Proč bychom se netopili aneb vodácký průvodce pro Ofélii

od:


KoupitKoupit eknihu

První díl dnes již kultovní série o partě vodáků.Jedna z mála knih, od kterých se čtenář neodtrhne a nad kterými se od srdce zasměje, neboť i ten, kdo nikdy nejel Lužnici a další toky naší vlasti, o tom něco slyšel a rozhodně byl také mladý jako členové party v těchto příbězích.

https://www.databazeknih.cz/images_books/15_/1540/proc-bychom-se-netopili-aneb-vodacky-pruvodce-pro-ofelii-1540.jpg 4.4335
Série:

Vodáci (1.)

Žánr:
Humor, Literatura česká
Vydáno:, Olympia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (52)

Přidat komentář
spdb
07. listopadu

Ale jo. Pobavil jsem se. Pohoda a vtip bez dramat.

Chestnutt
22. října

Klasika a ještě lepší je album kde texty zhudebnil Jaroslam Samson Lenk - Hop Trop -proč bychom se netopili.

los
17. října

příjemné čtení na dovolenou - četl jsem nahlas, když jsme sjížděli Vltavu, a bylo veselo

Padfoot
02. září

KDYŽ VODÁK narazí na knihu věrně popisující krásy vodáctví, jeho srdce zaplesá. Tu usedá pod strom a nad knihou sní o vlastních výpravách. Vzpomíná, kolikrát se kde cvakl a jak hlasitě při tom nadával. Porovnává své příhody s příhodami Šmídovy party a těší se na léto, které se díky stránkám najednou nezdá tak daleko.

shmaic
02. září

Ze začátku vtipné, až nečekaně, ale pak to celé tak nějak splyne a stane se z toho večerníčkové vyprávění.

RyonMathrin
19. srpna

Úžasná věc psaná v době, kdy na vodu nejezdil kdekdo. Plavba byla dobrodružství a romantika a ne masová záležitost, kdy často hrajete přetlačovanou s loděmi a rafty (a nejen nad jezem).
Pro vodáky srdeční záležitost.

"Ze všech toků nejvíce, nejvíce, nejvíce,
líbí se mi Lužnice - Lužnice - cé."

A nápisy na mostech:

"Tondo! Byly jsme tady 6.6.1970 ve 12.00.
Kde se couráš?"

"POZOR! ŠLAJSNA HÁZÍ DOLEVA!"
"Omyl. Nepleť si světový strany."

"Kdo tady najel na šutr a řek sprostý slovo, ať udělá čárku!"
/////////////////////////////////////////////

Joges
23. července

Dnes už kultovní dílko plné humoru, písní, piva a vodáckých historek. Vodácký průvodce je pro cílovou skupinu napsaný velmi dobře, to podtrhuji, mě však příliš neokouzlil. Chyběl mi tu souvislý příběh. Minihistorky, mnohdy připomínající dokument, mě příliš nenadchly. Humor je tu ale jinak dobrý. Více se těším na Cejch nebo Trojí čas hor.

eva-lupen
09. července

Poslechnuto jako audiokniha. V rámci žánru super. Skvělá oddechovka třeba na vodu nebo jiný vandr, ale ani doma to nemá chybu :-).

Chesterton
05. července

Vzpomínky na mládí :)

110022
29. června

Na vodě (Lužnice) jsem byla jen jednou jako háček. Jediné, co si z toho pamatuji je, že to byla pořádná makačka, pekelně jsem se spálila od sluníčka, a o komárech ani nemluvě. Bylo to fajn, ale tím moje vodáctví skončilo. Jinak knížka super, pro pobavení ideální. Seriál natočený podle knih se mi líbil víc, ale stejně hodnotím pěti * a ráda si knížku někdy půjčím znovu.

Péťa1950
19. června

Každý vodák se tam najde. Pravidla vodáckého života podaná s vtipem. Teď to budou mít vodáci těžší, bez piva (a rumu).Snad si nějak poradí. Hlavně, aby v řekách byla voda.

kuruteku
15. června

Kdo nebyl na vodě, na trampu, kdo neposlouchá country nebo folk, kdo není aspoň trochu romantik, ať si raději přečte něco jiného. Knihu nepochopí a pochopit nemůže. Část jsem znal ze starých pásků z koncertů bochovských Plavců (TAM jsem se narodil!). Četl jsem si ji teď potřetí a jásal. Seriál byl sice jiný, ale jak audio, tak film tvoří jiný pohled na knihu. Za sebe říkám, že lepší knihu o vodáctví, kamarádství, partě těžko napsat.

Gordonlord
20. května

Kniha, která neuvěřitelně masturbuje nad vodáctvím po celou dobu svého rozsahu a to až do té míry, dokud vám svůj vlastní pocit nadřazenosti a nejlepšího elitářství nevystříkne přímo do ksichtu.

Není zde příběh, jen plkání naprosto zažraného vodka nad svým koníčkem. Hlavní hrdina nedokáže žvanit o ničem jiném a to je docela bída vzhledem k tomu, že se na tyhle žvásty snaží sbalit buchtu. Která je ale naštěstí tak nijaká a prázdná, že se v tom jeho žvanění snad ještě masochisticky vyžívá.

Jak jsem už naznačil - elitářstvím, zasvěcenými odbornými pojmy, pocitem výjimečnosti a pýchou na absolutně tuctovou a ničím zajímavou sociální skupinu je to narvané až po okraj, jenom ten příběh tomu chybí. A nejen příběh - chybí tomu i zajímavé postavy, děj, napětí a vlastně všechno.

Je tu pár náznaků dobrého nápadu (pár situací, které byly málem vtipné, pak vodák, který krade/kupuje náboženské artefakty, špičkování se s jinými vodáckými partami), ale žádný není nejen dotažený do konce (nedejbože k dokonalosti), ale končí u zárodku pouhé myšlenky. Celou tu nudnou a odfláknutou kravinu mohl zachránit humor, ale ten zde neexistuje, v nejlepším případě je naprosto bez vtipu.

Jednu hvězdičku dávám za to, že mě to nedalo a byl jsem zvědavý, co bude dál a jestli to bude taková blitka až do konce. A na téhle vlně pouhé zvědavosti to moji pozornost jako zázrakem udrželo.

8130
25. dubna

pro mne napřed učebnice, nyní už nostalgické vzpomínky a slzy smíchu, už mám svoje vzpomínky a příhody, ale i tak,se k téhle knížce vždy před létem vracím....

alenkacermi
25. dubna

Knížka mě moc nenadchla. Ano, byly tam okamžiky, kdy jsem se zasmála, ale celkově jsem se musela nutit ji dočíst. Řeku jsem sjížděla až jako dospělá a s dětma, tak to byli pro mě spíš nervy. Asi to musíte prožít jako mladí a bezstarostní, aby to mělo to správné kouzlo, a později tu nostalgii.

postoran-CZ
18. dubna

Pro každého vodáka by tato kniha měla být "must have/read". Bývaly časy, kdy jsme si na vodě z knihy předčítali. Šmídův nevtíravý humor je neuvěřitelně vtipný. Pro člověka, který jezdí pravidelně a popisovaná místa zná, má kniha úplně jiný náboj. Vodák píše o vodácích. S humorem.

baacinka
10. března

Je to docela brak, ale hezky se to čte. A takový ty klišé vodácký prostě pořád platí. Jen už teda současní vodáci neřeší trhání lodí o kameny :-)

ElizabethK
25. února

Já sama vodák nejsem ani jsem to v životě nezkoušela. Přesto mě kniha neuvěřitelně bavila a vytvořila ve mně prozatím málo dominantní sen - stát se vodákem.
Velmi mi vyhovoval autorův styl psaní, byl neotřelý a vtipný. Navíc kniha nebyla nijak náročná, takže je to ideální oddechovka.

Blanchidlo
18. ledna

Poprvé jsem ji četla v 15 než jsme jeli se školou na vodu. Příjemný humor, fajn parta, která čtenáře provází i v dalších dílech.

ajasin
09.10.2017

Trocha nostalgie a vzpomínek. Na tuhle knížku jsem poprvé narazila před ..., no už je to delší doba. Tentokrát se sice takové nadšení jako tehdy nekonalo, ale pořád je to vtipné a fajn.

hanka.v029
05.10.2017

K téhle knížce se ráda vracím, stejně tak jako ke vzpomínkám na zašlé vodácké časy. Spolehlivě mně rozesměje. Po přečtení mám vždycky chuť vyrazit zase někdy na vodu.

Atanone
27.09.2017

Jak jsem jen na tuhle knížku mohla zapomenout?
Ač jsem nikdy nejela vodu,díky ní vím,co je vracák,háček,nebo porcelán. Řvali jsme u ní s kamarádkou smíchy..a trochu záviděly.

Jana283
31.08.2017

Jestlipak ještě existují vodáci jako v této knize? Smutně hledím na Vltavu zaplněnou jako dálnici a vzpomínám na poetiku let minulých...

Katela
15.05.2017

Taková hezky odpočinková a čtivá knížka, určená výhradně pro vodáky (ostatní asi nebudou příliš nadšení). Chvilkami trošku slabší, ale zasmála jsem se. Takže ahoj.

R.E.M.
16.03.2017

Trochu je mi líto napsat, že mě kniha nebavila tak, jak jsem doufala. Ve Vodáckém průvodci jsou zábavné kapitoly, u kterých jsem se usmívala. To ano. Ale také byly chvíle, kdy mě četba nudila, hlavně Kennyho pohádky a plané okecávání. Díky tomu, že převládaly vtipné pasáže, váži 3 lodní uzly.

Gi-Gi
23.01.2017

na vodu jsem jela poprvé, když mi byly tři. o 6 let později vyšla tahle knížka a naši si ji koupili. to jsem ji asi četla poprvé. byla brožovaná a teď z ní padají listy, protože téměř každý, kdo se k přidal k vodácké partě POHODA, si ji musel přečíst. většinou začal už na vodě a pak byl slyšet jen chechot z nafukovací matračky, kdy byl postaven tábor a onen nováček už věděl, o čem že ta voda je. Krutě pravdivá kniha. Knížka s námi sjela Sázavu, Lužnici, Oravu i Hron, myslím, že i Ohři a Vltavu. Ve svém "doma" už ji mám taky, v tom novém vydání, ale to vůbec nevadí, i když z té modré táhne řeka nostalgie. a tak občas doma u našich používáme tuto knihu jako zdroj citací a zábavy, protože nám pokaždé vyvstane nějaká ta vzpomínka na vodu. a citovat můžeme opravdu všichni.

tatafa
06.01.2017

Nádherná, čtivá knížka, která mne hned napoprvé přilákala k vodáctví. Asi bude navždy jednou z hlavních srdcovek mezi knížkami. Jen škoda, že tyto časy jsou dávno pryč a na českých řekách se již neobjeví. Čím dál více ve mne tato knížka budí kromě všech krásných pocitů i nostalgii.

Suzynka29
04.06.2016

MILUJU tuhle knížku. Mám ještě to první vydání, z kterého mi tatínek četl na dobrou noc. Bongo, Křižák, Keny, parta Řízek atd... to mě fakt nikdy neomrzí. Člověk se pobavil slušným a inteligentním humorem. Seriál jsem viděla jen jeden díl a strašný! Ale kniha mě nikdy nepřestala bavit.

qwill
29.03.2016

„To teda bude legendární plavba,“ řekl Křižák. Dyť ty holky neumějí plavat. A jak má Bongo dělat Kateřině kormidelníka, když v tom jaktěživ neseděl?“
„Dyť je to jenom voda,“ urazil se Bongo. “Co nezvládnu grifem, urvu silou, rozumíš. A za tři dny, vsaď se, za tři dny se vyrovnám každýmu kormidelníkovi. Nevěříš?“ končil provokativně, chodil po břehu a předváděl hru svalů.
„Byl jeden závodník,“ vyprávěl Křižák, „a ten sednul náhodně do sportovního letadla a omylem ho nastartoval. Když to vzlítlo a von ve snaze, aby to nevzlítlo, urval řídící páku u samýho kořene, spolehnul se taky jen na sílu svalů. Napřed potřeboval uzavřít přívod benzínu. Protože nevěděl, kterej to je, proboural se ranou pěstí skrz palubní desku do motoru a urval tam jeden ocelovej šlauch. Nebyl to však přívod benzínu, ale výztuž kostry. Tak se s tou výztuží kostry natáhl dopředu, skrz sklo, který musel napřed rozbít, a snažil se tu výztuž kostry vrazit do vrtule, aby zmírnil její otáčky. To se mu podařilo, vrtule uletěla, výztuž kostry taky a jeho to vytáhlo z kabiny, ale chyt se křídla. To křídlo se ulomilo -“

Hanka_Bohmova
29.03.2016

Nepočítám-li povinnou rybníkovou instruktáž na tělovýchovném kurzu v prváku VŠ, jsem vodou nepolíbená. Ale tohle mě bavilo vždycky. Dokážu se deset minut tlemit nad "Tak fofrem. Počítám do třinácti. Dva, čtyři, šest, osm - "
Možná mě jednoho dne drahý přemluví, abych do toho plavidla sedla, možná. Zatím ať tam sedává s jinými, já se spokojím s četbou.