Vajce a ja
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474571/bmid_vejce-a-ja-C1P-474571.jpg
4
2872
2872
Román Vajce a ja od Betty MacDonald je nabitý humorným opisovaním situácií, do ktorých sa hrdinka Betty dostáva od chvíle, keď sa vydala za Boba. Zdravý humor tejto knihy upúta každého, kto chce pri knihe zabudnúť na všedné starosti. Kniha zachytáva život v novom domove v prostredí slepačej farmy a s novými susedmi a susedkami autorky. Keď sa totiž Betty MacDonald presťahovala na malý polostrov v štáte Washington, nebola pripravená na život v obklopení divokou prírodou. V dome, ktorý neustále vyžadoval opravy, nemala tečúcu vodu, elektrinu. A v tomto čase prišlo na svet ich dieťa. Napriek situácii si MacDonaldovci zachovali zmysel pre humor.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , 4friendsOriginální název:
The Egg and I , 1945
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi líbila, docela jsem se zasmála. Boba bych doma opravdu nechtěla, ani bez slepic a farmy.
Opravdu moc hezky pribeh. Nelze jinak, nez obdivovat autorku za to, s jakou lehkosti popisuje zivot na farme, kde neni splachovaci zachod, elektrina, nic. Jeji humor mi taky sedl, je proste takovy mily. A dozvedela jsem se podrobne, jak zivot kdysi mohl vypadat. Mimochodem Kettlovy nesnasim :D.
Očekávala jsem od knihy, že se budu smát nahlas, sice se to nestalo ani jednou, ale to neznamená, že jsem se u čtení nebavila. Je to vyprávění s hooodně velkým nadhledem o nelehkém životě na samotě v horách.
No popravdě, já bych tam nevydržela asi ani týden. "Sporák", to by byla moje smrt a ty tisíce slepic asi také :) Kettlovic rodinka už jen třešinka na dortu (mám na mysli hlavně zážitek s ohněm).
Nemůžu uvěřit tomu, že by manžel Bob neřekl Betty už před svatbou, že chce opustit práci pojišťováka a vrhnout se na chov slepic. Proto a pro další informace si mám v plánu přečíst i trojdílné pokračování, které jsem našla v mamčině knihovničce a hlavně pak životopis Betty od jiné autorky (Hledání Betty MacDonald).
Určitě nepatřim do cílové skupiny této autorky. Kniha mi nepřipadala ani trochu vtipná a příběh byl pro mě nezajímavý.
Asi jako mnoho čtenářů jsem se k této knize dostala ve škole jako k povinné četbě. Přirozeně již ta samotná povinnost mě v mém problematickém věku odrazovala. Stejně jako dnes ani tehdy mi moc nešlo číst "na povel". Vzpomínám si, jak jsem ji tehdy prolistovala a zkusila z ní přečíst pár vět. No, žádní draci, vermírné lodě ani krásní elfové. Moc šancí jsem jí nedala. S odstupem času zasáhl osud a roztomilým způsobem mě k Betty MacDonaldové zase nasměroval. Já jsem za to ráda.
Kniha je vlastně krásný záznam své doby a života v Americe, jak je dnes už nepoznáme. Nějak si neumím představit, že by v současnosti některé pasáže, zvláště ty o indiánech, prošly dnešní přecitlivělou atmosférou. Život s Bobem, který na tehdejší dobu patřil nejspíš k těm lepším manželům, také nebyl žádný med. Příživničtí sousedé jsou také o nervy. Celé dny a noci o samotě, ve sněhu, v děšti, s medvědy za humny...a ten zoufalý boj se sporákem. Spoustu z těchto nepříjemností autorka popisuje s nadhledem, jaký je v tomto případě nejspíš potřeba k udržení zdravého rozumu.
Životní moudra v knize člověk docení až s postupem času. Možná se ke knize vrátím znovu, až budu zase o chlup zkušenější a snad i rozumnější :-)
Jako třináctiletá jsem nechápala, proč je to babiččina nejoblíbenější knížka. Já od Betty měla ráda paní Láryfáry. Teď je mi přes třicet, zkusila jsem znova, a už babičce rozumím. Ty životní zkušenosti dodají knize jiný rozměr, už to dává smysl:)
"Pred príchodom na farmu pociťovala som príchod jari ako samozrejmý a bezbolestný, ako keď sa vyvíja poprsie. Na farme to bolo úplne iné. Jar sa prihnala a zastala so škrípajúcimi brzdami."
Vtipné rozprávanie o nezvyčajnom osude mladej ženy vytrhnutej z pohodlia mesta do obkľúčenia hôr a domácich prác. Humor z prvej polovice knižky sa postupne vytratí, ale aj tak je to zaujímavé čítanie, po ktorom budete mať chuť otvoriť si pokračovanie v podobe knižky "Mary a ja" resp. v češtine "Kdokoli může dělat cokoli". 90%
Poprvé jsem ji četla když mi bylo ...náct a odložila jsem ji. Když jsem po ní sáhla když mi bylo ...cet, bavila mě hodně. Nyní cca po 15 letech jsem se u ní nudila. (...át mi ještě ale není :) )
Tuto knihu jsem si vybrala pouze díky výzvě ale rozhodně jsem nelitovala. Byla zajímavá, poutavá a nejednou jsem se zasmála. Příjemná oddechovka na léto.
Po této knize jsem sáhla díky Výzvě...
Z počátku mi dělalo problém se začíst. Mám raději knihy, kde je víc přímé řeči a tady převažuje popis a vyprávění. Když jsem se do knihy znovu začetla, tak skončila...
A já jsem, samozřejmě, zvědavá, jak to s Betty, Aničkou a Bobem dopadlo...
Popravdě mi ale kniha nepřišla úplně jako vtipné vyprávění. Docela dobře jsem si dovedla představit, jak to pro Betty muselo být těžké, přestože nebyla nijak niškovná a zručná. Každopádně mám v plánu přečíst si volné pokračování.
Je spousta lidí, kteří tuto milují a tak jsem nemohla si jí nepřečíst. Nemůžu říct, že by se mi nelibila, ba dokonce jsem se i bavila, ale asi jsem od knihy čekala něco jiného.
Knížku mi doporučily babička s mamkou. Občas jsem se zasmála. Styl vyprávění mi připadal podobně lehce ironický a humorný jako knihy naší Haliny Pawlowské. Postupem času mi začalo být líto Betty. Cítila jsem že, je ze způsobu života na farmě, jaký ji připravil manžel, trochu zklamaná. V knížce se vpodstatě nic neděje a je to takové příjemné klidné čtení.
přestože jde nesporně o kvalitní dílo, mě nějak výrazně neohromilo. nechalo ale ve mně hezkej a příjemnej dojem, takže dám nakonec 4 hvězdy... kniha je psaná milým, uvolněným způsobem, ale je na mě až moc popisná. v podstatě se tam nic moc nestane...nicméně je rozhodně zajímavým obrázkem o tehdejším způsobu života, což bylo pro mě asi největším přínosem knížky (třeba péče o děti:). za nejzajímavější považuju vyprávění ohledně indiánů, který tu fakt nejsou nijak idealizovaný:)
Skutečná literatura a velká poklona překladatelce!
Když si tady čtu ty komentáře, tak mě chytá naprostý úžas o tom, jakým způsobem se dneska přistupuje k literatuře.
To, že vám někdo doporučí skvělou knížku, že se tam i zasmějete a vy pak s hrůzou zjistíte, že to není k popukání od začátku do konce je zklamáním?
Bohužel se mi zdá, že se opravdová kvalita začíná v těch tunách braku, které se touží nazývat literaturou dost ztrácet. Ale to je jenom obraz celkového stavu naší společnosti.
Koupit, použít, odhodit.
Knihu jsem si velice užila, byla mi doporučena již loni v létě a čtení stálo za to. Nebrala jsem ji jako humoristický román, spíše jsem uvítala možnost nahlédnout do tehdejšího života. A mohu jen děkovat za to, že žiji v dnešní době všech vymožeností, vodovod, elektřina, myčka, pračka, vysavač, auto.....ale také, že nemusím žít život svého muže a že mohu sama studovat a pracovat, mít koníčky a čas na sebe. Nic není samozřejmé a občas se zastavit a jen myšlenkou poděkovat je velice důležité, alespoň pro mne.
Taková ta pověstná klasika, kterou jsem měla dlouho vyhlédnutou. Z počátku dobré. Číst, jak se amatéři pustili do velkochovu slepic a učili se vše za pochodu, bylo úsměvné, ale druhá polovina knihy byla nezáživná a plná opakujících se vtípků a zápletek.
Štítky knihy
humor zfilmováno venkov autobiografické prvky pro dívky farmáři vejce dívčí romány
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Odpočinková knížka plná popisů práce a života na slepičí farmě. Krajina zřejmě, podle popisu, úžasná, ale při představě samoty a obrovských vzdáleností k lidem do civilizace se mi ježí vlasy. Pobavila, ale moje přání není takto žít. Povaha a myšlenkové pochody jejího manžela bych nesnesla.