Vita brevis

- list Florie Aemilie Aureliovi Augustinovi. Florie píše dopis muži svého života - tehdejšímu biskupovi Augustinovi. Bývali jedno tělo a jedna duše... Dokud Augustin nezačal moc filosofovat a hledat spásu svého života. Augustin pochopil Boží principy tak, že ten, kdo chce dojít opravdové svatosti, musí být zdrženlivý od všech světských ... celý text

- list Florie Aemilie Aureliovi Augustinovi.
Florie píše dopis muži svého života - tehdejšímu biskupovi Augustinovi. Bývali jedno tělo a jedna duše... Dokud Augustin nezačal moc filosofovat a hledat spásu svého života. Augustin pochopil Boží principy tak, že ten, kdo chce dojít opravdové svatosti, musí být zdrženlivý od všech světských požitků. Nesmí svět vnímat smysly. Pro spásu své duše opustil Florii a donutil ji odjet.
Florie mu po mnoha letech píše dopis, ve kterém mu líčí svůj pohled na Augustinovu přehnanou zdrženlivost a na to, jak ji ranil... méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/86_/869/vita-brevis-VAe-869.jpg 4.136
Originální název:

Vita brevis, Floria Aemilias brev til Aurel Augustin (1996)

Žánr:
Literatura světová
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Přidat komentář
adelinka
29.09.2015

tak pre mňa dosť dobrá....mne osobne sa páčila - pekne mu to vytmavila....pre budúce čitateľky - celá kniha je jeden list, ktorý píše Floria Aemilie bývalému milencovi (alebo manželovi bez papiera) Auréliovi Augustínovi...

Francesca
25.02.2014

Kouzelný apokryf o sv. Augustinovi a ženě, se kterou před svým obrácením dvanáct let žil, ale jejíž jméno ve svým Vyznáních neuvádí. Možná ani ne tolik polemika s křesťanstvím jako spíše s askezí, přílišnou zdrženlivostí a s odmítáním smyslového světa. Florie hojně cituje nebo i parafrázuje Horatia, Cicerona a další antické filosofy. Osvěžující čtení, byť místy poněkud zdlouhavé - opakování je sice matkou moudrosti, ale všeho moc škodí.

miklaras
02.11.2013

Mohu říct, že tenhle pohled na svatého Augustina se mi dost líbil.

Stammel
24.07.2012

Rozhodně zajímavý apokryf, skrze který vede Gaarder poměrně ostrou a rozhodně drzou polemiku se sv. Augustinem, jednou z veličin filosofického a církevního světa. Velmi pozorně využívá podezřelá nebo prázdná místa jeho Vyznání a konstruuje z nich historii, která se stává opěrným pilířem pro výpad proti Augustinovu asketismu a pohrdání vezdejším světem, především pozemskou láskou (duševní i tělesnou).

Hodně přitažlivá je také volba hrdinky, tedy Augustinovy někdejší snoubenky, zapuzené ve prospěch ultraortodoxní víry. Její příběh je rozhodně působivý a tvoří silný kontrast vůči příběhu Augustinovu, psanému z pozice mužské světovládné hegemonie. Úctu k fiktivní autorce dopisu vzbuzuje to, jak se Florie dostala ze zavrhnutí a chudoby až k prvotřídnímu vzdělání, díky kterému mohla na Augustinovy poněkud fanatické pozice zaútočit. A její obhajoba života na zemi nejde vůbec špatnou cestou. Já jí rozhodně fandil, protože hledat boha v radikální askezi zdá se mi pitomé. Jak říká Florie (volná parafráze): Bůh stvořil život a pohrdat životem při hledání Boha je kravina.

Bohužel tak v půlce se Florie (resp. Gaarder) asi vyčerpá, nebo co, a místo aby polemiku dále rozvíjela, začíná pouze znovu a znovu opakovat už jednou napsané. A opakuje to tak urputně, že už to člověku leze krkem. Ze 150. zmínky o líbání vlasů jsem skřípal zubama. Fakt.
Gaarder by při tom byl schopný jít ještě hlouběji, gradovat literárně i filosoficky a zachovat si přitom srozumitelnost a eleganci. Je proto škoda, že tak krásný nápad nedotáhl a výsledek zanechal doslova polovičatý.

Což nic nemění na tom, že knniha je to myšlenkově dost podnětná. Může dobře, obzvláště mladému člověku, pomoci zorientovat se v problematice lásky a vztahu vezdejšího světa s tím, ehm, "nebeským". Byť jen na úrovni beginner.

odejana
30.01.2012

Rozešli se, protože každý vnímal lásku jinak. Augustin dal přednost duchovnosti a slibu věčného života, Florie obhajuje tělesnou lásku, tělesný princip, který sice žije krátký život - vita brevis -, ale je stejně tak hodnotný a Bůh věděl, proč ho lidem dal. Je v tom hodně antického vidění světa a dobového pronikání křesťanství, ale je to velká polemika s křesťanstvím. Proti lásce k Bohu se staví láska k člověku. Obě jsou rovnocenně intenzivní.