Vzpomínky na budoucnost přehled

Na tuto knihu by zjevně měla navazovat další s názvem „Co Däniken netušil“. Teď vážně, vedle toho, že ta kniha stačila neúměrně zestárnout, jde pořád o čistý myšlenkový výplach. Zůstává jen ústřední tvrzení, podané bez přesvědčivé argumentace a ke všemu pasivně agresivním až toxickým tónem. Což o to, ony by se tam našly střípky inspirace třeba i pro autory fantastiky; jednu chvíli jsem dokonce uvažoval, jestli by se to nedalo číst jako sci-fi psané ve formě „naučné literatury“. Ale bohužel, nope.

Na druhou stranu to jistý půlhvězdičkový impakt má. Je to krásná učebnice metod konspirátorů. Automatické přepnutí do módu „my“ (a tedy ihned existují i oni). Zpochybnění či popření všech racionálních důkazů a následný argument, že tím pádem (překvapivě!) neexistují důkazy popírající autorovu myšlenku. Následně popření toho, že by cokoli popíral. Ochotné poskytnutí odpovědí v tom, co by který odborník měl ideálně dělat, aby to onen „model“ ideálně výlučně podporovalo (s tím, že evidentně nemá ani šajnu, jak věda reálně funguje). Skrumáž náhodných jmen, pojmů, sem tam fyzikální vzorec, aby to působilo učeně. Zkreslené vyložení nepřesných pojmů. Nepochopení víry, umění a vlastně ani sebe sama. Shazování všech, kteří si na podobné věci dovolí poukázat... Tento výčet by mohl pokračovat; obsah této publikace popírá sám sebe už jen strukturou textu. :)

Takže ne, kniha mě prakticky vůbec nezaujala, nic ve mě nenechala a nejvíc mě děsí, že kdysi v pubertě mi podobné věci dávaly smysl. I kdybych však uznal záhadnost předkládaných jevů, napadá mě řešení daleko přesvědčivější, než ufouni... Závěrem - nedoporučuji, ztracený čas.