Tichá dohoda

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha vyšla v roce 1967 v USA a sklidila velký ohlas jak u čtenářů, tak u literárních kritiků. O dva roky později natočil sám Kazan podle tohoto románu stejnojmenný film. Román o citové a morální krizi amerického intelektuála se odehrává v 60. letech 20. století v Los Angeles a New Yorku. Hrdinou je muž středních let, úspěšný zaměstnanec reklamní agentury a dopisovatel prestižních časopisů, který se vášnivě zamiluje do nekonvenční dívky. Milostný vztah v něm vyvolá touhu po oproštění od rozumové konvence, která ho spojuje se stárnoucí manželkou, od kompromisů a přetvářky v zaměstnání i ve společnosti, kam je svým majetkem a postavením automaticky zařazen. Individuální osud hrdiny je tak prostředkem k zamyšlení a kritice nedostatků americké společnosti 60. let 20. století....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134411/ticha-dohoda-134411.jpg 4.4236
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Ikar (ČR)
Originální název:

The Arrangement, 1967


více info...
Nahrávám...

Komentáře (45)

Kniha Tichá dohoda

Eliwen.Nika
19. listopadu

Četla jsem jako povinnou knihu na referát. Popravdě, celé jsem to protrpěla. Určitě to má své kvality, ale mě asi unikly nebo jsem na to nebyla dostatečně vyzrálá. Na mě to bylo až moc psychologické.

netopýr088
17. října

Román v pravom zmysle slova americký, pojednáva totiž o hľadaní vlastnej identity, ako to v americkej literatúre často býva. Autor takzvane šustí papierom, ale robí to veľkolepo a štylisticky bravúrne. Za mňa plný počet hviezd.


Lili
17. července

Po přečtení nemůžu říct, že to bylo něco, na co bych nikdy nezapomněla. Zároveň tu ale byla spousta myšlenek, které jakoby vypadly přímo z mé hlavy. Někdy jsem měla až husí kůži, protože jsem si jasně uvědomovala, že ke mně přišla v pravou chvíli. A vím, že ty poznamenané pasáže se mi zase začas vrátí a na něco mě upozorní, přesně tak jak se mi to stává.
Konec byl překvapením, protože jsem si to dohrávala úplně jinak. Stačí jen doufat v to nejlepší a ono přijde tiše, neokázale a vezme vám to dech.

„Když má člověk v někoho víru, stane se zázrak.“

„Člověk si nikdy neváží nesmrtelných okamžiků právě v tom čase, kdy se odehrávají.“

„Život má svoje vrcholy i svoje propasti, a právě těm propastným situacím se musí člověk postavit, a ne se jim poddávat.“

„Volba pravého okamžiku je umění.“

„Člověk musí zemřít, než může znovu začít žít.“

Čtenářka7317
09. května

Ja nevim... tech cca 600 stran mi znelo v usich jedine slovo: SOBEC a nejak mi to cele neslo do hlavy. Opravdu tam bylo hodne zajimavych myslenek, ale nemuzu se zbavit zasadni otazky: k cemu to vsechno bylo? Existuje nekdo takovy? Cist o muzi, ktery vidi a cti jen sebe? Strasne mi lezl na nervy. Jako i ostatni postavy.
Vazne neumim pochopit nadseni z teto knihy u jinych. Presto uznavam, ze me necim zasahla. Jen teda jeste nevim cim...

Radunnie
05. února

Zpočátku jsem byla nadšená stylem autorova vyprávění. Po prvních několika stranách jsem se těšila z toho, že v ruce držím knížku s nejzajímavějším začátkem příběhu. Dokonce ani počet stran mě od čtení dostatečně neodradil, ba právě naopak!
Pak ale postavy začaly jednat, a bylo vymalováno. Nedokázala jsem pochopit jejich smýšlení a jednání, a to už se věkově pohybuji ve stejné věkové hranici. Asi sebe ani svůj způsob života tolik jako oni neřeším, natož abych problémy řešila fyzickým násilím. Nedokázala jsem se začíst, některé dialogy mi připadaly neskutečně zdlouhavé, nikam nesměřující. Jako kdybych držela v ruce filmový scénář.
Díky autorově způsobu psaní a krátkým větám jsem dočetla do konce, ale vlastně už si ani nepamatuji, jaký ten konec byl.

freejazz
28.12.2020

v niektorých momentoch som mal pocit, že autor už veľmi tlačí na pílu. ale celkovo to je uveriteľný príbeh človeka, ktorý sa ocitol v kríze. neukotveného, posadnutého zarábaním, čiže celkom dobre vyfabrikovaného reprezentanta „novej“ Ameriky. občas som sa zasa musel vedome vracať do reálií v knihe – pri čítaní si človek ľahko začne predstavovať súčasnosť, ale kniha naozaj hovorí o Amerike začiatkom 60. rokov, akokoľvek aktuálne niektoré scény a udalosti v nej vyzerajú – v tom je asi aj nadčasovosť diela, má čo povedať aj aktuálnym obyvateľom zemegule.
dobré čítanie. teraz už len pozrieť film...
a najlepšie na tom je, že som knihu kúpil vo výpredaji za 1 euro, čiže za korunu...

ninano
26.12.2020

Pěkná kniha, u nás populární hlavně v 80. letech.

Osice
26.10.2020

Četla jsem ji opravdu dlouho. Ono to holt trvá, když se čte většinou jen pár minut denně (při uspávání mimišáka:-)). I přes to kouskované čtení jsem si knížku opravdu vychutnala. Elia Kazan mistrně (a to myslím bez nadsázky) vykreslil charaktery svých postav. Nejvíc jsem si užívala, že jeho postavy prochází vývojem (někdy dost brutálním), já si k nim pomalu ale jistě vytvářím vztah a nedokážu se rozhodnout, při kom stát. Žádná postava mi nepřišla odbytá, i těm „podřadným“ je věnována péče.

„Na všem byla nejhorší celá sada imperativů, kterým jsem si dovolil podlehnout. Byly to „imperativy vhodnosti“. Zase ne to, co jsem chtěl, ale to, co bylo v jisté době a v té které situaci užitečné. „Imperativ vhodnosti.“ Ta slova jsou vepsána na náhrobku naší generace. Naše generace přece dělala vždycky to, co bylo vhodné.
Zvlášť já.
Ale to prosté, syrové a oproštěné základní „Chci?“ Co se stalo s ním? Je dávno pryč!
Těch „bych“. Ty člověka zabíjejí!“

Tichá dohoda je velmi komplexní dílo, které nutí čtenáře k zamýšlení se nad životními hodnotami, nad společností, ve které žije, nad rolí peněz v životě člověka, nad tím, co nás činí opravdu šťastnými, atd. Děj se odehrává v 60. letech v Americe a já jako přidanou hodnotu (jednu z mnoha) dostala životní osud řeckého přistěhovalce (otce hlavní postavy), který do této „země zaslíbené“ odešel s tím, že ho v ní čeká lepší budoucnost. Zajímalo by mne, kolik autobiografických prvků autor do knihy zapracoval. ... Velmi silně na mne také působily partnerské vztahy. O hrozných manželstvích se toho určitě napsalo hodně. Kazan na to jde jinak. Jím vykreslená manželství jsou prostě taková, jaká jsou. „Hrozné manželství“ může být jakékoliv manželství. Na první pohled se nějak jeví, ale s každým dalším pohledem z něj máme trošku jinačí pocit. Tak jako samotní partneři.

„Byl jsem vydán napospas komukoli. Nemohl jsem čekat už na nic jiného než na zázrak. Třeba dojde k nějaké strašlivé katastrofě a ta mě zachrání. Třeba se někde zabiju, nebo Florence se někde zabije, nebo přijde zemětřesení anebo bude válka. Chápal jsem, proč je válka pro lidi tak lákavá. Poskytuje jim záchranu z jejich beznadějných osobních situací. V jejím stínu připadá všechno osobní triviální. Předčí dokonce i parní lázně. Všecko omluví a všecko zahladí. Kdyby tak aspoň chtěla přijít válka a zachránit mě! Kdyby tak omylem nechali vybuchnout atomovou pumu! Mohl bych si jít sednout do toho sklepení v Indiu.
A tak jsem usnul.“

I přesto, že se jedná o velmi seriózní téma (životní krize člověka, citová i hodnotová), dokázal Elia Kazan prošpikovat text větami, které mě rozesmály. Dva citáty pro představu:-)

„Evangeli, na takovýho chytrýho kluka, skoro fenoména, jseš úplnej blbec.“

„Odešel jsem.
Musel jsem buď odejít, nebo ji zabít.“

Nechápu, že za takovouhle knihu neobdržel Kazan žádnou literární cenu. Uvažuji, že si ji pořídím domů, zde v bazaru se jich pár nabízí:-) Každopádně DOPORUČUJI a tentokrát bych dala hvězdiček i mnohem víc. Není pět jako pět:-)

1