V erbu lvice

17.02.2023

O Zdislavě z Lemberka jsem okrajově četla již v několika knihách a její život mě zaujal natolik, že jsem sáhla po této knize. Hradní paní Zdislava je obětavá žena, která svůj (krátký) život zasvětila pomoci druhým.
Historicky je tato kniha naprosto úžasná, je zde i zmínka o Přemyslovně Mladě (první abatyše nejstaršího českého kláštera sv. Jiří na Pražském hradě).
Mě osobně styl psaní nevadil, naopak jsem jej v této historické knize přímo očekávala, ale uznávám, že není pro každého.

30.05.2021

Ráda se vracím do historie čtením, tak i osobním představám, jak těžce se lidem tenkrát žilo. Styl psaní knihy se mi líbí a k této historické knize patří. Náš jazyk je přece tak nádherný, jenom mluvit aspoň trochu spisovně. Děj knihy nás zavádí do historie, do doby válek, hladu a nemocí. Hradní paní Zdislava se věnuje rodině, svým poddaným, ale hlavně pomoci druhým. Veškerý svůj čas a léčitelské nadání obětovala službě nemocným, pro které založila špitál. Stala se legendou. Líbilo se mi i filmové zpracování, kde ji krásně a s citem zahrála Milena Steinmasslová.

14.04.2020

Většinu mých pocitů po dočtení shrnula ve svém komentáři Mirka2778. Vracet už se k tomuto dílu nebudu, ale život Zdislavy mi přijde zajímavý a ráda bych se o něm dozvěděla více.

07.03.2019

Kronika o paní Zdislavě...., spíše óda.
Zdislava paní Vrbové na mě působí poddajně až unyle. Žena, která se ve třináctém století prosadí natolik, aby o ní psaly kroniky asi nemohla být pokorná puťka. Nějak si musela získat pozornost a hlavně podporu tak činorodého a především významného manžela.
Nesčíslné popisy a zmínky o počasí či denní době jsou až rušivé. Bohužel nejsou psány tak poutavě, abych si je užila a tak jen knize přidávají na objemu a ne na obsahu.
Chybí tu opravdový děj, jako bych poslouchala divadelní hru, repliky deklamovaná s přílišnou dávkou patosu. Mnoho nadnesených a zároveň nic nesdělujících slov, samý opis, náznak a náznak náznaku.
Zdislava má být hlavní postavou, ale příliš často ustupuje do pozadí celkové situaci v království. Více než 300 stran a přesto jsme se o Zdislavě nedozvěděli víc, než co by vydalo na stran deset.
Trochu mě mrzí, že můj komentář vyznívá tak negativně, knížka je už staršího data a navíc psaná spíše básnířkou, než spisovatelkou. A protože od té doby nám nikdo jiný nepředstavil život Zdislavy z Lemberka formou vstřícnější k širšímu okruhu čtenářů, jsem ráda že mě tato knížka aspoň trochu přiblížila tuto obdivuhodnou ženu.

03.08.2018

Omlouvám se za nízké hodnocení, je to na svou dobu mistrovské dílo, úžasná kronika, ale prohlodávám se tím jak myš betonem, takže zatím končím v polovině a čekám na příhodnější dobu, kdy ji snad dočtu. Zdislavu mám velmi ráda :-)

22.04.2016

Souhlasím s komentářem GepardLady. Styl jakým je kniha psaná uvádí do doby, ve které se odehrává. Autorka nám přibližuje jednotlivé etapy života paní Zdislavy z Lemberka. Období, kdy je dcera, později manželka a matka. Je to postava z masa a krve, která věří tomu, co dělá a je ochotna přinášet oběti.
Zároveň popisuje i dramatické období našich dějin, kdy se mladý kralevic Přemysl Otakar postavil proti svému otci a králi Václavovi I. Líbila se mi i postava manžela paní Zdislavy.
Podle knihy byl natočen i film, který se podle mě povedl. Ale kniha je kniha.

21.01.2016

Nevěřte řečem o starodávném stylu psaní a nesrozumitelnosti. Kdo má jen trochu vztah k češtině a dost čte, nebude mít s touhle knížkou problém. Ani já jsem ho neměla. Naopak, je to krásný jazyk, malebný a příjemně uvádí do doby, o níž vypráví. Upřímně doufám, že žádného barbara nenapadne dílo po jazykové stránce „rekonstruovat“.
Ačkoliv je příběh psán jakoby z pohledu nezaujatého pozorovatele, nezdá se mi odosobněný. Dokáže vtáhnout do děje, čtenář porozumí postavám.
Také oceňuji, že i když je dílo o postavě, o které se mnoho historických faktů nedochovalo a vyprávějí se o ní spíš legendy, popisuje vše realisticky a racionálně.
Je to jedna z nejhezčích knížek, kterou jsem kdy četla, byť jsem ji po přečtení komentářů zde v DK otevírala s nejistotou. Určitě se i v budoucnu poohlédnu po další knížce od Aleny Vrbové.

05.03.2015

Četla jsem knihu v posledním vydání, s krásnou obálkou, a nejednou mě při čtení napadlo, zda také někdo nemohl citlivě rekonstruovat text, který se četl opravdu velmi těžce. Myslím, že je to psané starodávným stylem nejen kvůli snaze o větší autentičnost a vžití se do dávné doby, ale svou roli v tom hraje také datum narození autorky. Dřív se takovým stylem psalo běžně. To by mi ale tak nevadilo, horší pro mě bylo, že byl celý děj psaný tak jaksi odosobněně, jakoby z povzdálí, bez možnosti nahlédnutí do duše paní Zdislavy a dalších. A to je pro mě problém. K této knize se už vracet nebudu.