The Voyage Out
Virginia Woolf
První román proslulé anglické spisovatelky, v němž nenechává na pochybách o svém inovativním vypravěčském stylu. První román Virignie Woolfové The Voyage Out (v českém překladu Plavba) vyšel po několikaleté práci v roce 1915 a autorka na něm pracovala v době, která pro ni byla neobvykle těžká a kdy trpěla opakujícími se depresemi. Dílo si zatím drží tradiční románovou podobu, ale již v sobě skrývá zárodky toho, co zdobí autorčinu vrcholnou tvorbu: inovativní vypravěčský styl, vhled do ženské psychiky, téma sexuality a smrti. Vydáno v anglickém originálu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:Originální název:
The Voyage Out , 1915
více info...
Přidat komentář
![petrarka72 petrarka72](https://www.databazeknih.cz/img/users/17_/175949/m_petrarka72-SVs.jpg?v=1637525854)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Historicky první román Virginie Woolfové, u nás čerstvě přeložený (skvěle ! Zuzanou Mayerovou) a letos poprvé vydaný. (Z větších prozaických prací VW chybí v češtině jen Noc a den. Prý se dočkáme.) Mikrosvět anglické společnosti mimo své přirozené prostředí, množství figurek různých, přesto tak podobných světonázorů a způsobů existence, romance Rachel a Terence. K tomu plavba jako metafora životaběhu. Popisy prostředí s důrazem na přírodu a živly (ta bouřka na konci je mistrovská). Vědomí složitosti lidských bytostí a vztahů mezi nimi a schopnost je v tomto smyslu zachycovat. Napětí i v mikropříbězích, které jsou dobově zakotvené a vlastně banální. A ten jazyk... Začala jsem VW číst před pár lety jaksi "od konce", k tomu její eseje mě tu a tam baví víc než romány - ale Plavba potěšila. Platí totéž co u Roků či Vln: čtenář musí být pozorný a nespěchat. Pak ho VW odmění nadstandardním množstvím emocí i potravou pro přemýšlení. Třeba jaký (zatím ještě ne jestli) to má všechno smysl...
"Pocit Racheliny přítomnosti se postupně vytratil a pak už si ji Evelyn nedokázala ani představit, protože ji vlastně neznala. Přesto v ní ten krátký, prchavý dojem zanechal pocit smutku a únavy. Co jsem vlastně v životě dokázala? pomyslela si. Jakou mám před sebou budoucnost? Co je fantazie a co skutečnost? Jsou všechny ty nabídky k sňatku, důvěrnosti a dobrodružství skutečné, nebo je výraz uspokojení, který vídala ve tváři Susan a Rachel, skutečnější než cokoli, co sama prožila?" (s. 469)
![Arkagas Arkagas](https://www.databazeknih.cz/img/users/23_/230156/m_arkagas-TBJ.jpg?v=1550509276)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Když vyšla ven informace, že u nás bude konečně vydána prvotina Virginie, moje klasikomilské srdce zaplesalo. Pak zaplesalo, když jsem Plavbu objevila v knihovně a během čtení střídavě plesalo, ale i zhasínalo. Plavba je román, který Virginia psala, když se potýkala s těžkými depresemi a za mě je to v knize znát. I přesto, že se jedná primárně o příběh 24 leté Rachel, která cestuje na zaoceánské lodi za dobrodružstvím a průvodkyní jí je její přítelkyně Helen, žádný waw efekt se u mě při čtení nedostavil. Ano, je to kniha v rámci feminismu rozhodně přínosná - dotýká se nejen politických témat, ale i témat tehdejší doby a celkového pohledu na tamější společnost. Přesto mi v ní asi jako modernímu čtenáři chyběla jakási jiskra.. za mě má Virginia rozhodně lepší knihy. I tak jsem ale ráda, že jsem se k Plavbě dostala.
Moje hodnocení: 7/10
![Atuin Atuin](https://www.databazeknih.cz/img/users/27_/27133/atuin-P0I.jpg?v=1652945369)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Ačkoliv by ,v rámci tvorby VW, bylo spravedlivé knihu hodnotit objektivně mě to nejde, u této autorky to prostě nedokáži. Její knihy se přes mě převalily jako vlny.. všechny však zůstaly jakýmsi bezpečným majákem a přístavem, protože plavba skrze jejich peřeje he prostě neúnosně krásná..
Asi tolik k tomu co se mnou knihy od autorky dělají.
Štítky knihy
mořeplavba anglická literatura
Autorovy další knížky
2008 | ![]() |
2004 | ![]() |
1994 | ![]() |
2006 | ![]() |
1998 | ![]() |
"Plavba" je velmi krásným a hlubokým románem, skoro se mi nechce věřit, že jde o první knihu V. Woolfové. V této knize se nenachází proud vědomí v takové podobě jako např. v "K majáku" či "Paní Dallowayové", pro který je spisovatelka známá. I přesto se v "Plavbě" nachází cit pro rozmanitý vnitřní svět postav, plynulé přeskakování mezi nimi, ale i pokrokové myšlenky, filozofické přemítání nad životem a smrtí a evokativní metafory. Knihu bych určitě doporučil někomu, kdo teprve s romány autorky začíná.