V melounovém cukru
Richard Brautigan
Naivisticky stylizovaná poetická próza s prvky černé grotesky, dada a surrealismu je originálním dílkem alternativní, undergoundové kultury druhé poloviny 60. let. Přenáší čtenáře do utopické komuny jáMOR, kde nalezneme obrovskou sochu fazolového lusku, tygry, kteří pojídají rodiče zaživa a učí sirotky násobilku, vypravěče beze jména a hlavně melounový cukr. Je to hmotný i nehmotný stavební materiál, z kterého jsou zhotoveny mosty, slunce a vlastně celá knížka.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
In Watermelon Sugar , 1968
více info...
Přidat komentář
Kniha, bez které nemohu být a často se k ní vracím. Surrealistická, poetická, snová, magická...
Krásné dílo, které mohu samozřejmě doporučit. Dle mého názoru nezklame ani vysoká očekávání. Dá se číst s plným soustředěním ve vaně, stejně jako se čte pěkně i po kouskách v dopravním prostředku.
Tolik absurdity, skrytých významů, až dadaistických hříček s jazykem v jen tak nějaké knížce nenajdete. Zdánlivě jednoduchý příběh působí chvílemi skoro pohádkově (pár hlavních hrdinů žijících ve vesničce z melounového cukru, dětsky působící kresby, velmi krátké kapitoly), nicméně skrývá hluboké myšlenky smyslu lidského bytí anebo nebytí, žití anebo přežívání, citů anebo necitlivosti, dobra a zla. Nic pro ty, kteří mají rádi dějové knihy se spoustou přímé řeči.
V melounovém cukru se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje v melounovém cukru. Povím vám o tom, neboť jsem zde a vy vzdáleni.
Ať jste kdekoli, musíme se snažit, seč můžeme. Je to dlouhá cesta a nemáme prostředku, jak ji podniknout, krom melounového cukru. Doufám, že se zdaří.
Žiji ve srubu blízko jáMORU. jáMOR - vidím ho z okna. Je krásný. Mohu ho vidět i s očima zavřenýma, dotýkat se ho. Právě teď chladí a obrací se jako něco v dlani dítěte. Nevím, co by to mohlo být.
V jáMORU vládne křehká rovnováha. Vyhovuje nám.
Srub je malý, ale příjemný a utěšlivý jako můj život, je z borového dřeva, kamenů a melounového cukru jako téměř všechno tady kolem.
Své životy jsme pečlivě zbudovali z melounového cukru a pak se vydali do dálav našich snů, po cestách lemovaných borovicemi a kameny.
(Zajímavé komentáře: knedlik, Fuksinka)
lze si nahodne procitat kapitoly a pokazde je z toho jiny pribeh,... bavi mi to :) citace: Dnes bude den šedých melounů. Nejraději mám zítřek: černé, bezzvuké melounové dny. Když je krájíte, nevydávají sebemenší zvuk a jsou velmi, velmi sladké.
"V melounovém cukru se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje v melounovém cukru."
Kniha, při jejímž čtení se vám zastavuje vítr v dlani. Krásná, poetická, idylicky snová. Zároveň jaksi jemně odporně deziluzorní.
Úžasná surrealistická show s hlubokým podtextem. Půl palce široké řeky a obří sochy zeleniny.
Přesně jak je v závěrečném pojednání o této knize - není tu hlava ani pata, zato je tu spoustu jiných věcí :D
Příběh je spíš vsunut o pozadí a vytlačují ho experimenty autora. Dílo působí úžasně, ale kdyby to mělo více stran, už by to tak úžasné nebylo.
Štítky knihy
americká literatura černý humor groteska tygři
Autorovy další knížky
2018 | V melounovém cukru |
1987 | Horoskop orloje |
1993 | Chytání pstruhů v Americe |
2007 | V melounovém cukru / In Watermelon Sugar |
1995 | Willard a jeho kuželkářské trofeje. Perverzní mystérium |
Kniha V melounovém cukru je v
Právě čtených | 8x |
Přečtených | 628x |
Čtenářské výzvě | 38x |
Doporučených | 67x |
Knihotéce | 141x |
Chystám se číst | 245x |
Chci si koupit | 41x |
dalších seznamech | 7x |
Asi jsem od knihy čekala něco jiného - asi jsem nebyla naladěna na hippies prolínající se s dada a surrealismem. V doslovu ale byla pěkná myšlenka - kniha nemá hlavu a patu, tu si musíte najít / přimyslet sami.