Ve službách republiky

5 24.09.2020

Zvláštní kniha. Samotným nápadem skvělá, ale zpracováním tak jakoby zapomenutelná. Ve službách republiky si totiž zakládá příběh na nekromantovi Petrovi Hanklovi, kolem kterého se těch něco málo přes šestsetstran točí. O něm ale nevím, co bych řekl kloudného. Je to takový čaroděj bez charismatu, v prostředí, které vypadá jak od Harryho Pottera (jen s nepříliš důsledným popisem toho jak ten svět vlastně funguje/nefunguje) a navíc v době, která je spíš neveselá, než veselá - dvacátá a třicátá léta 20. století, což je ale u námětu jednoznačně ku prospěchu. Super je navíc i to, že autor je historik a tak si historii upravuje k obrazu svému a místy je to opravdu nesmírně zábavné číst (Masaryk, Vranská atd.). Horší je to se samotnými povídkami, protože kniha nemá ucelený charakter, nýbrž charakter povídkový. Ty jsem četl tak nějak postupně takovou odpočinkovou formou. Příběhově se proplétají, ale vlastně ani ne, tak jako nenuceně, občas se autor připomene s něčím z minulosti, občas ne...Některé ani nemají pořádně námět, který by mě srazil na židli a já nemohl přestat číst. Je to bezesporu dobře napsané, navíc v prostředí, které je hodně zajímavé, ale mám pocit, že takovému námětu by jednoznačně seděl samotný román, nežli takováto povídková kniha. Nezbývá tedy nic jiného, než v budoucnu okusit román Noc a mlha a přesvědčit se, zdali ta ucelená forma dala smysl. Věřím, že ano.

Po přečtení mám dojem, že autor sledoval Četnické humoresky, Třicet případů majora Zemana, ví, kdo je Romero a Jiří Kulhánek, občas si zapaří na kompu. Já osobně humoresky pro jejich líbivost rád nemám a nejsem Zemanolog, mezi archiváři a historiky se jich najde dost. Líbí se mi, že historici píšou. Takže jen tak dál. Bude to lepší a lepší.

8 17.10.2015

Předností povídkového románu Tomáše Bandžucha je ústřední motiv a pak samozřejmě dobové zasazení. Okultním špionážním příběhům z dob první republiky se prostě odolat nedá. Občas jsou však věci na první pohled až příliš dokonalé na to, aby uvnitř všechno fungovalo jak má. Tady bohužel skřípou schematické postavy, jež jsou buď kladné, nebo záporné, a autor až příliš často přichází s jednoduchým řešením zápletek, které po celou dobu budoval zbytečně komplikovaně. Nemluvě o tvůrčí tendenci vytvářet si vlastní pravidla, jež však nejsou dodatečně vysvětlena, pročež principy fungování magie zůstávají drobnou neznámou. Ke vší smůle jsem neskousl ani jeho monotónní styl vyprávění, kdy mi jednotlivé epizody neúmyslně splývaly v jedno. Možná jen, že těch šest set šedesát stran bylo na autorskou prvotinu zbytečně velké sousto. Stará písnička o tom, že méně je někdy více, by klidně mohla být mottem knihy. Rozhodně ale zajímavý počin, kterému do budoucna držím palce, protože potenciál má ohromný.

14.10.2014

Velmi zdařilá kniha.

07.02.2014

Další velké zklamání. Po zkušenostech s autorovými povídkami vůbec nevím, kde se stala chyba, ale je to rozmělněné a nejhorší na knize jsou postavy. Slaboduché, chovající se podle situace.. Velká škoda