Dítě mrtvého boha

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Magiera s Leesilem pátrali mnoho měsíců po ztraceném artefaktu, jehož účel je zahalen tajemstvím. Magiera ví jen jedno: musí zabránit tomu, aby padl do rukou vraždícího Vznešeného mrtvého Welstiela, jejího bratra. Nyní ji sny o zámku uvězněném v ledu vedou na jih a ona se vydává na cestu, která se stane posedlostí... Magieru s Leesilem doprovází učenka Wynn, psí ochránce Chap a dva elfští zabijáci, kteří je střeží, i když sestře mrtvého tak docela nevěří. Kolem Magiery se totiž srocují mocné síly - někdo by dokonce řekl, že sám osud - a chystají se k boji. Nalezení artefaktu může být teprve začátek....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/12_/12010/vzneseni-mrtvi-12010.jpg 4.163
Série:

Vznešení mrtví (6.)

Žánr:
Romány, Fantasy
Vydáno:, Fantom Print
Orig. název:

Child of a Dead God (2007)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Dítě mrtvého boha

Přidat komentář
Kapucinka
28.04.2017

6. dil se mi velice libil. Bylo tam hodne akce, ale mrzi me ze se pribeh v podstate neuzavrel a nevic co se s artefaktem stalo. Dalsi knihy uz se cist nechystam, protoze zacina jiny pribeh a Wynn jsem nemela moc rada.

Lenka.Vílka
28.06.2014

A me se to libilo! Klidne si na to dupnu!

pet-kyval
08.03.2012

[111/11] (ebook) Konečně mohu definitivně uzavřít celou sérii a oddechnout si. Putování to byla dlouhá, úmorná a rozhodně to celé nepředčilo má očekávání. První kniha byla vcelku dobrá a na rozjezd dostačující, ovšem, ani na jednom z pokračování, není vůbec poznat nějaký autorský posun a nemyslím si, že tato dvojice by ve své tvorbě měla i nadále pokračovat. Text se opakuje, odstavce se opakují, popisy se opakují a charaktery nevyvíjí. Navíc je celková zápletka dosti primitivní a nejednou jsem se ptala sebe sama, proč se vlastně ta parta kreatur ze všech koutů světa courá po kontinentu někam do zasněžených hor. Odpověď? Pro hrozně nebezpečný artefakt, aby zase jednou nesmrtelní hrdinové spasili svět. Problém je ovšem v tom, že, kdyby pro něj nešli, nikdy by ho nikdo ani nenašel a svět neohrozil, protože všichni zlí upíři jsou tak neschopní, že jednoduše do hor neumí vyšplhat sami a bez vodící fenky s hysterií jí vlastní.

Mohu se na to dívat z úhlu jakého chci, ale ‘Dítě mrtvého boha‘ není vůbec dobrá kniha. Na závěrečný díl je neuvěřitelně utahaná, opět nám jsou opakovaná fakta, která nejsou vůbec podstatná pro (ne)postupující děj a tak nějak celý autorský styl je ospalý až ku zívání. Postavy nesrší sympatiemi ani vtipem a opět přehrávají, což je myslím na literární charaktery skoro až podivné. Autoři své postavy jednoduše nezvládají, přerůstají jim přes hlavu a v domnění, že dělají správnou věc, je napsali jako ty největší uplakané ubožáky, kteří kdy po tamním světě chodili. Výbuchy nesmyslného vzteku, nikdo nikoho neposlouchá, stále se všichni hašteří a přitom nikdo z nich ne a ne chcíp… umřít. Nikdo totiž není nepostradatelný a nikoho čtenář nemůže se šokovaným zjištěním oplakávat, protože se jich autoři jednoduše nemohli vzdát. A že já ty postavy až nenáviděla a to do jedné. Epizodní a ani ty hlavní. Bylo to úplně jedno.

Magiera je hloupá, úzkoprsá a výbušná mrcha, která nikdy nepoužila to nad krkem a místo toho se ohání jen svaly a svou černookou stránkou mutace, která oplývá agresivitou, až za hory sahající. Brání se své přirozenosti a tím jen ostatním ztrpčuje bezohledně život. Leesil je jednoduše hlupák, který neudělá to nejrozumnější jenom proto, že je podle něj celý svět zkorumpovaný a všichni s ním jen manipulují pro svůj vlastní prospěch. Wynn je ukňouraná slepice, která by byla ráda světačkou, ale jednoduše na to nemá a ani jako tlumočnice, kromě elfštiny, zrovna moc neexceluje. (A to zná kolem 15 jazyků.) Chap je jen hloupé psisko, které nikomu nic neřekne, vše provádí polopaticky a jako magické stvoření se jen tak tváří, aniž by něco opravdu pořádného předvedl. Salónní triky mě už dávno totiž do extáze nepřivádí. Welstiel je sebestředný praotec všech rádoby zlých, což by se od padoucha dalo čekat, ale on to provádí tak hloupě, že je spíše parodií na antihrdinu. Rozklepaný dědek s upíří dlouhověkostí, který je posedlý experimenty a mocí. A nakonec jeho poskok Chane, který by se svou směšnou a „všemi odsuzovanou“ láskou jednoho až umořil a dostal na umrlčí prkno.

Nemohu se zbavit pocitu, že by z toho celého šly sepsat knihy tři, možná i pouze dvě. Námět moc silný není, originální scény to celé postrádá a vlastně kromě slámy čouhající z každé druhé řádky, aby nás náhodou neofoukl průvan, není co číst. Na tolik stran je to docela div, ale jediné, o čem se ve většině knih opravdu píše, jsou popisy gestikulace, které nejsou vůbec nutné a vysvětlování toho, kdo co řekl. Jeden rozhovor si přečtete třeba i pětkrát, protože hrdinové to neumí vyřešit hned napoprvé. Pak se ještě dozvíte spoustu příkazů, proti kterým samo sebou stále ten oslovený dotyčný bude protestovat a nakonec si přečtete pasáže s akcí, kterou když rozdělíte mezi těch XX nedůležitých postav, zbude vám, že každý sám za sebe do nepřítele jednou kopnul a to je asi tak všechno.

Bude zkrátka lepší, když autoři pověsí spisovatelské touhy vysoko na hřebík a zkusí se věnovat daleko záslužnější práci. Třeba trhat vstupenky v kině. Že by se totiž jednalo o kdovíjaké kvalitní přispění do fantasy literatury, to by mohl říci pouze blázen. Slovní zásoba chabá, neoriginální pojetí akce a každá druhá věta začínající jménem některého z hrdinů, to je totiž právě to, co tento žánr tak nechvalně proslavilo. Kdyby alespoň ta jména byla jednoduše čitelná, ale tolik elfů s tak hloupými jmenovkami, to jsem už hodně dlouho nečetla a raději je rovnou přeskakovala. A řeknu vám, o nic jsem nepřišla a i tak se v textu orientovala.


Štítky

upíři elfové nadpřirozené bytosti putování

Autoři knihy

Barb Hendee
americká, 1963

J. C. Hendee
americká, 1959

Kniha Dítě mrtvého boha je:

v Přečtených115x
v Doporučených9x
v Knihotéce74x
v Chystám se číst28x
v Chci si koupit8x
v dalších seznamech1x