Vlčí něha

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Píše se rok 1867. V malém městečku Caulfield kdesi na východě Kanady došlo ke zločinu, jaký krátká historie města nepamatuje. Jednoho z obyvatel, poněkud podivínského Francouze jménem Laurent Jammet, kdosi zavraždil, a aby toho nebylo málo, ještě ho i skalpoval. Stopy vedou do lesů a dál na sever do nepřístupné tundry. Podezření přirozeně padá na indiány; jak však vyšetřování postupuje, ukazuje se, že najít vraha nebude v tomto případě opravdu nic snadného. Drsný, na první pohled idylický kraj plný rázovitých obyvatel totiž ukrývá mnohá tajemství, jež měla zůstat očím skryta a jež vyplouvají na povrch teprve v souvislosti s vyšetřováním. Román Vlčí něha debutující britské autorky Stef Penney zavádí čtenáře do atraktivního prostředí krásné divoké kanadské přírody, do společnosti odvážných, ale mnohdy zkorumpovaných lovců kožešin, a také mezi první přistěhovalce, kteří tyto nehostinné končiny osídlili. Kromě detektivní zápletky nabízí Vlčí něha i něco navíc: je to strhující příběh o neměnnosti lidské povahy, o přátelství a lásce, která se nerodí paradoxně v teple domova, ale na strastiplné cestě zasněženou krajinou tváří v tvář nebezpečí. Jsou to právě svérázné postavy místních obyvatel, jejich pečlivě vykreslené charaktery a pohnuté osudy, jež povýšily prvotinu Stef Penney nad žánr dobrodružné literatury a přinesly jí v roce 2006 nečekaně i ocenění nejvyšší, The Costa Book Award (dříve Whitbreadova cena)....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11441/vlci-neha-Adp-11441.jpg 4.371
Žánr
Literatura světová, Dobrodružné, Historické romány
Vydáno, BB art
Orig. název

The Tenderness of Wolves, 2006

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (21)

Kniha Vlčí něha

Přidat komentář
Dandy1
31. ledna

Čekala jsem podle názvu i něco z života vlků. Název je klamavý. Toto je příběh spíše z života traperů, indiánů a místních obyvatel. Žádné napětí však nečekejte.

Chytuš
23. ledna

Autorka naprosto skvěle vystihla místo a čas. Při čtení se mi stávalo, že jsem zimu cítila až v kostech a ledové vločky mě bodaly do tváří... Styl celé knížky je takový lehce archaický, takže navozuje tu správnou atmosféru druhé poloviny 19.století.
Problém jsem ale měla s dějem a i se samotnými postavami - knížka je úplně zaplavená typizovanými charaktery - paní Rossová jako navenek seběvědomá a silná žena s vnitřími traumaty; Parker jako pravý muž divočiny, klaďas bez bázně a hany, přesto citlivý a ochranitelský společník; Francis a Donald jako prototypy tápajících mladých mužů, o Suzanně a Marii nemluvě... Zkrátka každá z postav pro mě byla nějakým způsobem šablonovitá a žádná z nich se mi nedokázala přiblížit ke krajině srdeční. I nadále tak v mých top zimních knihách zůstává Dcera sněhu, která mě okouzlila jak svojí poetikou, tak poselstvím příběhu a postavami, které mě dokázaly zasáhnout na pravých (vlastně levých :-) místech.


InaPražáková
25.11.2019

Jsem na pochybách, jestli je Vlčí něha ambiciózní lehké čtení spíše pro ženy, nebo to má být klasický román. Na jedno je to nezvykle kvalitní, na druhé to má dost much.
Některé historické skutečnosti jsou detailně a bez příkras popsané, například realita fungovaní Společnosti Hudsonova zálivu nebo znalosti nutné po život v ledové divočině. Atmosféra a popisy přírody jsou jako živé. Jinde autorka nacpala současné společenské jevy a postoje do doby, ve které se nevyskytovaly. Vzdělané a silně emancipované vypravěčce v kanadské pustině muži nebrání, když se jim míchá do řemesla, ať jde o vyšetřování zločinu nebo náročnou cestu lesy. Předsudky vůči Indiánům trpí jen morálně nízké postavy. A další přenášení v současnosti oblíbených témat. Činí to postavy sympatickými a třeba blízkými čtenáři, ale věrohodné to zkrátka není.
Knihou se proplétá hodně linií, které se různě spojují, ale některé vyzní do ztracena. Může to ukazovat, na jakých drobnostech závisí objevy a správné konce, a líbí se mi takový výklad, ale přímo v textu se moc nenabízí, spíš jako by se všechno muselo rychle dopovědět.
Postavy mě zajímaly a bavilo mě číst, ale nesměla jsem moc přemýšlet nad tím, jestli se něco podobného mohlo aspoň zhruba stát.

Timsla
01.11.2019

Pro mě po delší době silný zážitek z knihy, z příběhu. Autorka se do toho opřela a dokázala vytáhnout atmosféru krajiny i příběhu (spíše příběhů) a plasticky , věrně vykreslit emoce a postavy. Cítila jsem nejen mrazivý vzduch, který mi proudil skrze nosní dírky a štípal v krku, ale i bodavou bolest nenaplněné lásky. Krutý a zároveň něžný , ale nepřeslazený příběh, který je obohacením a tím nejlepším trávením volného času.

Atanone
23.10.2019

nefernefer to řekla za mě citátem, který použila ☺
Tím, že autorka nechává vyprávět víc postav, mě k nim přiblížila (do Parkera jsem se literárně zabouchla chvíli poté, co se objevil) a logicky se mi tak stalo, že jsem se dočetla k momentu, kdy jsem si kladla otázku, co chci víc - jestli se dočíst toho, že "moji" lidé se dočkali šťastných konců, nebo jestli chci knihu zavřít s pocitem, že byla opravdu dobrá. Stalo se to druhé.

nefernefer
13.10.2019

„Tato země je poseta tolika stopami, nepatrnými zbytky lidských tužeb. Ale tyto stopy, stejně jako tahle cesta bolesti, jsou křehké, obroušené zimou. Až zase napadne sníh nebo až bude na jaře obleva, veškeré známky toho, že jsme tudy procházeli, zmizí.“

Láska má mnoho podob - láska milenecká, rodičovská, sourozenecká, manželská, láska mezi mužem a ženou, mezi dvěma muži, láska tajná, zakázaná, otevřená či skrytá, láska vášnivá, chladná, probouzející se, hasnoucí, něžná, drsná, šťasná, bolestná, opětovaná, jednostranná, nesobecká i vypočítavá... A všechny tyto podoby se spolu mísí v jednom příběhu. V příběhu, ve kterém se vlci mihnou jenom vzdáleně.
Tentokrát je anotace celkem trefná. S čistým svědomím mohu tuto knihu doporučit. Je jednou z těch, u kterých jsem litovala, že nebyly delší.

kap66
24.09.2019

Z mých oblíbených pouze magnolia tuto knížku četla, ale zato tu má ze 14 komentářů dva: nechala jsem se díky ní svést – a zůstala lapená a spoutaná, krutostí a něžností zároveň (nádherný výstižný název). Hlavní hrdinka se mi stala blízkou a já ji obdivovala pro její inteligentní postřehy, morální postoje, pro projevy lásky k blízkým a opatrné důvěry k nově poznaným, pro sílu a statečnost na cestě, jež nejen poodhalí podstatu zločinu, ale i několika lidských duší. Napsala jsem to poněkud poeticky, ale taková Vlčí něha je: trochu drsná a velmi jemná. Souhlasím s magnolií. Vlčí něha je prostě krásná.

magnolia
07.02.2019

Po pěti letech jsem si připomněla to, čím mě tato kniha uchvátila. Je tak krásná a já jsem ráda, že ji mám v knihovně. Nyní jsem už věděla, že nebude o vlcích... název je ale velmi vhodný, něžné chvilky (ne tak časté, zato působivé) jsem si znovu užívala, i ty napínavé a nejvíce pak myšlenky a úvahy hlavní hrdinky. Kniha je zaplněná různorodými postavami - muži i ženami - a jejich lidskými osudy, sny a touhami. Přála bych si další knihu od autorky, napsanou podobným stylem. Je to kniha přesně pro tyto zimní dny a večery.

1

Doporučujeme

Řeka bohů IV. - Vnitřní oko
Řeka bohů IV. - Vnitřní oko
Řeka bohů III. - Čaroděj
Řeka bohů III. - Čaroděj
Tajemný Etrusk
Tajemný Etrusk
Tři mušketýři, díl II.
Tři mušketýři, díl II.

Štítky

vlci

Autor knihy

Stef Penney
skotská, 1969

Kniha Vlčí něha je v

Právě čtených4x
Přečtených89x
Čtenářské výzvě8x
Doporučených16x
Knihotéce41x
Chystám se číst69x
Chci si koupit12x