Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51734/bmid_vyhlidka-na-vecnost-L7m-51734.png
4
1614
1614
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
Krásná ukázka akční romantické literatury – prvních sto osmdesát stran na vás čeká zběsilá řežba připomínající hry Resident Evil, pak nastoupí přibližně dvousetstránkový flashback, který vysvětluje, co se vlastně stalo, a pak už následuje romance, romance a zase romance až do úplného konce. Tedy pardon, v závěru přijde ke slovu ještě trochu akce, aby bylo vyprávění náležitě zakončeno, ale to už tu slaďárnu nezachrání.
Takže jo, drobné zklamání musím přiznat. Ve srovnání s ostatními tituly Jiřího Kulhánka mi přijde dějová osnova Vyhlídky na věčnost krapet řídká. Zápletka sice šlape jako na drátkách, ovšem nevyhne se zbytečným odbočkám, které ve výsledku nesplní očekávaný záměr. Působí to dojmem cílené vaty, která by šla vypustit, protože příběh by se bez ní klidně obešel. Na druhou stranu, patřím mezi ty čtenáře, kteří si autorovu „vatu“ vychutnávají plnými doušky, takže kdyby byl román ještě o tisíc stran delší, moc bych vlastně nevztekal. Tak dekadentní zhýralec já jsem. Fuj, hanba mi.
Visící střeva na keři, potoky krve.... řekla bych : nic pro mě... PŘEDTÍM, po přečtení mi spadla brada a pan Kulhánek má dalšího fanouška :-)
Moje první setkání s Jiřím Kulhánkem v podstatě dopadlo na výbornou. Sice jsem si stejně jako u Kotlety musel zvykat na kombinaci všeho se vším, ale postupem času jsem se tomu vlastně spíš oddával. Kde jinde narazíte na veškeré fantasy a sci-fi kliše zakomponované do jednoho světa, potažmo jednoho příběhu. Je tedy pravda, že na samotný námět kniha působila až nebetyčně dlouze. Byly tu momenty, které mě bavily víc a momenty, které mě bavily míň. Autorovi se ale nedá upřít schopnost hrát si s jazykem a tak tu vzniká celá řada cynických narážek, dvojsmyslů a hrátek se slovy, čímž si získal moji obrovskou pozornost a díky tomu jsem měl chuť knížku číst až do konce a začít se zajímat i o jeho další knihy. Ač očekávám, že to bude stejně zběsilá šílenost jako v případě Vyhlídky na věčnost.
2023/28
Vyhlídka na věčnost nezklame ani napodruhé. Sice se musíte trochu prokousat přes začátek, kdy se teprve dozvídáte, co se vlastně děje, ale zbytek knihy i po pěti letech považuju za jeden z mých top oblíbených, i když dneska na tom cením asi i něco jiného než tehdy. Devlin je pořád bezkonkurenční ("Neuhne a neuhne!"), a další knihu s Karolínou člověk prostě nemůže odmítnout. Určitě to nebylo moje poslední čtení.
2018/34
Jo, první třetina je trochu slabší (a tím nemyslím, že je slabší, ale že zbytek je lepší). Pak se to ale neskutečně rozjede a Vyhlídka na věčnost je moje oblíbená knížka od Kulhánka. Ty scény s Převozníkem jsou skvělý a nic vám nezvedne náladu tak, jako naštvanej "Devlin". :D A taky tady vystupuje Kocour! Víc si prostě člověk přát nemůže.
Kulhánkův styl mám rád. Je přímočarý a dobře se čte. V kombinaci s jeho představivostí a bláznivými nápady se vždy jedná o odpočinkovou a zábavnou četbu. Občas trochu zaskřípe logika, ale komu to vadí, že?
Vyhlídce musím sebrat body za první třetinu, která byla opravdu nepřehledná. Počínaje výpravou do pekla však začíná parádní akční jízda, u které jsem se skvěle bavil. A to stanování s Karolínou...! Jako doplněk mezi náročnější díla ideální.
Trochu tápem, chvíľami som bol celkom nadšený, chvíľami zasa nie a niektoré aspekty Kulhánkoverza ma definitívne otravovali. Ako obvykle to začína moc dobre a domnelá zombie apokalypsa sa postupne pretavuje na pekelné kruhy z ktorých vystupujú invazívne armády tlejúcich nacistov a červavých démonov. Hlavný hrdina je tiež tak trochu posadnutý a má pár ohnivých trikov v rukáve. Mortalkombatovskou rubačkou v kostole sa kniha dostáva na vrchol a ja som si povedal že ani ďalšie nájdené decko a totálne zbytočné obkendovanie tých samoľúbych upírskych kreténov z Nočného Klubu a klanu šušlimušlimoto ma nenaštve. Každopádne to ale už druhá polovica knihy už na tú prvú nedotiahne. Výlet do pekla nie je práve vrcholom nápaditosti, uprostred lávy stojí zámok, v ňom sedí na tróne padlý anjel v podobe bezďáka vo vreci a ochranku mu robí veľké brnenie a bubák so žltými zubami. Neprospieva tomu ani pasáž v stanovom tábore s podivnou a sakra pridlhou posteľovou telenovelou s opakujúcimi sa dialógmi na tému -"ty si taká... jáááu, kam pcháš to koleno... "! Záver je potom fajn, aj vďaka hlave pána L čo sa bojí toho že ho za priestupky príde buzerovať archanjel Gabriel. Vypointované je to dobre, jazdci apokalypsy a tak vôbec, takže výrazná pachuť neostane, ale zasa sa tam napokon napchajú upíri len aby dokázali že sú to korunovaný šmejdi, fakt ich neznášam. Celé je to taká hojdačka a preto nakoniec dávam za tri, to musí stačiť.
Zaznamenal jsem i názory, že tohle je Kulhánkova nejslabší kniha. Čistě subjektivně mám problém takový pohled pochopit, přijde mi, že všechno v Mistrově literární dráze směřovalo k téhle jízdě. Za mě se jednoznačně jedná o jeho opus magnum a úžasný závěr kariéry. Což je po pravdě slušná facka, rád bych si přečetl něco dalšího...
Šílené, bláznivé, brutální, šokující, uhrančivé, fantasmagorické... číst Vyhlídku na věčnost je jako sjíždět svah sopky těsně před výbuchem. Je neuvěřitelné, kolik nápadů dokáže mistr Kulhánek nacpat do jediné knížky. On jimi doslova hýří, jako by jich měl nevyčerpatelné množství. Neohlíží se napravo, nalevo a střílí jimi pekelně dlouhé dávky kadencí rychlopalného děla. Děj se ani na chvíli nezastaví. Knihu je proto možné zařadit do kategorie "nespavých": nejíte, nespíte, neodcházíte od ní. Potřeby těla, rodiny i přátel jdou stranou. Když už se objeví nějaká ta volnější pasáž, je tu jen proto, aby vám připomněla, že jste se už pořádně dlouho nenadechli a komatózní stavy rozhodně neprospívají četbě. Tohle je almanach "pokleslé" literatury, skvělý, famózní a jedinečný.
Prostě dokonalé. Kulhánek je jeden z nejlepších spisovatelů a můj oblíbenec. Specifický styl psaní mi vyhovuje. Černý humor byl snad na každé stránce. Je škoda, že se jedná o poslední knihu. Jsem ráda, že se objevili i postavy z Noční klubu. Naprostá paráda. Šílený příběh se skvělým koncem.
Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Kulhánek má jedinečný styl psaní a ihned jsem se do něj zamilovala. Je to jiné vzrušující a naprosto reálné i vzhledem k tématu.
Skvělé, dokonalé - perfektní!!! Myslím si, že kvalitou i myšlenkou kniha mnohonásobně překonala Danteho tématiku v knize D. Browna - Inferno... A to, že i tato kniha je výborná... Neb oba autoři pracují se svými již publikovanými příběhy.
Pan Kulhánek opět nezklamal. Vyhlídka na věčnost byla zase jízda . Ten kdo četl Noční klub 1,2 klidně hned může sáhnout po této knize .Musím říct ,že prostředí ,které si pan Kulhánek vybral mě velice upoutalo a hlavně , bylo to něco s čím se člověk v knihách až tak nepotkává . Samozřejmě ani v této knize nechybí masakry , které se v knihách od pana Kulhánka často objevují.
Moje první přečtená knížka od Kulhánka! Otevřel mi svět Sci-fi a fantasy o kterém jsem do té doby neměl ponětí ! Ale vyprávět někomu obsah, že hlavní hrdina bojuje s Hitlerem který utekl z pekla je fakt makačka:)
Nebýt postav Karolíny, Kocoura, Hanako a Tobiáše, ani bych neřekl, že má kniha něco společného s Nočním klubem. Bylo ubráno cynismu a krve, zůstalo zhruba stejně vystřílených nábojů a přibylo mrtvol a náboženské symboliky. A celkový koktejl sice chutná jinak než u Vládců strachu a Nočního klubu, ale pořád je to báječné pití (čtení).
Po Nočním klubu další Kulhánkova řezničina. Musím říct, že jsem se bála, aby mi to nezkazilo dojem, ale zbytečně. Perfektní zápletka, postavy, no div mi slzička neukápla.
Ale jedno velké POZOR! pro budoucí čtenáře. Možná se to bude zdát občas ze začátku trochu zmatené, nicméně doporučuji dočíst do konce. Vše do sebe začne zapadat a než se nadějete, tak knihu v napětí div nerozcupujete.
Přišlo mi to trošku slabší, nezvykle jsem se u Kulhánka v půlce knihy lehce nudil. Pak už ale zase děj nepustil a musel jsem to dočíst skoro na jeden zátah. Noční klub se mi ale líbil víc. Pan L příjemně pobavil. Celkově spokojenost.
Štítky knihy
upíři humor zbraně zombie česká fantasy démoni akční peklo
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Bylo to geniální, bylo to šílený, bylo to šíleně geniální. Ta myšlenka námětu je prostě geniálně šílená. Ze začátku jsem se trochu nechytala, ale když Padre praštil Dantem o stůl, všechno do sebe zacvaklo. A pan L (alias Devlin ) ? Člověk by si ho i zamiloval :).