Trikolora

Já jako moc nevím no... Samozřejmě jsem silný demokrat a ještě učitel občanky, takže tohle téma beru vážně, ale celý komiks v podstatě funguje jen na tom, že v Česku tak nějak kolektivně nesnášíme komunisty a viníme režim. Kdyby se na to někdo koukl byť jen maličko liberálně pro obě strany, tak je to vlastně hrozná propaganda, která dětem rovnou předkládá hotové názory do hlavy a někdy to je možná trošku až silné kafe. Docela to tlumí historická fakta a všechny ty výstřižky a noviny, takže je to odůvodněné a podložené, jinak by to bylo skoro až nenávistné. Co bych asi vynechal je ta poslední kapitolka, kde se jde protestovat proti komunistům v roce 2019 a hlavní hrdina nás poučí, jak jsou komouši zase u moci a je to špatně. Tady bych asi zmínil, že přestože jsem jako první jásal, že už komunisti ve vládě nejsou, tak dnešní podoba komunistické strany je něco naprosto jiného a až na nějaké zapálené rudochy fungují i dost demokraticky, takže to možná bylo zbytečné píchání do vosího hnízda s velkou dávkou hořkosti ze strany autora. Na to, že mu během převratu bylo deset let, tak tam asi funguje nějaké genetická zkušenost asi, nebo je to zkrátka takové rozčílení se nad tématem, co pro něj asi není zase tak aktuální. A sice jako ano, má pravdu, hurá svobodě, ale jde to i více diplomaticky a více to založit na vlastním zjištění čtenářů než na povídání jasných názorů. Kdyby tak chudák autor věděl, že krátce po jeho komiksu se začne trikolora spojovat s asi nejhloupější a nejvíc fašistickou politickou stranou široko daleko. R.I.P. pane Klaus jr.

Jinak kresba je moc pěkná, celková podoba komiksu spojená s předmluvami, doslovy, novinami apod. je moc povedená. Zasazení tématu do perspektivy desetiletého kluka působí přímo autobiograficky a kontrast mezi hloupoučkým nezaujatým dítětem na jedné straně a velmi vážným tématem na straně druhé, je zajímavé a funkční. Nicméně pořád to není ta občankářská bomba, co jsem čekal a asi bych si rozmyslel to dát číst nějakým méně důvtipným dětem, co by to brali až moc vážně a málo z vlastní hlavy.

Drsná doba dějin aneb 17/11- 29/12/1989. Do ní je zasazený děj komiksu. Vypráví příběh party desetiletých školáķů , jejich rodin a okolí, jak se v té době žilo. Zprávy z novin někdy nebyly pravdivé, učitelům se už neříká soudruhu a život vedle souseda "estébáka" byl složitý. Vyprávění lehce přerušují dobové novinové články tehdejšího dění jak z politiky tak sportu . Příběh mě překvapil osobním zážitkem Marty Kubišové- slavné zpěvačky a osobnosti jednoho listopadového dne /převratu.

Nezažila jsem tuhle dobu, takže se úplně nedokážu vžít do té situace, která tu byla. Ale tato kniha mi určitým způsobem tu atmosféru navodit dokázala... Hodně tomu dodaly autentické novinové články.

Kniha krásně popisuje tehdejší situaci a boj o svobodu. Bohužel mně ale vadil občas dost hanlivě psaný text (zvlášť, když je kniha určena pro 10leté čtenáře) - vyjádřit nenávist jde i slušnější formou. Jinak dávám plus, že autor vystihl tehdejší situaci, během knihy nás doprovázely i otisky tehdejších novin a dávám palec nahoru i slovníčku pojmů na konci knihy. Ale z důvodu textu bych knihu nedoporučila takhle mladým čtenářům. :-)

Já ty místa v komiksu navštívil a pamatuji na ně, protože jsem tam vyrůstal. Autora jsem v mládí občas potkával. Víc není třeba dodávat. Pro mě je to srdcová publikace.

Komiksovou formou zpracované události Sametové revoluce navíc z pohledu party desetiletých dětí. Bohužel jsem si všimla několika chyb v knize, spíš gramatických a navíc třeba v nadpisu, myslím, že to by se mělo odhalit při kontrole před vydáním knihy. I přes jednodušší formu podání informací si myslím, že děti kolem deseti let z toho nemůžou nic moc mít, protože informace jsou podány kuse. Hezké bylo střídání pohledů děti a vložených novinových výstřižků, bohužel některé byly tak malým písmem, že nešly přečíst. Ale i tak myslím, že je to skvělý nápad a dětem kniha pomůže pochopit historii naší země a cestu ke svobodě, za kterou musíme stále bojovat.

Co je to trikolora, proč se dříve říkalo soudruhu učiteli a cože se vlastně přihodilo 17.listopadu 1989. O tom a mnohem více vypráví očima desetiletých dětí tento komiks. Součástí jsou novinové výstřižky poplatné té době.

Myslím si, že se autorům povedlo zachytit rok 89 v pro děti atraktivní komiksové formě a hlavně jejich očima. Já jsem si užila ty doprovodné výstřižky z tehdejšího tisku.

Hezky nakreslené a odvyprávěné. Nejvíce textu je v dobových výstřižcích, které jsou většinou tak malé, že je musíte číst s nosem nalepeným na stránku.

Příběh je trochu tendenční, ale Trikolora není učebnice dějepisu, tak to snad lze odpustit.

Nejvíc oceňuju závěrečnou přílohu, kde je vysvětlení k některým pojmům a jménům. (Možná to mohlo být zakomponované v samotném příběhu - alespoň klíčové osoby a pojmy.)

Trošku mě trápí nevysvětlení záhady z blikajícím světýlkem - a jen stěží v tom můžeme vidět náznak, že by se příběh dočkal pokračování :-).

V naší historii nalezneme celou řadu témat a událostí, na které bychom neměli rozhodně zapomínat. A jelikož tomu bude v listopadu právě 30 let od Sametové revoluce, je vcelku pochopitelné, že se právě těmto událostem bude věnovat v současné době nejvíce prostoru. Jednou z prvních vlaštovek je i bezpochyby zajímavý komiks Martina Šinkovského a Ticha762 Trikolora, který vyšel symbolicky 21. srpna u nakladatelství CooBoo.

Autorskou dvojici tohoto komiksu pravděpodobně netřeba dlouze představovat. Martin Šinkovský společně s T762 mají za sebou již celou řadu publikací. Komiksovým seriálem Píp a Půp pro Bublifuk počínaje a příspěvkem do nedávno vydaného sborníku Rychlých Šípů konče. Jejich tvorba se tak zaměřuje především na mladší publikum a ani jejich poslední přírůstek v tomto ohledu příliš nevybočuje. I když na rozdíl od předchozích příspěvků zpracovává aktuální novinka o něco závažnější témata.

Sám autor scénáře Martin Šinkovský v rozhovorech přiznává, že jeho snahou v tomto komiksu nebylo vyprávět velké dějiny, ale obyčejné příběhy normálních lidí. Lidí, kteří byli daleko od hlavního dění a turbulentní události tehdejší doby prožívali především zprostředkovaně z médií ovládaných komunistickou stranou, potažmo od známých, kteří se událostí sami zúčastnili.

Na Národní třídu se v aktuální novince samozřejmě také dostaneme, daleko větší prostor zde však má skupinka desetiletých dětí z malého okresního města, jejichž příběh v tomto komiksu sledujeme. Naši hrdinové mají svoje problémy i radosti a události ze vzdálené Prahy k nim pronikají jen opravdu pozvolna. O změnách se však již jen nešeptá, ale hrdě mluví nahlas. Nastal čas sehnat si trikoloru, zjistit kdo je ten Havelnahrad a proč už se učitelům neříká “soudruhu”...

Šinkovskému se s Tichem podařilo zachytit vskutku originální pohled na události tehdejší doby. Zatímco většina autorů by se zaměřila na “hlavní proud” demonstrací autoři tohoto komiksu to vzali tak trochu oklikou, ovšem o to silnější dojem má ve vás Trikolora šanci zanechat. A jak lépe přiblížit malým čtenářům takto závažné a v dnešní době o to důležitější téma, než na příkladu svých vrstevníků.

Ano, bezpochyby zde najdeme obsáhlejší a hodnotnější publikace, které i lépe poslouží jako učebnice do školy, avšak bude to pravděpodobně právě Trikolora, která má šanci v malých čtenářích zažehnout touhu po vědění a chuť vyhledat si úplnější informace. Pokud byl právě to záměr obou autorů a osobně věřím, že skutečně byl, povedlo se jim to více než dobře. Šinkovskému se navíc ve scénáři dařilo být relativně dlouhou dobu nestranným, až v samotném závěru bohužel možná trochu zbytečně sklouzává k politické agitce. Což je možná trochu škoda, na druhou stranu každý má šanci vyjádřit svůj názor a proč to neudělat třeba tímto způsobem.

Samotný příběh se autoři rozhodli zpestřit ústřižky z dobového tisku, reklamou a dokonce zde nalezneme i křížovku. Všechny tyto drobnosti společně s příběhem a efektní lehce neučesanou kresbou Ticha762 perfektně dotváří celkovou atmosféru tehdejší doby. Pomyslnou třešničkou na dortu je předmluva od samotné Marty Kubišové, která se stala ikonou tzv. srpnové okupace v roce 68 i sametové revoluce o jednadvacet let později.

Nedílnou a možná nejdůležitější součástí komiksu je vcelku pochopitelně kresba. Tu v tomto případě obstaral, jak již bylo řečeno Ticho762. Oba autoři tak navazují na úspěšnou spolupráci z komiksu Mlžný ostrov zbarvený do ruda. Ostatně, pokud jste měli možnost si tento kousek přečíst, budete mít dost dobrou představu o tom, co vás minimálně po výtvarné stránce v Trikoloře čeká. Výtvarné pojetí Ticha 762 je vskutku originální a zajímavé, které zcela vybočuje z běžné produkce. To můžeme rozhodně kvitovat s nadšením, jelikož toto pojetí minimálně k dramatickým scénám z Národní třídy skvěle sedí a perfektně dotváří naléhavou atmosféru. Na druhou stranu je ale pravda, že jeho pojetí nemusí sedět úplně všem a tak si možná na tento dramatický, lehce rozmáchlý styl budete muset chvíli zvykat.

Trikolora sice vcelku pochopitelně není úplně bez chyby, rozhodně si však zaslouží naší pozornost. Originální zpracování i zajímavý pohled na důležité události naší historie mají šanci u mladších čtenářů uspět. Pokud tedy Trikolora alespoň trochu vzbudí jejich zájem o naší historii, pak uspěla na celé čáře a nezbývá než autorům pogratulovat.