Škola černé magie
Anthony Horowitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94721/skola-cerne-magie-94721.JPG
4
99
23
Temný dvorec série
>
Kniha první (Groosham Grange) Dvanáctiletý David Eliot, sedmý syn sedmého syna, je problémový žák a s rodiči příliš nevychází. Když ho vyhodí ze školy, dostane poslední šanci – záhadnou školu Groosham Grange na jinak pustém ostrůvku u pobřeží. David se skamarádí s Jill a Jeffreym a všichni tři záhy zjistí, že je na škole něco divného. A jak by ne, když je učí mj. upír, vlkodlak a duch. A také jejich spolužáci jsou zvláštní David však přes počáteční šok zjistí, že to s ním profesorský sbor myslí dobře a chce jen probudit jeho dřímající schopnosti. A nakonec se rozhodne tam i s kamarády zůstat. Kdo by také odolal! Kniha druhá (Return to Groosham Grange) David a Jill jsou ve škole spokojení a úspěšní. Leč do čarodějnické instituce se začnou vkrádat stíny. Objeví se nový student Vincent a začne Davida zastiňovat. Jejich rivalita vyvrcholí na sportovních hrách, kdy David získá podvodem vítězství. Jenže Davidův náskok v bodovací soutěži o nejlepšího žáka se začne sérií záhadných nepříjemností ztrácet, až ho nakonec Vincent předstihne a získá trofej – Prokletý grál. Jenže vše je jinak, grál má moc školu zničit a za vším stojí agenti církve, jeden z nich je i v profesorském sboru. A o osudu Groosham Grange má rozhodnout právě David Horowitz napsal tyto dvě knihy jako základ nové série, dál však v ní už nepokračoval. První získala francouzskou prestižní literární cenu (Evropská cena za román pro mládež) a obě byly zdramatizovány pro rozhlas. Přestože českým čtenářům přijde tato dvojkniha jako jedna z variant na Harryho Pottera, opak je pravdou, první totiž vznikla dávno před ním, již v roce 1988 a Rowlingová se z ní zjevně v mnohém inspirovala, zejména pro koncepci Bradavic, ale najdeme tam i předobraz Dursleyových, některých profesorů a Ohnivého poháru.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2011 , BB artOriginální název:
Groosham Grange + Return to Groosham Grange , 2004
více info...
Přidat komentář
Tohle je neskutečně dokonale promyšlená kniha. Kdo by po tomhle názvu nesáhnul? Úžasně promyšlený děj, kniha se dokázala doslova vrýt pod kůži. Spojitost s Harry Potterem tam trochu byla, přesto se však obě knihy hodně liší. Pan Horowitz dokázal vymyslet tak temný děj, za který by se nemusel stydět žádný knižní ani filmový zloduch. Jak říkám, tahle kniha se vám vryje pod kůži a nikdy na ni nezapomenete.
Po knize s takovým názvem jsem zákonitě musela sáhnout - představovala jsem si ji trochu jako HP s hlavní postavou ze Zmijozelu :-) Nijak jsem nezkoumala, jestli se paní Rowlingová inspirovala nebo ne, ale rozhodně bych jí to neměla za zlé, protože se mi její zpracování tématu líbilo mnohem více. Přesto jsem z Groosham Grange nebyla vysloveně zklamaná - s jedinou výjimkou a tou byl autorův humor, který mi většinou dost neseděl. Zejména ty scénky mezi otcem a matkou mi přišly všelijaké, jenom ne vtipné...
Někdo tu bude vykládat, že Rowlingová vykradla tuto knihu? Někdo tu bude brečet, že Rowlingová se div nedopustila hrdelního zločinu, když se inspirovala? Někdo tu bude velkohubě prohlašovat, že HP klesla hodnota, protože není původní? Vážení, inspirovat se není trestné, to není vada na kráse. A jen tak mezi náma: ruku na srdce - opravdu, ale OPRAVDU trváte na tom, že Rowlingová vykradla pana Horowitze? Já bych si dovolila vás poopravit - ona ho vylepšila, protože "Todleto" je naprosto tragické! A dále se Vás zeptám, zda se skutečně po přečtení "tédlecté", ehm, knihy, budete na HP dívat skrz prsty? No, přiznejte si to sami sobě: ono to je od vás jenom dětinské pozérství, že jo? V mladších letech jsme psali moc fanfiction a vlezlo nám to na mozek. Ale z toho vyrosteme, až dostaneme rozum, za to vám ručím!
Todleto že má být vtipné? Uf! Kdo se tomudletomu směje, měl by si dát léčit hysterii. Nebo možná ještě něco horšího. To není vtip, to je ubohost! Humor zde není černý, ale vysloveně hloupý. Vlastně tu není žádný humor. A vedle sarkasmu to ani neleželo. Nic přirozeného, vše protivně šroubované, násilné a umělé. HP je živý, barevný, šťavnatý, sytý, teplý i studený. Todleto je proti HP jenom vlažná UHO břečka. Umím si představit, jak vlastně došlo k tomu, že se Rowlingová rozhodla napsat HP. Četla tenhle brak svým dětem před spaním, a pokud si stejně jako já pomyslela, že něco tak bezduchého a prázdného už dlouho nečetla, pak mohla začít psát vlastní verzi příběhu. Celou knihu vzala a přetavila do smysluplné pohádky.
Původně jsem myslela, že sem sepíšu paralely a styčné body, ale seznam by byl tak dlouhý a já nechtěla s tímdletím ztrácet víc času, než bylo nezbytně nutné. Takže jen pár vět. Zajímavé je, že v každém z prvních pěti dílů najdete nějaký odkaz na ŠČM, přičemž v pátém najdete jednu jedinou inspiraci - bradavickou vrchní vyšetřovatelku. Poslední dva díly už jsou zcela původní. Jsou tam bezpochyby i soukromé rodinné vtípky, které nikdo druhý pochopit nemůže. Vzkazy matky dětem, kterým původně předčítala tuhle příšernost a teď jim předkládá svojí verzi. Třeba hned stalaktity, stalagmity budou nepochybně jedním z nich. Na to se děti chytají často. Hagrid bude nejspíš názorná ukázka toho, jak u podobné otázky svých dětí reagovala sama paní Rowlingová :-) Začínám dokonce chápat věnování, které lze najít vždy na začátku HP.
Všechno výše napsané jsem smolila za pochodu při čtení. Říkala jsem si, že svůj referát zakončím nějakou naprosto bombastickou větou ve smyslu "jediný smysl existence ŠČM je ten, že dopomohl ke vzniku HP a teď už by mohl laskavě táhnout třeba do pekel". Po dočtení mám ale ještě jednu myšlenku, kterou se sem musím vnutit. Pro mě je HP lepší mimo jiné - a možná právě proto -, protože v něm není násilí. Takové to plíživé manipulativní nátlakové násilí. Dokonce je zakázané (imperio). Nikomu v HP také nepřijde ani náznakem vtipné, když otec po matce hodí nůž nebo ji praští nějakou lahví po hlavě. Jo, to jsem se smála až jsem se za břicho popadala, fakt... Co to v těch malých dětech asi zanechá, když se jim tohle předkládá jako děsně vtipná situace? To není černý humor. Opakuji: to je odporné bahno! Nikdo v HP nepovažuje za morálně správné přinutit taxikáře hypnózou, aby ohrožoval životy, zdraví a majetek lidí kolem sebe při rychlé jízdě a na červenou jenom proto, že by zrovna někam spěchal. Takových příkladů je v knize nepočítaně. Mají jedno společné: všechny do jednoho jsou naprosto odporné.
HP převyšuje tuto parodii na dětskou knihu o mnoho a mnoho, protože je mravně čistý a svým čtenářům předává skutečné a nepopiratelné mravní hodnoty. Už naprosto chápu, proč je v HP kladený takový důraz na lásku a na jasnou hranici dobra a zla! Už se tomu nikdy posmívat nebudu. Když vidím, že mezi dětmi může kolovat i tohle…
P.S.: “Proč myslíš, že jsme dovolili, aby se všechno tohle stalo?” Ehm. No samozřejmě, že mě to hned nenapadlo…
P.P.S.: Je v učení jeden rok a umí “vše, co potřebuje znát”. Jasně, normálka.
Asi budu zvracet…
Wow! Tak to byl nářez! Miluji knihy odehrávající se v čarodějnických školách a knihy s temným dějem a kouzly. A právě to vše můžete v tomto nádherném příběhu najít. Vím, že tato kniha vyšla daleko dříve než knižní série ,,Harry Potter" od J. K. Rowlingové, a proto musím tvrdit, že je hodně vidět to, jak se světoznámá spisovatelka z Velké Británie tímto originálním dílem inspirovala. Ale pozor! ,,HP" a ,,Škola černé magie" nejsou úplně stejné, ale nějaké společné podobnosti mají. Za mě super, ale také trošičku zklamání ohledně J. K. Rowlingové, kterou jsem vždy tolik obdivovala.
Ke knize jsem se dostala čirou náhodou. A musím říct, že trochu podryla mou bezmeznou lásku k H. Potterovi. Doteď jsem paní Rowlingovou obdivovala za vytvoření skvělého světa a za její fantazii. Teď ji ale notně podezírám, že se zde opravdu hodně inspirovala a to mě mrzí. Kdo chce najde tam spoustu podobností. A přesto je úžasné, jak se dějově Škola černé magie a H. Potter vůbec nepotkávají. Je si to podobné a přesto své.
SPOILER: Navíc kolik magie se v tomto příběhu reálně používá? V první části je hlavní snaha utéct ze školy, v druhé vyhrát grál, přičemž o vítězi má rozhodnout zkouška bez použití magie. Jasně, magie v příběhu je, ale hrdina jí zase tolik nepoužije - i z provazů mu pomůže zapalovač. Je to příběh zasazený do kouzelného světa plného svérázného humoru, který se snaží spíš předat myšlenky. Co je dobro a co zlo? Víte o tom, že kouření škodí zdraví? Že by člověk neměl dávat na první dojem? Poslouchat svou intuici? A především se snažit porozumět sám sobě? Je to knížka, u níž se můžete pobavit a zamyslet najednou. Ačkoli ty myšlenky jsou někdy podány trochu moc moralisticky, jsem spokojená. :-)
Tuhle knížku prostě miluji. Dá se u toho skvěle odpočinout.
Jako mladší mi to samozřejmě připadalo lepší, ale postupem času se u toho dá i příjemně zasmát. Moc hezké :)
Úžasné miluju tento typ knih,skvělá atmosféra,nadpřirozené bytosti..
A.H je mistr hororových děl pro adults
Jelikož jsem ji četla již v dospělém věku, byl mi tento překlad Horowitzova díla milejší než dříve přeložené, podle originálu vydané, knihy "Tajemství temného dvorce" a "Návrat do temného dvorce". Připadá mi, že je to překlad "pro starší"... Horowitz mě baví, především v jeho nadpřirozených a hororových dílech. Ani toto mě nezklamalo.
Kniha je pěkná. Překvapilo mě,že paní Eliotová to přežila. Divný,přece nůž v zádech by možná nepřežila.
Prapodivná kniha, kde se střídá místy dost sadistický a bláznivý černý humor s hororovou atmosférou, přičemž ale jedno narušuje druhé. Všechno, ať už se jedná o vtipy nebo vážně míněné pasáže, působí přemrštěně a bizarně, a do příběhu se díky tomu těžko vžívá. Pár dobrých míst tam je, ale jako celek to na mě moc dobře nezapůsobilo.
Fajn kniha, ze začátku mě to sice trochu (nebo že by víc?) děsilo, hlavně scénky s útěkem nebo když se v noci zjistilo že studenti jsou pryč, ale jinak nemám co dodat. Líbilo se mi to, chyby byly, ale jinak moc hezky udělané.
Souhlasím s Katee byla to fakt dost velká sranda.Černý humor a sarkasmus je dost dobrá kombinace.:)))
Knížka se mi moc líbila a hezky se četla. Jenom mi připadala divná ta zranění Eileen, jako když měla například nůž v zádech a stejně všechno přežila, na mě to bylo moc surové. Jejího manžela to nechávalo v klidu, ale u něho je to normální :D Taky mě dost rozesmála ta scéna u konce s oživlými špagetami a když na ně Edward zakřičel: ,,Vraťte se zpátky na talíř!" :D
Kniha pěkná, milá ale i příjemně překvapila na konci (hlavně v druhé knize). Myslím si také, že je tato kniha pro mladší děti. Něco jako školka před Harrym Potterem. To, ale na knize moc neubírá a jsem ráda, že jsem si jí přečetla :))
Dala bych jí něco mezi 3-4 hvězdičkami, ale přikláním se spíš ke 4. Příběh je hezký, bála jsem se, že to fakt bude "kopie" Harryho Pottera, ale je jiný a velmi dobře zpracovaný. Knížku jsem slupla během dne a jsem spokojená, pro mladší čtenáře a přátelé čarodějů rozhodně doporučuju. Jediné co mi tam chybělo byly drobné detaily jako co je zač Davidova matka a tak, ale to si budu muset domyslet...
Knížka je čtivá, zajímavá... má teda dost divnej konec, za což ubírám hvězdičku, ale jinak příběh samotný není vůbec špatný... Akorát že v době Harryho Pottera, Septima Heapa a podobných už je to tak nějak všechno na stejný brdo....
Štítky knihy
fantasy pro děti fantasy škola čar a kouzel
Autorovy další knížky
| 2007 |  Krkavčí brána |
| 2006 | Stormbreaker |
| 2012 | Dům hedvábí |
| 2009 |  Horory na dobrou noc |
| 2010 | Horory na dobrou noc 2 |
Kniha Škola černé magie je v
| Přečtených | 156x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 35x |
| Chystám se číst | 52x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 3x |
Tady jsme s dcerou četli druhý díl, musím říct, že mi přišel mnohem, mnohem lepší než první, taky překlad byl lepší. Nějaké nelogičnosti tam pochopitelně byly, ale rozhodně napětí nechybělo a stejně tak ani pointa.