Utopie

kniha od:


Koupit

Vypráví o životě na fiktivním ostrově Utopia. Vypravěčem je námořník Rafael Hythlodaios, který na Utopii strávil mnoho času a poznal tamější státní zřízení, chod země a zvyky zdejších obyvatel. Kniha sestává ze dvou částí – Kritika společnosti a O ideálním státě; jeho vzorem je právě Utopia, jejímž předobrazem byla Anglie, do očí bijící je počet měst (54), který je shodný s počtem hrabství v soudobé Anglii či podobný tvar ostrova, jejž More popisuje. Utopisté žijí v hojnosti, bez výjimky likvidují příživníky, žijí šťastně, skromně a prostě – navštěvují společné jídelny, společně obdělávají půdu a konají řemeslné práce....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111118/utopie-111118.jpg 3.696
Žánr:
Literatura světová, Filozofie

Vydáno: , Orbis
Originální název:

Utopia, 1516


více info...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Kniha Utopie

Dolik13
29.12.2021

Některé myšlenky jsou zajímavé, ale v konečném součtu vidím představu Moora ideální utopické společnosti jako dělanou pro komunistický režim.

Aneb všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější.

brunette362
10.11.2021

Kniha, která pojednává o ideální společnosti, která je až dokonalá. Já osobně téma knihy vidím jako zajímavý nápad. More v některých názorech určitě předčil svou dobu. Bohužel nevím, zda by v reálném životě tento nápad vyšel. Knihu máte přečtenou za pár dnů, je psaná velmi čtivě.


JulianaH.
30.08.2021

„A táži se, vytvořila-li kdy příroda dobrotivější, něžnější a šťastnější povahu, než má Thomas Morus?“ píše Erasmus Rotterdamský. Já jsem si při čtení tuhle otázku kladla spolu s Erasmem. Vážně, Tomáš More je k zulíbání. Už tím, jak v předmluvě vysvětluje, proč mu sepsání útlé knížky zabralo tolik času: po příchodu z práce totiž prý nutně musí „žvatlat s dětmi“. :)

Stejně laskavý jako v úvodních částech je pak i při popisu svého ideálního státu. Člověk se nestačí divit, na co všechno myslel. Tak například ženy mají v hodovní síni sedět na straně stolu, která je dále od stěny, aby těhotné mohly snáze vstát v případě nevolnosti. Ohled bere i na zvířata, proto zakazuje lov jako ukrutnost a rozmařilost a řeznické povolání nedovoluje vykonávat svobodným občanům (jak sladké). Přitom jeho sklon myslet na všechno (kupodivu) nepřerůstá v totalitu: „Všude [v Utopii] se bere zřetel na svobodné rozhodování, aby se nedělo nic, k čemu by kdo byl nucen.“

A tak si Utopijci smějí svobodně volit řemeslo, být vegetariány či vegany, využívat eutanázii, rozvádět se (za určitých okolností), ba dokonce i nevyznávat žádné náboženství a nepřijít při tom o hlavu. Na počátek 16. století je to benevolence naprosto zarážející. K tomu připočtěme Morův ušlechtile liberální vztah k ženám (jež se v Utopii smějí vzdělávat, stávat se kněžkami či válčit) a toleranci ke všem formám teismu včetně pýthagorejské víry, že zvířata mají duši.

V jeho díle se odráží schopnost humanistů vzít na vědomí a začlenit do svých představ výdobytky antiky, znovuobjevené u starých autorů (demokracie, rozvod, pohřeb žehem..., dokonce i inkubátor pro kuřátka!). Myslím, že to svědčí o úžasné otevřenosti a velkorysosti Morovy mysli, nakloněné bez předsudků čemukoli dobrému. Byť, samozřejmě, ne všechny jeho představy jsou aktuální (nucené práce jako trest za cizoložství) či doporučitelné (budování měst podle jednotného vzoru, periodická výměna domů na základě losování). A některé pokládal za úsměvné i on sám (tezaurování zlata ve formě nočníků — ačkoli ho More hájí ohromně přesvědčivě, no ne?! — či zvyk prohlédnout si snoubence/snoubenku nahé).

Hloubku knížce dodává, že autor podle svých ideálů skutečně žil. Jeho návrh společného vlastnictví se obyvatelům postkomunistických zemí nemusí líbit (a taky nelíbí, jak vidím tady v komentářích), jenže on sám ho aplikoval způsobem, kterému nelze nic vytknout: živil sirotky a rozdílel svoji sklizeň mezi hladovějící lid. Vzdělání umožnil nejen fiktivním utopijským ženám, nýbrž také svým třem dcerkám. I utopijský vztah ke smrti očividně popsal podle vlastní filosofie, jak stvrdil statečností při svojí popravě. To je mimochodem věc, která mě nepřestává deptat: jak, bože, mohl někdo popravit Mora?! Vždyť byl tak roztomilý, sladký, vtipný, laskavý a šlechetný. (Sakra, Jindřichu VIII., to ti nezapomenu.)
„... A táži se, vytvořila-li kdy příroda dobrotivější, něžnější a šťastnější povahu, než má Thomas Morus? ...“

sharik
14.07.2021

Docela chápu, proč si teze Thomase Mora tak oblíbili komunisté. On to More ve své době viděl jinak, leč jeho utopie je spíše tvrdou totalitou, kde se všichni sice mohou mít dobře, ale tak nějak je to podmíněno, že nebudou chtít víc, než je jim přiznáno samým fungováním systému. Tedy všem stejně, žádný osobní majetek, žádné osobní ambice. Utopii nakonec fakt nejlépe pochopili komunisté. Ale stejně jako Thomas More nepochopili, že lidé jsou různí a nelze je redukovat na stejné.

yerry
18.06.2021

Utópia Thomasa Mora (Vydavateľstvo Spolku Slovenských spisovateľov, 2017) mohla byť v minulosti vnímaná ako utopický filozofický traktát, bohužiaľ ja som ju vnímal už len ako čistú dystopiu. Thomas More nebol vo svojej dobe ešte konfrontovaný s takými politickými systémami ako bol Mussoliniho fašizmus, Hitlerov nacionálny socializmus alebo Stalinov derivát komunizmu.

Znaky všetkých týchto neskorších režimov totiž jeho Utópia obsahuje. Od rovnostárstva a uniformity v oblečení a bývaní, existenciu otrokov, trestov smrti, obdoby eutanázie, povinný teizmus, totalitu v myslení, spoločné rodiny, všeobecnú militarizáciu spoločnosti, intervenčné vojny, ich vedenie a stratégia, organizovanie atentátov na nepriateľskom území, zrušenie súkromného vlastníctva a peňazí u obyvateľstva vlastného štátu, pracovná povinnosť, nútené práce u odsúdených...

Vyvažuje to akýmsi fiktívnym šťastím, rovnosťou, všeobecným vzdelaním a spokojnosťou obyvateľov Utópie, ktorí sa realizujú v maximálnej možnej miere a uvedomelo pre svoj štát a spoločnosť.

Je pravdou, že v dnešnej dobe sa mi Morova Utópia hodnotí ľahšie. Ľudstvo už malo určitú skúsenosť s vyústením praktík režimami pokúšajúcich sa o niečo podobné. More túto skúsenosť ešte nemal. Verím, že svoju Utópiu písal s dobrými úmyslami. Žil v dobe Henricha VIII. Anglicko tej doby netvorili len Tudorovci známi z rovnomenného seriálu. Tvorila ho hlavne početná mestská chudoba, keď za krádež chleba z hladu nasledoval ten istý trest ako za vraždu - šibenica. Keď roľník na vidieku hromadne prichádzal o strechu nad hlavou kvôli výnosnejšiemu chovu oviec. Prebiehali početné vojnové konflikty a povstania. Verím, že za takéhoto stavu More videl východisko práve v takom systéme aký opísal vo svojej Utópii.

Nadôvažok bol vizionárom a docela presne predpovedal praktiky totalitných systémov viac ako štyri storočia pred ich vznikom. Avšak v jeho Utópii by som určite žiť nechcel...

Chou
15.05.2021

Docela ušla. Jen mi trochu vadil ten zastaralý jazyk ve kterém to bylo napsáno a komunistický doslov.

Karcoolka2210
12.02.2021

Momentálne neviem čo k tejto knihe napísať, asi len to, že som sa ju nútila dočítať. Vo svojej podstate nebola zlá, mala pár dobrých myšlienok, ale celkovo ma to nejako nazaujalo a neobohatilo. AJ

Ronnie68
03.11.2020

nebylo to špatná kniha ... četla se zajímavě ... jak by vše mělo v ideálním světě vypadat ... ale více mě bavila druhá část ...

1