Vzdálená řeka
Barbara Wood
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369455/bmid_vzdalena-reka-ty5-369455.jpg
4
153
55
Schallerovi a Newmanovi jsou odvěkými nepřáteli. Když se na pozemku Schallerových najde lidská kostra, je zřejmé, že se jedná o oběť odporného zločinu. Nenávist mezi rodinami vzplane mohutným plamenem a na denní světlo se vynoří děsivá tajemství, kterým by bylo lépe ve věčné tmě.
Přidat komentář
Po čase jsem zase sáhla po oblíbené autorce. Knížka se četla moc hezky, střídání minulosti a současnosti mám ráda, postupně se odkrývala rodinná tajemství, jen na mě byla knížka místy víc popisná a pomalejší, mám radši větší spád. Přesto ji milovníkům (spíš milovnicím) rodinných ság můžu určitě doporučit.
Rodinná sága z minulého století, téma přistěhovalectví do Ameriky, zmiňování skutečných událostí té doby a vztahy a vztahy... Často možná zbytečně komplikované, ale vše se v dobré obrátí. Kniha se čte dobře, i když je v příběhu velké množství postav. A protože je to má oblíbená autorka, doporučuji k přečtení :).
Knihu jsem vybrala podle jména autorky, kterou jsem dříve čítávala, nebyla jsem zklamaná, dobrá oddechová četba. Zachytit příběhy čtyř generací přistěhovalců není nic jednoduchého, autorka se toho zhostila se ctí. Pouze fabulace současnosti se jeví jako málo uvěřitelná. Sklouzává do "červené knihovny."
Po několika detektivkách povinná změna žánru a první kniha této autorky. Nemohla jsem vybrat lépe. Rodinná sága jak má být, bez patosu a kudrlinek červené knihovny. Přesto tam byla láska, naplněná i nenaplněná, přesto silná a dojemná. Moc pěkné čtení , časem se k autorce určitě vrátím další knihou.
Stejně jako u ostatních knih autorky mohu říci, že jsem byla naprosto spokojená. Ačkoliv styl vyprávění byl více popisný, nevadilo mi to, prolínání minulosti s přítomností mám ráda, příběh měl spád, nepostrádal napětí a milostnou zápletku, zkrátka autorka umí psát.
Za mě opět spokojenost. Přečetla jsem od Barbary Woodové spoustu knih a tahle byla po delší době a nezklamala. Krásně se četla.
Od Barbary Woodové už jsem četla Zemi odpoledního slunce a docela mě udivil rozdíl v kvalitě obou knih. Tu předešlou si sice už nepamatuji, ale vím, že se mi moc líbila :) Ze Vzdálené řeky jsem byla rozpačitá od první strany. Mám sto chutí říct: příšerně napsané! Někdy jsem měla pocit, jako by to psalo desetileté dítě... Teď už vím, že problém je nejspíš v překladu, každou knihou má na svědomí jiná překladatelka. Dvojtečky ve větách mi připadaly nemístné a nechápala jsem neustálé opakování informací. Proč mi musí být v jedné kapitole (ob dvě strany) dvakrát sděleno, že Nicolina matka zemřela na leukémii?? Celkově vydání Alpresu mi přijde dost retro i co se týče obálky, zatímco obálky knih B.Woodové, které vydává Ikar, jsou vkusné a nádherné. Nicméně příběh se mi docela líbil, ač tuctový, neoriginální, předvídatelný atd., tématiku osídlování (nejen) USA mám ráda!
Mně se kniha velmi líbila, autorka patří mezi mé oblíbené. Opět si zvolila zajímavé téma (život německých přistěhovalců v Kalifornii) i poutavý způsob vyprávění (prolínání přítomnosti a minulosti). Byla jsem spokojena, mohu doporučit.
Knihy Barbary Wood mám ráda. Tahle mi ale nesedla. Příběh byl pěkný, rodinná sága zajímavá (proto jsem knihu dočetla). Ale styl psaní mi nevyhovoval. Kniha je psána především formou vyprávění, málo přímé řeči, mnoho stran. Vyhovovalo by mi, kdyby byl děj svižnější. Za mě slabší kniha, ke které se nebudu vracet.
Nádherný román! Pečlivě propracovaný příběh až 4 generací, velmi šikovně rozdělen do dvou časových rovin (minulost a přítomnost). Paní Wood toto umí a nám čtenářům to rozhýbá šedé buňky mozkové. Krásný příběh pohladí po duši, i když ..... veselé to není, spíše ze života.
Spisovatelku mám dost načtenou a knížka mě vždy vtáhne a nepustí.Střídání minulosti a současnosti mě baví.
Skvěle napsaná rodinná sága ,kniha je dějově velmi nabitá. Celou knihou nás provází životní příběh Clary, která opouští v roce 1912 Německo a odchází do Kalifornie za lepším životem, kde prožije spoustu dobrého i zlého, nenávisti, žárlivosti i lásky, až do současnosti. Knihu doporučuji k přečtení.
Úžasné čtení od kterého se nedalo skoro odtrhnout. Rodinná sága, která se po přestěhování bratrů Johanna a Wilhelma spolu se svojí ženou Clarou do Kalifornie změní v drama dvou znepřátelených rodin. Příběh je protkán láskou, nenávistí, tvrdou prací na vinicích po řadu generací až do současnosti. Dojemný konec, kdy dojde k usmíření rodin, nenechá snad oko suché. Stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Panenky z ráje |
| 1999 | Pod africkým sluncem |
| 2001 | Doktorka Samantha |
| 2002 | Plamen duše |
| 2007 |  Věštkyně |
Po dlouhé době se mi do ruky dostala kniha od této oblíbené autorky,kniha opět nezklamala,četlo se jedním dechem,moc se mi líbila.