Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303766/bmid_tmave-steny-willardu-kc9-303766.jpg
5
1019
341
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
What She Left Behind , 2013
více info...
Přidat komentář
Tento román je na sociálních sítích hojně opěvován, musím ale říct, že mě nijak zvlášť nepřekvapil... Všechno postupovalo víceméně tak, jak jsem očekávala, jak linka z dvacátých let minulého století, kdy byla Clara proti své vůli zavřena bohatými rodiči do psychiatrické léčebny, tak linka současná, kdy sedmnáctiletá Izzy pátrá po Clařině minulosti... Je pravda, že na konci se pár překvapení konalo, ale nic, co by ve mně vyvovalo nějaký závratný "wow" efekt... Čtení tedy za mě dobré, ale velmi průměrné...
Hodnocení: 3,75 ⭐ z 5 ⭐
Nádherná kniha s otřesným obsahem. Neposlechneš, zavřeme tě do ústavu. Obdobné téma jako Bál šílených žen. Dějová linka ze současnosti pro mne byla odlehčením, protože, přiznám se, občas jsem se bála číst o Claře dál. Ta beznaděj! A konec si zasloužily románové postavy i čtenáři.
Souhlasím i s Petrasuvika. Psychopatický a bezcharakterní personál potřeboval "léčbu" víc, než mnozí pacienti.
Po Sběratelce sirotků další skvělá kniha od této autorky. Emotivní, smutná, skvělá.
Pořád nedokážu pochopit, jak takové jednání na psychiatriich a jiných ústavech mohlo dlouhé roky procházet! Silný příběh, čtivé, ovšem s maličkou výhradou k naivitě hlavní ženské postavy, na jejím místě bych zkrátka víc přemýšlela a předpokládala, že jsou ti kolem mnohem větší svině, než jak se jevili.
Kniha byla neskutečně dlouho vyprodaná a v bazarech se prodávala za neskutečnou cenu. Nechápala jsem proč. Teď po přečtení knihy to naprosto chápu! Nemohla jsem knihu odložit a pořád jsem si příběh přehrávala v hlavě. Představte si, že vás kvůli lásce zavřou do ústavu pro choromyslné?! Něco nepředstavitelného. Pokud si chcete přečíst knižní lahůdku, tak tohle je přesně ta kniha.
Bylo to smutné čtení, od kterého jsem se ale jen těžko odtrhávala. Clara byla neskutečně silná žena, když ji to, co prožila ve Willardu, nezlomilo. Její linka příběhu byla silnější a nosnější, ale i příběh Izzy se mi celkem líbil. Clara byla velmi statečná, dokud měla naději, že se setká s Brunem, chápala jsem, co ji dodává sílu. Pak už jsem ji jen obdivovala, že to nevzdala a žila dál. Je jen škoda, že autorka celý ten kus života po Brunově smrti, v podstatě přeskočila. Závěr příběhu se mi líbil, protože další neštěstí a trauma už by bylo moc. I přesto to bylo silné a dojemné, plné emocí i slz.
Na mě to bylo prostě málo. Kdyby knížka spadala do kategorie Young Adult, hodnotila bych asi o něco vyššími čísly. Na román pro ženy mi to ale přijde zoufale málo. Neříkám tím, že je to špatná knížka, to rozhodně ne. S materiálem by se ale dle mého dalo opět pracovat o něco lépe. Téma psychiatrického sanatoria na začátku 20. století nabízí dle mého daleko širší spektrum možností. Jinak je to ale čtivý, to zas jo.
Smutný příběh plný lidského neštěstí a utrpení, ale i o lidské síle a odhodlanosti věřit v lepší zítřky. Četlo se velmi dobře.
Půjdu proti proudu, ale mě kniha prostě nebavila. Linka Izzy na mě byla strašně přeslazená a do děje Clary se mi zase nepodařilo vcítit. Až posledních cca 30stran mě bavilo, nicméně samotný závěr byl opět jak z červené knihovny. A to jsem přitom knihu dlouho sháněla a tolik se na ní těšila… Ze tří mnou přečtených knih autorky je tato rozhodně ta nejslabší.
Tak tohle byla naprostá pecka. Kniha, jejíž příběh se čte úplně sám.
Hlavní postavy si ihned oblíbíte a fandíte jim. Je až děsivé, že se tohle opravdu dělo.
Nádherný emotivní a srdcervoucí příběh. Určitě se ke knize ještě někdy vrátím.
Krásná emotivní kniha. No krásná, bylo to příšerný, protože takových případů se určitě v minulosti stalo mnoho. A ještě se souhlasem rodičů. Příšerný!!
Už mám přečteny všechny knihy a těším se na další
(SPOILER) Když se hororová romantika dobře založeného příběhu změní v čistý růžový cukrkandl, nemám z toho radost. Přitom to dlouho krásně fungovalo, emoce prýštily, obě roviny se doplňovaly slušně, i když trochu předvídatelně (pravda, snaha připodobnit současný ústav k tomu z minulosti působí až komicky) - a pak bylo najednou těch neakceptovatelných šťastných obratů příliš. O čtyři kapitoly méně - a byla bych nadšená... I tak se k autorce pravděpodobně vrátím, psát nepochybně umí a vybírá si pozoruhodná témata.
(SPOILER)
Tato kniha mě psychicky rozsekala a rozbrečela.
Obě dějové linky se mi líbily, no příběh Clary a Bruna mě dostal.
Tolik bolesti a beznaděje.... Když si představím, co prováděli v psychiatrické léčebně s lidmi, ale hlavně ženami, kterých se chtěli zbavit chlapi - v tomto případě rodiče !
Vůbec nevím, do jaké knihy se teď pustím :-(
Ellen Marie Wiseman ve mně z nějakého důvodu dokáže jako jedna z mála autorek vyvolat emoce, o kterých jsem netušila, že je v sobě mám.
Toto byla druhá kniha, kterou jsem od ní četla, a skončila jsem naprosto stejně, jako po dočtení té první - plná emocí, lehce psychicky nalomená a s jediným velkým "PROČ???" v mysli.
Konec byl možná trochu uspěchaný, ale koho to zajímá? Svůj účel kniha splnila.
Jsou knihy, které přečtu a hned vzápětí závidím těm, kteří ji ještě nečetli. Závidím, že ještě mají možnost ponořit se nicnetušíc do děje a prožít si ho. “TMAVÉ STĚNY WILLARDU” řadím přesně do této kategorie.
Jejího knižního dotisku jsem se nemohla dočkat, nějakou dobu nebyla k sehnání a tak si představte tu radost, když jsem ji potkala v knize:). Další dvě knihy autorky (Sběratelka sirotků a Pro tvoje dobro) byly jednoduše perfektní, tudíž její prvotinu jsem musela mít.
Prostředí ústavů v dobách minulých mě nějakým způsobem fascinuje; je šokující a naprosto nepochopitelné, co se odehrávalo za jejich zdmi.
PS: pokud jste četli “KLÍČ” od Kathryn Hughesové a hledáte něco podobného, tohle by mohla být skvělá volba. Či naopak; pokud se vám líbily “TMAVÉ STĚNY WILLARDU”, sáhněte po “KLÍČI”. Knihy jsou si tématicky velmi podobné a obě myslím velmi povedené.
Knížka je čtivá, ale zase nějak silné zážitky ve mně nenechává. Že se takové příběhy stávaly, to je dost známé a bylo už zmíněno ve více knížkách a tady mi přišel konec dost rychlý. Líbí se mi obálka.
Moc krásná kniha. Neskutečné co si musela Clara vytrpět, vydržet a opravdu se ze všeho nezbláznit. Příběh sice není skutečný, ale věřím, že se takový klidně mohl odehrát.
Pro mě bude tahle kniha srdcovka a určitě moji knihovnu neopustí.
Moc krásný a dojemný příběh, přesto protkaný beznadějí a zoufalstvím. Závěr knihy však překvapí a potěší. Rozhodně se ke čtení této knihy jednou vrátím.
Málokterá kniha mě tolik zasáhla jako tato (podobně na mě zapůsobily snad jen knihy "Dopisy, které nikdo nečetl" a "Sedm dní spolu"). Velmi silný příběh (tedy obě dějové linky), který ve mně vyvolal hodně silné emoce a mnoho slz. Clary a jejího pohnutého osudu mi bylo neskutečně líto. Hrozně ráda bych si knihu přečetla brzy znovu, ale bojím se, že to už nedám, i když se čte jedním dechem. Je děsivé, že něco takového se kdysi opravdu dělo...
Štítky knihy
psychiatrické léčebny tajemství romantika duševní zdraví prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
Kniha Tmavé stěny Willardu je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 1 316x |
| Čtenářské výzvě | 180x |
| Doporučených | 143x |
| Knihotéce | 438x |
| Chystám se číst | 704x |
| Chci si koupit | 139x |
| dalších seznamech | 11x |
Kniha se mi líbila . Chvílemi byla tak smutná, že jsem musela přestat číst.