Tři kamarádi
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30635/bmid_tri-kamaradi-9CK-30635.png
5
3190
357
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1962 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění , Ikar (ČR)Originální název:
Drei Kameraden , 1937
více info...
Přidat komentář
Kdysi jsem s nechutí bral do ruky tuto knížku , antož to byla povinná četba na Gymplu . Ale , ....začetl jsem se , následovaly další Remarqovi romány , a od té doby patří k mým oblíbeným spisovatelům .
"Pokud jde o úmysl, je člověk vždycky velkorýsý. Ale má-li jej uskutečnit, je to jiné. v tom tkví jeho kouzlo."
Výborná kniha, tak neuvěřitelně čtivá a pohlcující. Plná zajímavých myšlenek. Už dlouho jsem nečetl tak krásný a přitom lehce melancholický příběh. Mnohem lepší dílo, než Na západní frontě klid (které je přesto mnohdy upřednostňované). Remarque zkrátka nezklame.
Co mě na knihách od Remarqua dostává je, že zdánlivě nudné a nezajímavé téma zpracuje tak výborně, že se člověk nemůže odpoutat. V podstatě mi tato kniha nepřišla příliš zajímavá, věděla jsem, jak skončí, ale díky výbornému stylu psaní jsem četla denně sto stran.
Typické Remarqueovské dílo; potom, co pár jeho knih přečtete, dokážete odhadnout konec, a stejně čtete. Čtete dál kvůli krásným popisům, kvůli otázkám, které ve vás kniha evokuje aniž by se na ně přímo ptala, kvůli postavám, které jsou věrohodné i kvůli lehkému humoru či satiře, ze kterých chvílemi mrazí.
Četla se jedním dechem.Chvílemi na mě kniha působila, jako kontrast mezi syrovostí/surovostí života a světem snů, za což může jistě autorův skvělý styl.
Skvělá kniha, četla se jedním dechem. Konec sice tragický a smutný, ale tak to holt v životě občas chodí. Krásná knížka.
Kniha je zaujimava, no napriek tomu ma neoslovila ta romanticka zapletka v nej. Mozno som od nej ocakavala prilis mnoho.
................Spoiler
Na mna posobi dost otrepane motiv lasky, v ktorom dievca trpi nevyliecitelnou chorobou a nakoniec umrie. Celkovo ma neoslovil vztah Pat a Robbyho, nevyvolaval vo mne nic, ziadne emocie, ani literarne potesenie :)
Zaujimavo (a ovela lepsie) bol ale popisany vztah kamaratov medzi sebou. Bavili ma prihody s Karlom a viac ma dojalo to, ked bolo nutne ho predat, nez samotna smrt Pat.
................Koniec spoileru
Velmi peknyy pribeh o priatelstve. Priemerny pribeh o laske.
Moje hodnotenie: 80%
Nádhera, čte se jedním dechem. Vrátila jsem se k této knize po dlouhém čase a zas bylo co objevovat, jw to jak vybroušený drahokam.
Na ikony se neplive, leč- to, jak ti 3 kamarádi chlastali, tomu se nedá věřit. Vím, že to nikdo z nás nepamatuje, ale to se tehdy smělo řídit auta pod vlivem???
Úžasné.. ze začátku mi Robby dost vadil. Vlastně mi vadil téměř až do konce. Asi to bylo tím, že má první kniha od Remarqua byla Na západní frontě klid a Paul mi byl přeci jen sympatičtější.
Nicméně výsledný dojem - úžasné.
S blížícím se koncem jsem si přála, aby kniha přes noc měla podstatně víc stránek a aby to přeci jen happyendem skončilo.
Určitě doporučuji!
Opět úžasná kniha. Druhá, kterou jsem od Remarqua četl, po Černém obelisku. Teď si ale musím dát chvilku pauzu, aby mi jeho skvělý vypravěčský styl nezevšedněl.:-)
Ve Třech kamarádech popisuje těžkou dobu mezi dvěma světovými válkami a popisuje to tak dobře, že si to umím živě představit. Nebyla práce, nebyly peníze, přesto kamarádství bylo nad tím vším a díky němu se ta doba dala zvládat. A samozřejmě s humorem, který má Remarque jako spisovatel, úžasný. Baví mě. Chtěl jsem si vypisovat životní moudra, ale je jich tam tolik, že jsem to neudělal. Mám přece v knihovně tuto knihu.:-)
Konec je smutný, velmi. Proč to tak musí být? Ale to je život a ten bývá někdy krutý.
Ani tentokráte nekončí Remarquova kniha happyendem, ve kterém by hlavní hrdinové odcházely vstříc záři zapadajícího slunce s jistotou lepší budoucnosti. A přece je v podtextu "Tří kamarádů", přes všechny hořké "prohry", cítit chuť poprat se životem, hledání světlých momentů a radosti ze života.
"Poznal jsem dost žen, ale byla to vždycky jen letmá setkání, dobrodružství, někdy příjemní hodinka, osamělý večer, útěk před sebou samým, před zoufalstvím, před prázdnotou. Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě. Chtěl jsem něco říci, ale nemoh jsem. Těžko hledá člověk slova, má-li oprvadu co říci. A i když cí, co by měl říci, pak se to stydí vyslovit. Všchna tato slova patří do minulých století. Naše doba nemá dosud pro své city vhodných slov."
Uplynulo už strašne veľa času od momentu, keď som som blúdil po baroch s Robym, vozil sa v Karlovi a obdivoval pokojnú a trošku melancholickú krásu Pat Hollmanovej. Mal som štrnásť a bolo to nádherné. Dokonca som sa sám na seba hneval, že by som ako "veľký chlap" nemal plakať ... Veľmi pekná knižka, ale bojím sa, že dnes by som už do toho nešiel, aby som sa náhodou nesklamal.
Knížka se mi líbila, moc pěkný příběh. Pojednává o přátelství, lásce, zachycení krásných myšlenek, ale i smutku.
Remarqua jsem četla již před lety, ke Třem kamarádům jsem se, ani nevím proč, dostala až nyní. Kniha krásná, jak se od autora ostatně očekává, jen jakoby něco chybělo. Snad kontinuita. Čtenář je vržen do života postav s nějakou minulostí - ne, autor ji nezamlžuje, jen ji prostě oznamuje - a s nimi pak prožívá současné chvíle bez vyhlídky do budoucna. Rozumím vykořeněnosti návrátivších se válečných vysloužilců i bezvýchodnosti hospodářské krize, jen vyznávám Kiplingovo:
"...když zisky umíš shrnout na hromádku
a všechno jen vabank zas vsadit jdeš,
a prohraješ-li, začneš od počátku
a o své ztrátě ani necekneš..."
První kniha od Remarqua, kterou jsem přečetla, a to již v raném věku, ještě jako dítě. Poutavá syntéza dokonalé ukázky přátelství až za hrob a jemného vyjádření plaché milostné romance a lásky, obojí nádherně ztvárněné. Remarque, jak má být...právoplatně se stal jedním z mých neoblíbenějších autorů. Zatím ani jedna jeho kniha nezklamala, nicméně Tři kamarádi navždy zůstanou srdcovou záležitostí a neoblíbenějším kouskem ze všech jeho děl.
Nádherná kniha, stejně jako většina Remarquových děl. Od začátku upoutá, na konci dojme.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Naprosto úžasná knížka. Neměla jsem v plánu ji číst, ale nakonec jsem se k tomu přinutila. A musím říct, že příběh je skvěle zpracovaný. Nebyla část, kde by se zrovna nic nedělo! Jak nádherná je láska:)
Na konci jsem brečela...