To prší moře
Radka Třeštíková
Napínavé psychologické drama jedné zdánlivě obyčejné rodiny, ve kterém autorka umožní čtenáři nahlédnout nejen do křehké duše dvacetileté Hanky, ale také do osudů dalších, vzájemně propojených postav. S lehkostí sobě vlastní vypráví nelehký příběh o pocitech. O bolesti, o nedorozumění, o strachu, o bezpodmínečné lásce, o otázkách a odpovědích, které se všichni snažíme v životě najít. O naději.... celý text
Přidat komentář
Bavila mě snad ještě více než Bábovky. Krásně zamotané takže dokud nepřečtete nemužete odejít :-D . A konec? Dech beroucí! Doporučuji!!!!
Kniha se mi moc líbila stejně jako bábovky, byla napsaná takovým způsobem, že si čtenáře obmotá kolem prstu a nepustí dokud se nepřečte.
Stejně jako kniha "Bábovky" mi i tento příběh přišel čtivý, stylově dobře napsaný a závěr mě vyloženě dostal. Určitě zkusím i prvotinu autorky "Dobře mi tak".
Za mě ano....jedním dechem. Postavy mně ničím nepřipadali divné. Život i lidé jsou rozmanití.
Co jsem si uvědomila při četbě této knihy? Dvě věci!
Nikdy nezapomeň, že se musíš vždycky odrazit ode dna nebo Ti hrozí utopení v moři sebelítosti!
Nikdy se nepokoušej jakkoli soudit jednání druhých, když neznáš celý příběh!
Od Radky Třeštíkové jsem četla jako první Bábovky, které byly úžasné, ale To prší moře- na které jsem se moc těšila, mě docela "zklamalo" půlku knihy jsem četla silou vůle, chvílemi se i ztrácela, druhá půlka už byla lepší, ale podle mého názoru depresivní knížka, ke které bych se podruhé už nevrátila. Za mě 3 hvězdičky.
Této knize nemám opravdu co vytknout!
Skvělá, úžasná, dokonalá. Nic mi na této knize nechybělo a nic mi tam nepřebývalo.
Hodně silný psychologický příběh!
Hltala jsem stránku po stránce a nestačila jsem se divit, jak bylo vše opět promyšleně propleteno, aby nám příběh /osud/ dával smysl. Neskutečný, tak silný.
A konec? Ten si přečtěte!
Vyborna kniha, vtiahla ma do deja a nevedela som sa id nej odtrhnut. Fakt ma to bavilo.
Od R. Třeštíkové jsem četla všechny její knížky (Dobře mi tak, To prší moře, Bábovky). Ani u jedné mě neuspokojil konec. Ale u To prší moře si nejsem jistá jestli to brát jako nedostatek nebo úmysl. Bylo to úžasné. Celou knihu jsem přečetla na jeden nádech, ale přitom jsem musela občas zadržovat dech a odvracet zrak, protože jsem s hrdinkou cítila po celou dobu až do konce. Její pocity jsem přijala za své. Pocit zoufalství atd jsem měla ještě další půl hodinu po dočtení knihy.
R. Třeštíková bude jeden z mála spisovatelů u kterých si dokážu představt, že knihy čtu víc než jednou (u mně dost nevídané). Ale nevím, zda ten nápor emocí zvládnu znovu. Jestli nevybouchnu.
Obsahově i stylisticky jedna z nejlepších českých knih, které jsem v posledních letech četla. Bravo.
Souhlasím s Jizi, něco knize chybí, je to druhá kniha od autorky, první ani nezaujala, tu jsem po pár prectenych stránkách odložila..
Kniha na mě působila pesimisticky, negativně... Ale i přesto se mi líbila. Radky styl psaní mi vyhovuje a líbí se mi.
Prvnich 10% knizky jsem se musela premlouvat, abych to vubec cetla dal. Naprosto jsem nechapala, jak zacatek souvisi s obsahem knizky. Nakonec jsem ale vydrzela a jsem za to moc rada! Knizka je psana typickym stylem prace pro pani Trestikovou! Pro me mic napinave a poutave. Cetla jsem ji jednim dechem! Stoji za to.
Cože? Tuhle záležitost všichni vychvalují a mně nějak nestačila... Dost věcí jsem v knize zažila a pasáže, které by stály za rozepsání, jelikož nejsou obvyklé byly popsány jen stroze... Kniha se četla dobře, ale tak nějak opravdu nevím, čím to je, ale čekala jsem mnohem, mnohem víc... Ze současné české prózy jsem rozhodně četla lepší věci, ale Bábovky už mám doma a opravdu věřím, že budou lepší!
Zajímavá knížka. Silný příběh o lidech, kteří neměli nebo nemají v životě štěstí. Každá z nich si do života nese cejch, který zásadně poznamenává její konání a vztahy. Velmi mne bavilo střídání časových a dějových linií. Jediná výhrada je ta, že v některých chvílích jsem měla pocit přesycenosti slovy a tak jsem jen letmo listovala, abych to měla za sebou. Chvílemi se mi zdálo, že autorka zbytečně tlačí na pilu, chvílemi těch slovíček bylo zbytečně moc. Celé to zavání jakousi lacinou exhibicí. Dvě pasáže mi vysloveně vadily - ta se zažloutlými svatebními šaty a ta v hospodě s neznámým studentem před státnicemi.
Štítky knihy
sebevražda láska rozvod rodinné vztahy psychologické romány ztráta blízkých české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Kniha se čte dobře, má spád. Jen jsem měla problém se ztotožnit s problémy, které hlavní postava řešila - přišly mi nereálné, příliš vykonstruované na jednu postavu...Ale dočetla jsem, styl psaní autorky mi sedl.