Všechny staré nože
Olen Steinhauer
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/257803/bmid_vsechny-stare-noze-78e-257803.jpg
3
82
24
Všechny staré nože, které rezivěly v mých zádech, teď vrazím do těch tvých. – Phaedrus Může se špionážní příběh plný akce a šokujících zvratů odehrát během jediného poklidného rozhovoru dvou lidí u večeře v restauraci na idylickém kalifornském pobřeží? Může – pokud ho napíše mistr tohoto žánru, autor celosvětového bestselleru Turista Olen Steinhauer. Před několika lety čelila Vídeň teroristickému útoku s tragickými následky. Místní pracoviště CIA se jim snažilo zabránit – díky souhře náhod získalo klíčové informace, jejich zdroj však někdo prozradil. A nikdo kromě místních agentů o něm nevěděl… Dva z nich, Henry Pelham a Celia Harrisonová, spolu až do oné osudné noci pracovali i žili. Teď má Celia rodinu s někým jiným, odešla ze CIA a zabydlela se daleko od své minulosti. Henry zůstal sám ve Vídni, ale myšlenky na minulost ho neopustily – proto se jednoho dne vydá za Celií. Bývalí milenci a špičkoví agenti, zvyklí nepřiznat pravdu a nikomu nedůvěřovat, se sejdou, aby si vyjasnili, co se tenkrát stalo…... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
All the Old Knives , 2015
více info...
Přidat komentář
Kniha mne zaujala hlavně kvůli tomu, že se děj odehrává během jedné večeře.
(Ve finále se jedná cca o polovinu knihy, zbytek obeznamuje s událostí z minulosti, jež je zápletkou)
Zajímalo mne, jak autor knihu pojme.
Podle anotací jsem sice očekávala trochu více psychologie, než jsem v knize objevila, ale i tak nemůžu říct, že bych byla zklamaná.
Kniha je velmi čtivá. Špionázní prostředí super vystižené, i když místy na mne bylo v knize příliš mnoho politiky. Politiku nemusím, ale to je můj problém. Konec je sice poměrně předvídatelný, ale i tak jsem z něj hotová. Naprosto mne "zdrtil" a trošku mne nahlodala deprese. :-) I tak knihu doporučuji.
Když jsem toto dílko začala číst, předpokládala jsem, že to bude psané podobným stylem jako Turista, prostě čtivý, svižný, místy dosti humorný špionážní thriller s nějakým báječným superhrdinou (Milo Weaver je totiž moje tajná láska:o) ), ale po pár stranách jsem byla vyvedena z omylu. Špionážní thriller to sice je, ale spíše drsný, krutý, hlavní zápletka na dosti závažné a bohužel aktuální téma, proto to na mě působilo hrozně reálně.
Konec mě naprosto fascinoval a vyvedl z míry, takže nad tím celý den dumám, běhá mi z toho mráz po zádech a nějak to v sobě pořád nemůžu uzavřít :)
Hodně zajímavá kniha! Turistu jsem nečetl, ale asi to brzy napravím. Miluju, když autor knihu dokáže pojmout nějak svěže, nějak originálně - pak i jinak průměrná zápletka vypadá milionkrát líp. A to se tady povedlo: celá kniha se totiž (s výjimkou pár flashbacků) odehrává během jedné večeře. Je to jako divadelní hra, postavené na dialozích a vztazích mezi lidmi (a samozřejmě na tom, jak kdo dokáže udržet svou kamennou tvář, protože pod tou slupkou normálnosti se skrývají rozbouřené emoce). Autor jde doslova proti všemu, co obyčejné špionážní thrillery nabízejí. Nic podobného - pokud nepočítám skutečná divadelní dramata - jsem ještě nečetl, doporučuji!
Štítky knihy
přátelství Vídeň agenti, agentky zrada
Autorovy další knížky
| 2012 |  Nejbližší východ |
| 2015 |  Všechny staré nože |
| 2013 | Americký špion |
| 2010 | Turista |
Kniha Všechny staré nože je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 89x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 76x |
| Chystám se číst | 54x |
| Chci si koupit | 12x |
Přečíst ! Autor vypráví příběh ze dvou pohledů, střídá vyprávění obou hlavních aktérů a to jak v aktuálním čase, tak retrospektivně, kdy pohledy do minulosti vlastně posouvají děj k budoucnosti. To by mohlo vzbuzovat dojem, že se jedná o chaotickou četbu, ale opak je pravdou. Přistihnete se, že toužíte v přítomnosti si odskočit do minulosti, aby jste se dověděli další skutečnosti a jen co se je dovíte, chcete do současnosti, aby jste s nabytými vědomostmi, mohli poskočit dějem kupředu. Příběh postupně graduje až k závěrečnému rozuzlení, to se sice nabízí v závěrečné třetině tak nějak samo a vy pouze čekáte jakou formu bude mít, ale přesto nebo právě pro to v duchu alespoň doufáte, že dojde k zázračnému zlomu a vše bude jinak. Naštěstí se tak nestane, protože to by knihu jinak dobře napsanou o stupeň shodilo. Doporučuji přečíst.