Tereza Raquinová
Émile Zola
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486931/bmid_tereza-raquinova-OQH-486931.jpg
4
426
426
Politováníhodná Tereza žije v domácnosti své tety, jež ji zahrnuje stejně úzkostlivou péčí jako svého nemocného syna. Zdravá dívka musí brát stejné léky jako neduživý – a sobecký – bratranec a sdílet s pacientem jeho přetopenou ložnici. Běhat a hlasitě mluvit má zakázáno. Obě děti vyrůstají s vědomím, že se z nich jednoho dne stanou manželé. Když nastane den naplánovaného sňatku, vejde Tereza místo do svého pokoje nalevo od schodiště do bratrancovy ložnice napravo – a to je veškerá změna, jež ji toho dne postihne. Navenek si zachovává klidné pohyby, nevzrušenou a lhostejnou tvář, vnitřně však prožívá bouřlivý, spalující život plný divokých, smyslných a násilnických představ a snů. Mladý muž, s nímž se náhodně setká, ji ohromí tělesností – má velké ruce, hranaté prsty, pod košilí silné svaly, celé tělo má hutné a pevné. Když se Terezin pohled zastaví na jeho býčí šíji, jako kdyby ji spálil mráz. Následující hrůzná komedie, kterou oba sehrají, aby se mohli utápět v nepřetržitém smyslovém uspokojení, rychle přejde do crescenda temných, gotických výšek. Nelze jinak, než příběh hltavě dočíst, nejraději na jedno posezení.... celý text
Literatura světová Romány
Bude vydáno: 2025 , LedaOriginální název:
Thérèse Raquin , 1867
více info...
Přidat komentář
Opravdu geniální naturalistická klasika s hlubokou psychologií postav. Doporučuji všem zařeklým nečtenářům klasiky, neboť vás tento román opravdu překvapí. A to nejen spádem, děsem, napětím, ale i hrůzou a již zmíněnou propracovanou psychologií postav.
Zatím nejnapínavější dílo Émila Zoly, které jsem četl. Dějem sice není tak drsné, jako např. Zabiják a Člověk bestie, přesto jsem při čtení cítil větší hrůzu než v jiných příbězích od tohoto autora. Svou délkou je navíc přístupné i pro nepříliš sečtělé lidi. Pokud se najde člověk, který není obdivovatelem francouzské klasiky, a z nějakého důvodu bude chtít Zolu alespoň povrchně poznat, doporučím mu spíše Terezu Raquinovou než tradičně navrhovaného Zabijáka.
Kniha na svou dobu velmi převratná. Způsob, jakým Zola podává charakteristiky postav, zkoumá jejich psychologické prvky a snaží se ukázat na zvířecí vlastnosti, jimiž člověk chtě nechtě disponuje, je skutečně obdivuhodný. Vezměme v potaz, že v době, kdy se autor pustil do tvorby takového odvážného dílka, jej většina kritiků i přátel spisovatelů odsoudila, výsledek práce autora by jistě všichni Zolovi současníci nejraději polili benzínem a s pokřivenou tváří jej zapálili. Uniklo jim ovšem, že cílem nebylo ukájet se nad zvráceností postav, ne, smyslem knihy bylo pouze vykreslit temperamenty postav či korektněji "lidských zvířat" v tomto případě. V pravdě inteligentní kritik by nevytýkal nemravnost při vědeckém výzkumu, v každém případě mějme však na paměti, že doba vzniku této publikace byla stále plná předsudků a nepochopení všeho, co se vymykalo všedním zvyklostem. Nedocenění práce autora za jeho života byla poměrně běžná záležitost, naštěstí dnes je toto dílo právem ceněno a konečně došlo zaslouženého uznání.
Můj první Zola mě překvapil svým spádem, psychologií postav, hororovou atmosférou, která mi připomínala částečně povídky E.A.Poa a částečně balady od Erbena. Očekával jsem obsáhlé popisy prostředí a podobně, jak je zvykem u realistů, nic takového tady se tu ale nekonalo. Kniha pohltí od prvních stran, děj ubíhá slušným tempem a za pár hodin se člověk dočká skvělého závěru. Vůbec nevím, co by se dalo knize vytknout; nic nechybí, nic nepřebývá.
Perfektní portrét ženy vražednice...I když to není ona, kdo Kamila shodí z loďky do vody, vražda, kterou naplánovala a u které asistovala zkazí život nejen jí, ale i vytouženému muži a láska, kvůli které se oba milenci rozhodli vraždit vyprchá...Zola je prostě mistr psychologie :-)
POZOR:příspěvek obsahuje sprostá slova!
Poselství je jasné: ženy - neserte své muže, muži - neserte své ženy, a hlavě nezabíjejte Kamila.
Zatím nejlepší Zola, co jsem četl. Něco takového jsem opravdu nečekal a četba pro mě byla doslova šokem. Ta syrovost, přirozenost, ryzost, žádná snaha to literárně nadlehčit. Jedním slovem masakr. Četba Terezy Raquinové byla ze čtenářského hlediska jedním z nejlepších a nejzajímavějších zážitků v mém životě. Kdybych měl vypsat dvacítku nejlepších knih, určitě tam bude, možná i v první desítce.
Moje nejoblíbenější Zolova kniha. Když známým doporučuji Zolu, vždy rovnou půjčím tuto knihu - je útlá, čtivá ... drastická - no Zola :-)
Manžel, manželka a rodinný přítel. Jeden ale začne přebývat a tak dojde k vraždě. Štěstí to ale nepřinese a špatné svědomí se nedá umlčet. Nic hezkého tady nenajdete.
Štítky knihy
nevěra vraždy 19. století francouzská literatura naturalismus manželské hádky sňatky z rozumu
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zabiják |
| 1965 |  Nana |
| 2004 | Člověk bestie |
| 1923 | Břicho Paříže |
| 1969 | U štěstí dam |
Zola, tak príliš naturalistický až to bolí. Zločin spáchaný Laurentom, s nemým súhlasom spoluviníčky Terezy, bol Zolom podaný tak, že som takmer prestala dýchať. Celý dej knihy, nielen táto jediná pasáž, boli skvostné. Od zločinu, cez výčitky, až k hroznému poznaniu vdovy Raquinovej som bola pohltená. Pohltená bravúrnym popisom toho, ako dokáže svedomie hrýzť. A navyše prízrak Kamila, stále prítomného a naháňajúceho zimomriavky....proste skvostné! Zola opäť zabodoval a preto dávam 4,5/5