Vzpomínky na budoucnost
Erich von Däniken
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91801/bmid_vzpominky-na-budoucnost-91801.jpg
4
509
509
První české vydání legendární knihy. - Švýcarský laický badatel (nar. 1935) snesl do své knihy z celého světa ohromující množství fakt, jejichž příčinu nelze vůbec nebo jen značně mlhavě vyložit, a používá je jako argumenty pro svou hypotézu, že v dávných dobách navštívily naši planetu mimozemské bytosti. Soustřeďuje se přitom nejvíce na archeologické objevy, nicméně neopomíjí ani zprávy starých písemných památek o tajemných událostech a věnuje nakonec pozornost i současným jevům, napovídajícím existenci cizích meziplanetárních lodí, a záhadným schopnostem některých lidí, které naznačují mnohem vyšší inteligenční možnosti, než jaké se běžně projevují u člověka.... celý text
Literatura světová Historie Záhady
Vydáno: 1969 , OrbisOriginální název:
Erinnerungen an die Zukunft , 1968
více info...
Přidat komentář
Tato kniha bola u mna prvá o záhadách...u mna patri naj do tematiky archeoastronautika...je to super...vsetko od a po z...strasne dobre uvahy...uplne bomba...
I ked som už videl zatial všetkých (v čs odvysielaných) 42 epizód dok.seriálu Ancient Aliens - Votrelci Dávnoveku (ktorého "dejovým architektom" a zároveň jeden z účinkujúcich je Erich) musím uznať že táto pre mňa zatial 1. kniha bola veľmi zaujímavá. O mnohých veciach som samozrejme už dávno vedel vdaka dok ser. AA ale i tak mi toto dobre padlo... a to nie je ani beletria čiže o to to mal ťažšie ale ja som veľmi spokojný, píše takým motivačným štýlom. Takže tak. :)
V mládí mě knížka hodně zaujala. Často jsem o některých věcech dlouho přemýšlela a snažila se zjistit další podrobnosti. Bohužel šlo to těžko, nebyl internet a v knihovnách se nedalo nic víc dohledat, alespoň v naší. Dnes čtu úplně jinou literaturu.
Däniken si občas pěkně protiřečí, ale jeho myšlenka zůstává stejně rozumná. Vsadím se, že alespoň třetina jeho názorů je pravdivá a brzy bude nepopiratelným faktem.
Ještě dodatek k této stylově (i jinak) dosti hysterické knížce: jako malého mě nejvíc zaujala věta na str. 32 našeho vydání (1969): „ – na stejném místě [v Tepe Asiabu] byly nalezeny zkamenělé exkrementy, které patrně nejsou lidského původu" – ani teď mi nedělalo potíže ji v knížce najít. Nechci být sprostý, natož lacině vtipný a říct, že je to o hovně (s odpuštěním), a navíc hodně podivně, už proto, že jak vidno, velmi to na mne zapůsobilo (to myslím vážně, je to věta velmi sugestivní), ale nabízím von Dänikenovi text z Wernischovy Pekařovy noční nůše, který mi u toho dnes naskočil: „Jsou věci mezi nebem a zemí, říká Z., o kterých je snad lepší ani nemluvit. Jdu jednou takhle cestou v polích, nikde strom, nic, jen oraniště vpravo, oraniště vlevo, přede mnou, za mnou oraniště, jdu, no a najednou plác, na hlavu mi spadne hovno. Pořádný, smradlavý hovno. – Lidský? ptám se. – No to je právě to, že ne. Spíš kravský. Řek bych, že kravský."
Jako dítě jsem se u ní hrozně bál. Teď se bojím taky, hlavně toho, že ji někdo bere smrtelně vážně. Švýcarský autor – jemuž ovšem neupírám zcestovalost a odvahu – a před jehož používáním tří hvězdiček bledne i Célinův styl – položil prst (nebo jiný úd) na tep doby. Tohle je vlastně obdoba středověkého bestiáře, jen mořského biskupa vyměnil za mimozemšťany.
Co si ale myslet o tom, že ten, kdo chce zgruntu přepsat historii starého Egypta, má v celém povídání o pyramidách správně jeden, slovy jeden údaj (jízlivé, ale ve skutečnosti nechtěně směšné „neexistovaly tlampače") a neví ani, že Alexandrie byla založena víc než dva tisíce let po tom, co byla postavena Chufuova pyramida? A tak by se samozřejmě dalo pokračovat, ale to už bylo učiněno mnohokrát a chytřejšími, než jsem já. Jako věřící člověk a amatérský přírodovědec a kryptozoolog mám s vědou svoje zkušenosti, ale von Dänikenova jízlivost vůči vědě zachází příliš daleko – i proto, že to, co nabízí místo ní připomíná mapu Brazílie-Atlantidy Roberta Bagoudyho z roku 1762 s vyznačenými provinciemi synů Poseidóna a Kleitó, nad kterou Voltaire málem umřel smíchy.
A konečně, protože Däniken je von a ne vona, člověk ani nemůže říct „Milostivá, vy jste mě krásně místyfikla!"
Asi vůbec první kniha ve které jsme snad jako 11tiletí s vyjeveným výrazem četli, že něco je jinak...
Já knížku ještě nečetla, ale v učebnici literatury máme ukázku. Ta mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla při nejbližší příležitosti zajet do knihovny a vypůjčit si ji. Skutečnostmi a teoriemi začátku i konce všeho a tak podobně se já osobně dost zabývám. A už jen z té ukázky pozoruji, že v knize je toho víc, než bych čekala.
(mimochodem, víte, že když napíšete bibli (ne tu dětskou) bez mezer, čárek, otazníků a podobně, dočtete se v ní o všech katasrofách? Bible tu byla ještě před tím, než se katastrofy staly.)
Kniha se zabývá záhadami minulosti, nalezené a dodnes přítomné v naší realitě.
Občas je kniha nadsázkou, neb o se v ní píše, tak ty roky už prošly a nic z těch vizí autora se nenaplnilo.
Přemýšlel jsem, co o knize napsat a zjistil jsem, že už to tady Alix vlastně napsala za mě. Takřka přesně doslova. Nenapsal bych to jinak ani nevystihl můj pocit z knihy lépe.
První kniha, kterou jsem od pana Dänikena četla. Úplně mne ohromila a začala jsem číst další a další. Je možné a pravděpodobné, že ne všechno je tak, jak se v knize píše. Spíš mne ale zajímá, proč na tolik nepříjemných otázek nedokáží vědci odpovědět.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šok z bohů |
| 1971 |  Vzpomínky na budoucnost |
| 2008 | Den, kdy přišli bohové |
| 1991 | Oči sfingy |
| 2007 | Planeta lhářů |
Tato kniha mne v mládí přivedla na tajuplnou cestu za poznáním.