Tyll

06.12.2019

Kniha je stejně temná, syrová a páchnoucí jako obálka. Ale stejně tak je i výtečně napsaná! Tyll uchvátil mé srdce, objeví se v knize vždy jakoby nečekaně ale o to víc z něj sálá záhadnost a určitá magičnost.
Mimochodem jsem si znovu uvědomil, jak báječný máme v posledních desetiletích život, za třicetileté války bych byl už nejspíš několikrát po smrti.

06.11.2019

Pozoruhodné a fascinující, magické a odporné. Tyll Ulenspiegel jako reálná osoba s osudem hodným složitosti a krutosti třicetileté války, jenž od pohazování kamením přechází k žonglování mrtvole ukradenými barevnými koženými míčky (obraz hodný Důrrera); Tyl Ulenspiegel také jako duch stejné války, který je všude a ohromuje žonglováním dýkami - a hlavně určuje pohled na absurdní realitu skrze škleb i nečekaný soucit... Ve výsledku exteriérem villonovský typ, bratřící se se smrtí a zároveň vědomý si své nesmrtelnosti, prochází krajinou, jež ukrývá umírající draky - a míjí ho plejáda reálných postav, od zimní královny "malé Betty", básníka Paula Fleminga, jezuitského vědce s podivným přístupem k pravdě a egyptologickými sny Kirchera, přes cestovatele Olearia či diplomata Wolkensteina, po postavy prosté, přemýšlivého, proto za čarodějnictví popraveného otce Clause, sestru-ženu Nele, minéry Matthiase a Korffa... Každý má svůj osud, každý je důležitý - a přitom je ta kniha apoteózou pomíjivosti... A je silná v zachycení některých obrazů, chlapce vyváleného v mouce a s oslíma ušima v koruně stromu, slabého krále umírajícího na mor a potácejícího se zimní krajinou, tří nuceně odvedených vojáků zaživa pohřbených... A spousta smyslových vjemů, od zápachu po bolest... Více než intelektuálně je román náročný citově, informací je mnoho, ale dominuje zážitek ze zvuku, vůně a tvaru shromážděných slov... Vím, že se vrátím.

25.10.2019

Nádherná kniha! Jsou v ní věci, které ve mně budou rezonovat ještě dlouho...Přečtěte si ji, nebudete litovat.

23.10.2019

Jedná se spíše o povídkovou sbírku,kdy jednotlivé příběhy spojuje osoba komedianta Tylla, který se v některých příbězích jen mihne.Nejvíc mě zaujal příběh o Tyllově dětství a jeho rodině, o kterou přišel. Vyzdvihuji také dvě povídky o zimní královně Alžbětě. Autor studoval dobové reálie a do svých příběhů zasadil skutečné osoby - viz pro Tylla neblahé postavy jezuitů Oswalda Tesimonda a Athanasia Kirchera, učence Adama Olearia či hraběte Martina von Wolkensteina.

20.08.2019

Pokud jste zvyklí brát s rezervou nadšené ohlasy na obálkách knižních novinek, tady můžete svou zdravou skepsi klidně odložit. Alespoň mě kniha dostala, jako dlouho už žádná jiná. Za prvé, skvělý nápad dosadit legendární postavu Enšpígla do doby třicetileté války. Geniální blázen na pozadí šílené doby je vlastně trochu švejkovský motiv. Za druhé, způsob vyprávění je úžasně strhující a evokující. Autor používá hemingwayovskou metodu ledovce – stručné, úsečné věty a dialogy a pod tím spousta vnitřního napětí a přesně, ale jen zhruba načrtnutých obrazů, do kterých si čtenář může dosadit svou vlastní představu. Ačkoli jde o knihu drsně syrovou, autor si nijak nelibuje v naturalistickém líčení hrůz, pouze suše konstatuje a jde dál. Záleží na vás, jak moc si to ne/chcete vybavit na vlastní oči. Jak říká jedna postava: "Už nikdy nebudu takový, jako dřív, pomyslel si, zatímco si razili cestu k městské bráně, a pak: Jsou to přece pouhé obrazy, nemohou mi ublížit, netýkají se mě, pouhé obrazy. A představoval si, že je někdo jiný a ten, neviditelný, kráčí vedle nich a nemusí se dívat na to, co vidí." Hrůza je tu vykoupena očistným nadhledem a všudypřítomným lehkým humorem, ve kterém je úlevný cynismus přesně namíchán s hlubokým lidstvím. A za třetí, je to skvělá povídková kompozice románu, který má v sobě hodně z magického realismu – nejen tím, jaké kousky Tyll občas předvádí, ale také podivuhodným křížením časových rovin, vzpomínek a představ vynořujících se z vědomí i podvědomí. Jednotlivé části románu se postupně skládají do jasné chronologie a odkazují na sebe, samy o sobě jsou literárně vyšperkované a dohromady vytvářejí geniální celek. Takže za mě jde o literární událost číslo jedna. P.S. Pro našince je kniha přitažlivá také proto, že hodně těží i z českého prostředí.

15.07.2019

Tyll je dobrá knížka, snad i román, i když působí místy jako výčet ve stylu kdo byl kdo v 16. století. Z každé stránky na vás vykoukne nějaká zajímavost, šprým či podivnost. Atmosféra některých scén je výtečná a je to jedna z těch knih, která se čte jedním dechem. Ale na druhé straně je většina těch věcí podána tak nějak povrchně a často i jalově, nebo alespoň tak mi to přišlo, jako by autor tak trochu podceňoval schopnosti čtenáře a záměrně se snižoval k laciným a předvídatelným literárním postupům. Až mě tak napadá, jestli se v tom balastu povrchních informací něco zásadního neztrácí. Nevím, ale je fakt, že četbu jsem si užil a s tím jsem taky do tohodle Tylla šel. Kehlmann prostě a jednoduše umí psát. Je to takřka dokonalý řemeslník. Je to ten typ spisovatele na které výborně sedí anglické slovo "page-turner". Očekávání bylo ale v tomhle případě větší, a tak nějak vyšumělo do ztracena.

11.07.2019

Moc pěkné, velký a originální talent. Především samotného způsobu psaní. Ano, jde to i takto. A je to přitom tak zábavné a také přirozeně věrohodné. Silné, dostanete se skutečně na místo a čas. Možná pár hluchých chvil by se našlo. Ale po dočtení jsem měl chuť na přídavek a knihu určitě ještě otevřu. Ten styl je čarovný.. Tyll

18.06.2019

Od prvních vět knižní láska. Už dlouho jsem nečetl s tak vytříbenou formou.