Vlčí jáma
Jarmila Glazarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87806/bmid_vlci-jama-K5d-87806.jpg
4
340
68
Psychologický román Vlčí jáma, román téměř klasický krásou svého slova, zahajuje edici Vybraných spisů národní umělkyně Jarmily Glazarové. Ve Vlčí jámě dospělo umění Jarmily Glazarové k plné epické zralosti a objektivizaci. Román s pevnou a důmyslnou stavbou, rovněž názornou a hlubokou povahokresbou je jímavým příběhem osiřelé dívky Jany a jejího rodícího se citového vztahu k otčímovi. Je však zároveň kritickou obžalobou sobecké podstaty maloměšťáckého světa, jeho citové prázdnoty a morální falše. V postavě tety Kláry ztělesnila autorka umělecky silný typ maloměšťáckého sobce a rodinného tyrana, který využívá svého sociálního postavení bohaté majitelky domu a ničí kolem sebe všechny lidské vztahy. Realistická studie maloměšťáckého prostředí vyniká nejen psychologickou pronikavostí a citlivostí, ale i kritickým sociálním aspektem. Oživující podstatu příběhu tvoří autorčina láska, její touha po krásných, čistých lidských vztazích. Román Vlčí jáma se svou psychologickou analýzou lidských typů a s realistickým zřetelem k sociální určenosti a typičnosti člověka řadí k pokrokové próze konce třicátých a počátku čtyřicátých let.... celý text
Přidat komentář
Zajímavé téma, ale příběh velmi zdlouhavý a velmi často jsem se ke čtení musela nutit. Kdyby to nebyla povinná četba, tak bych po této knize nesáhla.
Nádherný a citlivý příběh. Strašně dobře se mi to četlo a už od začátku mi bylo jasné, že nic nemůže být tak idylické, jak se na první pohled může zdát. Glazarová bravurně vystihla pocity všech postav, jejich psychologii. Po dlouhé době jsem zase nějakou knihu přečetla jedním dechem.
Když jsem začala číst tuhle knížku, tak jsem si říkala, že se snad nikdy ke konci nepřelouskám. Upřímně musím říct, že mě ze začátku vůbec nebavila a někdy jsem ani nevěděla o čem čtu. Ale nevzdávejte to, pročetla jsem se k opravdu smutnému i hezkému příběhu a jeho konec jsem hltala jedním dechem. :)
Knihu jsem rozečítala dvakrát. Poprvé mě začátek odradil. Podruhé jsem ho přelouskala a pak už se kniha četla celkem snadno.
Začátek mě zrovna nenadchl, ale jak se příběh rozvíjel, tak si mě kniha postupně získávala a na konci mě úplně pohltila. Líbí se mi, jak Glazarová dobře vystihla pocity postav, pro mě je to úžasné psychologické drama. Knihu, narozdíl od filmového zpracování, vřele doporučuji:)
prvních 100 stránek mě vůbec nebavilo díky zdlouhavým popisům ročních období... Později sem se do knihy začetla a příběh byl nakonec docela zajímavý.
Štítky knihy
nevěra zfilmováno česká literatura Slezsko psychologické romány psychologické příběhy manželská krize nešťastná láska maloměsto zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 1961 |  Advent |
| 1962 | Vlčí jáma |
| 1967 | Roky v kruhu |
| 1953 | Chudá přadlena |
| 1950 |  Leningrad |
Ke čtení jsem se také musel zezačátku nutit a občas mi vadily pasáže psané "hatmatilkou", vysvětlené v poznámce pod čarou. Nicméně bohatost (srozumitelné) češtiny, rozmanitost slovních spojení a promyšlené vysvětlování lidských pocitů a stavů v alegorických popisech prostředí a měnící se přírody.. - to všechno mě nutilo stále číst dál;) Dávám tři a půl hvězdy.
A zde jeden příklad, kdy se Jana po dlouhé době odloučení setkává s milovaným otčímem..
"Co se stalo, že svět tak zjasněl?. Že zahrady a louky kolem cesty jiskří a září jako ohňostroje, a že shrbené stodoly se napřimují za laťkovými ploty? Že věž se povytáhla a cesta rozkvétá modrými květy šlépějí? Že ponuré domy na náměstí kynou lesklými okny, že tmavé kružby podloubí zvou otevřenými náručemi a zvoní vlídnými hlasy?"