Večera v reštaurácii Nostalgia

22.07.2023

Těžký kus, soudím já.
Na rozdíl od předešlých knih autorky, tohle není veselé čtení. Běh času, Špulka a koneckonců ani Rusovláska určitě nejsou knihy humorné, ale nemyslím si, že by byly vyloženě neveselé až depresivní. Tady na mě místy padala de(p)ka při představě, že bych vyrůstala s matkou jako Pearl. Jak jinak vnímaly tu či onu konkrétní situaci po letech její děti, to taky o něčem vypovídá.
Není dnes a určitě nebylo nikdy jednoduché pro matku/samoživitelku vychovávat tři děti. Při čtení téhle knihy mě napadla zajímavá myšlenka: jak by ji hodnotila třeba Veronika Hurdová, která se ocitla v téže situaci? Sociální systémy jsou odlišné, rodinná zázemí, charaktery a vzdělání se také liší, navíc žijeme v jiném století, ale podstata přece zůstává. Pochopila by Pearl? Odsoudila by ji?
Teprve babičku Pearl bych vzala na milost, ale těžko říct, jestli bych to dokázala, být její potomek . . .

"Nebyla žádný filosof, ale cestou domů se dívala na pošmournou baltimorskou krajinu a přemýšlela o dobru a zlu: o teoretické ctnosti, která platí ve vzduchoprázdnu; o tom, jestli má vůbec nějaké opodstatnění."

30.09.2022

Tento román som mal v úmysle čítať asi desať rokov, a rozhodne stál za to čakanie. Vlastne si tak dlhé čakanie nezaslúžil.

29.11.2016

Děj mě rozhodně nenadchnul, ani neurazil. Co oceňuji, je popsaná vůle postav začínat znovu a znovu od začátku.

16.10.2016

Hra na nedokonalost. Etalon dnesní doby - nikdo si k sobě nehledá cestu, každý individuálně rozebírá pouze důsledky. Odžít si svůj život, dokončit svůj závod, i když na konci nečeká vítězství. Hrdinové zůstávají nepoučitelní přes všechny své životní lekce, protože osudu se nedá uniknout a karty byly rozdány.

12.03.2016

Román o rodině Tullů - Pearl se provdá v době, když už je považována za starou pannu a odstěhuje se svým mužem, obchodním cestujícím z rodného města, často se stěhují, mají tři děti a jednoho dne ji manžel nečekaně opustí . Pearl musí sama vychovávat své tři děti - Ezru, Codyho a Jenny - sledujeme osudy celé rodiny, příběhy matky i sourozenců od dětství až po dospělost, jejich dospívání, bolestné tápání, jejich komplikované vztahy - jejich obyčejné životy . Odchod otce je poznamená navždy a každý z nich se s tím vyrovnává svým způsobem - přičemž nelze říct, že by je prožité trauma sblížilo - spíš naopak. Jejich životy se vzdalují a zase prolínají, protože :"Nemáme nikoho, jen sami sebe. Musíme držet spolu, nikdo jiný nemá naši společnou minulost" Je to silný příběh, rozhodně ne cukrkandlový, ale nevyznívá pesimisticky, alespoň pro mě ne .