci nepomůžou. V dohledné době neočekávám, že se to kterémukoliv jinému dílu z tohohle žánru podaří překonat. Fakt – kdo považuje Strážce za nejlepší komiks, pravděpodobně ještě nečetl Z pekla...
Vlastně ani nevím, zda se jedná o knihu. Spíš bych to přirovnal ke kosmické lodi, která mne vzala a odkryla přede mnou vesmír ripperologie, pseudovědeckého oboru, zahnívající žumpy tvrzení, protitvrzení, pseudofakt a kromobyčejné senzacechtivosti, kde jedinými konstantami je pětice nebohých žen (tedy Liz Stride někteří považují za oběť domácího násilí, maskovaného za Rozparovače, neboť měla „jen“ proříznuté hrdlo).
Za gigantický úspěch autorů považuji to, že mne dokázali v rámci příběhu přesvědčit o životnosti teorie královského spiknutí, zednářských praktik a mystických blábolů, kterým jsem nevěřil a stále tak činím (např. Gull v roce '88 měl přes sedmdesát, byl obtloustlý a míval záchvaty- to není profil řezníka, co naporcoval Mary Jane), přesto v rámci dvou desek obálky tohoto románu to vypadalo životně.
Těžiště knihy ovšem kromě životaschopné literární spekulativní fikce leží v dodatcích, které obsahují skoro celou Wikipedii o Ripperovi, kompilovanou několika málo lidmi (Moorovi okrajově pomáhal i Neil Gaiman) v devadesátkách, přičemž Moore se vědecky nebojí zhodnotit některé své zdroje jako přinejmenším pofidérní. Považte, jaké kvantum lidí nyní spravuje wikipedistické heslo o tomto vrahovi a jeho obětech...
A druhý dodatek v podobě ilustrované historie honu na Jacka Rozparovače je vysloveně pythonovskou lahůdkou.
Této stříbrné střele, korunovačnímu klenotu a musterové listině (kvalitního) komiksového žánru nemohu dát za rešerši, emoce, imaginaci a v neposlední řadě i za rekonstrukci těžkých životů whitechapelských obětí méně než plný počet (a ještě něco navíc) a zařazení do Doporučených.
Jeden drobný mínus by se našel v grafické podobě, kdy jsem čas od času musel dedukovat, o koho se na tom či tamtom panelu jedná, nicméně celý „setting“ odpovídá ponurosti události. Navíc v barevném vydání pravděpodobně došlo k jisté cenzuře nanesením „krve“ na panely. Ale to nejsou v kontextu obsahu nějak přespříliš podstatné věci.
Moorea som zvyknutý čítať jedným dychom, ale toto mi asi zaberie o niečo viac času, nakoľko český preklad nemajú ani antikvariáty, tak som kúpil anglický. A jak komiksy normálne v angličtine čítam, sem som prišiel trochu nepripravený, že to bude natoľko verné historickej realite (sir William sa vyžíva v lekciách dejepisu “The seance-parlour’s murmurings; the gutters pandemonium…”, londýnska spodina používa zastaralý slang “Ere on yer own, are ye?”, a do toho ešte John Merrick šušle “Peeve bhu fip bowm.”).
Záblesky geniality cítiť od začiatku a práve pre ne sa budem prekusávať dlhšie.
- -
Kapitola The best of all tailors (10) zatiaľ vrchol. Od tohoto vrcholu sa to stále stupňuje až do absolútnych vrcholov žánru, matafyzična. Ducha doby, prízraky naprieč storočiami. Po boji satisfakcia.
Tato kniha je věnována Polly Nicholsové
Annie Chapmanové, Liz Stridové,
Kate Eddowesové, Jeanette Kellyové.
Vy a vaše smrt:
jen tím si můžeme být jisti.
„Co je čtvrtá dimenze?“
Černobílé vydání jsem již četl. I filmové zpracování s Johnny Deppem jsem viděl několikrát. Příběh byl perfektní a já si řekl, že se k němu vrátím. A najednou vyšlo barevné provedení. Neváhal jsem, pořídil si tento skvost, a začal číst znovu. Při čtení jsem měl na stole i to původní černobílé vydání. Chtěl jsem jen tak prozkoumat, nakolik se obě knihy liší. Neliší se v podstatě v ničem. Vše je tak jako v knize první. Nic navíc, nic míň. Jediný rozdíl je v kvalitě papíru. U této „barevné“ verze je papír kvalitnější a silnější.
Malá ochutnávka:
Pokletněte na levé koleno, vaše pravá noha nechť v koleně svírá pravý úhel. Do pravé ruky vezměte Bibli svatou a do levé toto kružítko, jenž jeden hrot si přitiskněte na obnaženou hruď.
„Já, William Withey Gull v přítomnosti Velkého architekta vesmíru slavnostně přísahám skrývat, tajit a nikdy neprozradit tajemství svobodných a přijatých zednářů...“
Dychtivě jsem se znova ponořil do ponuré atmosféry Londýna roku 1888.
Původní „černá“ verze byla víc temnější. Tedy, ona díky té černé barvě je opravdu deprimující. U této „barevné“ verze vyniká fakt, že je vše takové „veselejší“, což je blbost u tak brutálního příběhu, že? Ale za tím tvrzením si stojím. Zelené stromy, hnědé budovy, růžový sex, černá politika a barevné oblečení. Musím říci, tedy napsati, že ta původní verze se mi líbí víc.
Citát: Tenhle rok osmaosmdesát je peklo, co?
Navíc je zajímavé, sledovat tehdejší myšlenkové pochody, chování a jednání lidí tamní doby. Všechno to tak nějak k příběhu patří. Pro vytvoření lepší atmosféry jsem si ke čtení pustil soundtrack „Z Pekla“, který jsem dostal při zakoupení první „černobílé“ verze této knihy. Hned první song od Marilyn Mansona – The Nobodies mě zvednul chlupy na celém těle. No, pěkně to začalo. Později je hudba spíše instrumentální z taktovky mistra Trevora Jonese. Avšak ke čtení tohoto příběhu se to hodí. K obsahu nebo ději nemá smysl se nějak víc vyjadřovat. Kdo by neznal příběh Jacka Rozparovače.
Citát: Jsme jen lehký holky.
Vynikající zpracování a velmi zajímavá kresba....nutno zdůraznit, že Alan Moore stvořil komplexní a propracovanou verzi příběhu o Jacku Rozparovačovi, jejíž četba mi trvala poněkud déle, než tomu bylo v případě jiných komiksů. Důvody byly v podstatě dva - předně (jak zmiňovali někteří další čtenáři) bylo zapotřebí zvyknout si na poměrně titěrné písmo, neboť v porovnání s jinými komiksy byla patrná snaha doplnit kresbu zhusta množstvím dalších sdělovaných informací (což ale - s ohledem na kostru příběhu - bylo vcelku logické)...a s tím souvisela i nutnost věnovat četbě náležitou pozornost, abych se "neztratil a pochopil"....Ale dílo vřele doporučuji, a to milovníkům komiksu, ale i historie a jisté mystiky!
Nejsem zrovna velká fanynka komiksů.
No jo, ale když všude slyším, jaký je ten Alan Moore fenomén, z jeho Watchmenů jsem byla nadšená a film s Johnny Deppem taky nebyl špatný, proč to nezkusit.
Rovnou neslavně přiznávám, že jsem nedočetla. A dost mě to štve. Ráda bych, ale za prvé: absolutně se mi nelíbila kresba /hrdinný inspektor Abberline VŮBEC nepřipomínal Johnnyho Deppa, haha/, za druhé, což je větší problém: na luštění blešího nečitelného písma v bublinkách nemám oči ani nervy.
Což samozřejmě není vina příběhu. Ten, pokud můžu posoudit z přibližně třetiny, kterou se mi povedlo přečíst, než mě složila migréna od namáhaných očí, by mě zajímal velice moc. Do filmu se celá ta detailně /ne/vymyšlená okultně mysteriózní historie Londýna pochopitelně zapracovat nedala - jak se asi propojila s ústřední detektivní linií?
Jak už zde někdo psal níže, věčná škoda, že to Alan M. nepřepracoval do normální prózy. Za tu bych možná byla ochotná i penízky vysolit ;-)
Hvězdičky tedy patří: autorovi A.M. - za originální a do velice neprobádaných koutků rozvětvenou rozparovačskou historku, překladateli V.J. - za tradičně vynikající práci, jeho čeština je vážně na úrovni :-) Bohužel kresba mi opravdu nesedla a velikost písma se rovná pokusu o atentát na můj zrak. Tohle mi fakt nedělejte!!
Z pekla je naprostá pecka. Skvělý příběh, skvělé grafické zpracování. Jeden z nejlepších "dospělých" komiksů, co jsem kdy měl v rukou.
Ze začátku jsem nechápal takto vysoké hodnocení, bylo složité se orientovat v ději a neztrácet se v něm. Ke konci, ale vše začíná dávat smysl. Začíná to být trošku ohraná písnička, zmatek na začátku, aby konec vše urovnal, nicméně sem to sedí. Dalo by se říct, že příběh o Jacku Rozparovači je po konci knihy spíše na vedlejší koleji. Hlavní je otázka co je to čtvrtá dimenze. A ta by se dala ještě upřesnit na co je po smrti.
Jinou, než černobílou kresbu, bych k tomuto druhu příběhu nevybral. Skvěle doplňuje atmosféru. Občas sice činí problém rozpoznat co má zobrazovat, dalo by se předpokládat, že to byl záměr autorů. Neodhalit úplně všechna tajemství a nechat pracovat čtenářovu fantazii.
Troufám si říct, že kdyby Alan Moore Z pekla zpracoval do románu, stalo by se kultovní klasikou a za pár let i povinnou literaturou. Jedná se o fantastický příběh s úžasně hutnou atmosférou, která by se dala krájet.
Uááááá, za mě nejlepší komiksová kniha, kterou jsem za celý svůj život četla, a to vesměs všichni víte, že na 1. místě je vždy Vrána a hned jí šlape na paty Dracula. Z pekla je ale zcela něco jiného. Tato kniha je předlohou filmu Z pekla s Johny Deppem, na který se podívám velmi brzy - zase.
Kdo by čekal klasický oddechový komiks, je na omylu. Přesto, že se jedná o obrazovou knihu, je velmi psychologická, hodně náročná a troufám si říct, že nesedne každému. Příběh Jacka Rozparovače a jeho vražd londýnských kurev v roce 1888 tady není až tak stěžejní, jako příběh, který ho k tomu vedl. V téhle knize je hodně popsána mytologie starého Londýna - posvátná místa, fungování řádu svobodných zednářů a děj kolem královské rodiny.
Naprosto skvělé a výborné, vše do sebe zapadá a i když při čtení budete mít pocit, že vše je pravdivé a skutečné, stále je to jen komiks :)
Zakončení je vskutku originální, jaké bych nečekala, možná proto, že Dr.Gully hledal přeci jen celý život co to je čtvrtý rozměr.
Celkově bych teď o tomto skvostu mohla psát román, ale kdo toto nečetl, nejspíš by nepochopil.
V knize je mnoho stran dodatků, anotací jednotlivých postav a jako bonus hezky zpracovaný komiks o Jacku Rozparovači, který vychází z článků o něm vydaných.
Kniha je nádherná, černobílé kresby mají své kouzlo a chce si na ní udělat klid.
Skvělá kniha, která velice dobře těží atmosféru viktoriánské Anglie ve vší její temnosti. Znalé případu Jacka Rozparovače zde čeká vše, co zde chtějí na toto téma vidět. Tato comicsová bible totiž využívá řadu externích zdrojů. Bohužel ale je občas zdlouhavá, s nezáživnými pasážemi v podobě různých dějových kliček, bez nichž by se příběh klidně obešel. Určitě za to může i absence hlavní postavy, o kterou se zde dělí trojce charakterů. Na druhou stranu ale oceňuji závěrečné vysvětlivky, které dávají celku docela věrohodnou auru a byl jsem moc rád, že mě autor nechal nahlédnout do své mysli a vize. Za to jednu hvězdu přidávám. 80%
Na každém pátem obrazku nevíte kdo je, kde je a co mele, ale i tak Vas to baví. Moore je na jiné urovni myšlení nebo bral drogy když to psal. Moc se těším až si od něj knihy přečtu znova a pochopím víc.Doporučuju!
Na komiksy ani thrillery moc nejsem, čtu je spíše výjimečně, tento mě však dostal skoro do kolen. Chtěla jsem napsat komentář, Ivan Kučera a jiní to ovšem udělali za mě a pravděpodně lépe, než bych sesmolila já. Takže tohle není ani tak komentář ke knize, jako spíše doporučení, ať se o kvalitě knihy přesvědčíte sami. Já jí rozhodně doporučuji.
„Smithovou znásilnili a mučili. To je krutost. A krutost ja chápu. Tabramovou zase někdo nepříčetný ubodal. To je vztek. I tomu rozumím. Tenhle je mnohem... metodičtější. Jako by tu ženskou někdo bezmála operoval. Tomuhle nerozumím vůbec.“ Absolútna komiksová legenda. Alan Moore (Bažináč, Watchmen) je neuveriteľný. To, čo predvádza, má bližšie k detektívnej práci, než k bežnému písaniu komiksového scenáru. Dáva veci do šialených súvislostí, z ktorých sa čitateľovi ide rozskočiť hlava (kráľovná, Slobodomurári, Sloní muž). Zachádza dokonca tak ďaleko, že jednu dlhú kapitolu poňal ako prehliadku historického Londýna vrátane odborného výkladu (!). V inej ukazuje bežné ráno špičkového chirurga žijúceho v luxuse s ránom chudobnej anglickej prostitútky. Záverečné dodatky sú nabúchané neskutočnými detailmi a informáciami; odporúčame po dočítaní každej kapitoly preskočiť práve na ne. Moore si dokonca zistil aj to, aké zvláštne počasie v tom období bolo (zvláštny nedostatok bežného prírodného svetla, kuriózne sfarbená obloha...). Z pekla je totálna bomba, klasika, legenda. KULT. Moore vychádza z absurdnej, ale často skloňovanej (a podľa mňa nie úplne blbej, vlastne naopak značne chytľavej) teórie, že Jack Rozparovač bol v skutočnosti... ale to už si prečítajte sami (ťažili z toho viaceré rozparovačské filmy, či už televízna mini-séria s Michaelom Caineom alebo ostatne filmová adaptácia Z pekla, natáčaná v Čechách s Johnnym Deppom a Ianom Holmom). Bravúrna čierno-biela kresba Eddieho Campbella je presvedčivá a nepríjemne naliehavá. Nebojí sa erotiky, ani gore, avšak ani nádhernej dobovej architektúry. Niektoré panely sú úchvatné. Príbeh je intenzívny a desivo graduje. Postavy skvelé, dialógy plné šťavnatých, ale realistických nadávok. Pecka, zároveň ale veľmi náročné čítanie. Nie je to proste niečo, čo by ste prečítali na jedno posedenie (komiks má cca 570 strán). Z pekla v češtine vydalo BB/art prvý raz v r. 2003 a v nasledujúcich rokoch ešte trikrát, čo vyvrcholilo v decembri 2021 farebnou reedíciou (od ktorej sa Moore dištancoval a zakázal na nej uvádzať svoje meno napriek tomu, že Campbell tvrdí, že Z pekla od začiatku chceli vydať farebne a k čierno-bielej verzii sa priklonili len z čisto komerčných dôvodov).
Štítky knihy
Anglie zfilmováno sérioví vrazi svobodní zednáři Jack Rozparovač komiksy grafické romány Whitechapel (Londýn)
Kniha Z pekla (barevné vydání) je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 405x |
| Čtenářské výzvě | 13x |
| Doporučených | 54x |
| Knihotéce | 193x |
| Chystám se číst | 177x |
| Chci si koupit | 98x |
| dalších seznamech | 5x |
Až neuvěřitelně propracovaný komiks - silná detailní kresba vyšperkovaná do posledního detailu. A i příběh je samozřejmě velmi dobře vystavěný, a pracuje s propojením ověřených faktů a fiktivní složkou.