Tajný život krav

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jaké je to, být krávou? Podle autorky jsou krávy různorodé osobnosti stejně tak jako lidé. Jsou extrémně inteligentní, nebo naopak hloupé, umí být nudné, pyšné, agresivní nebo plaché. Dokážou milovat, hrát si, vtipkovat či vyjádřit před ostatními svůj smutek. Mluví o sobě, o počasí, diskutují, představují se nováčkům, líbají se. Stručně řečeno, krávy jsou stejné jako my, ale možná i dokonce morálně nadřazené... Rosamund Youngová dlouhá léta na své farmě krávy sledovala a nyní ve své knize přináší vzrušující pohled do jejich světa. Kniha se stala světovým bestsellerem....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365154/big_tajny-zivot-krav-3CW-365154.jpg 3.951
Žánr:
Literatura naučná, Hobby, Příroda, zvířata

Vydáno: , Esence
Originální název:

La vie secrète des vaches, 2017


více info...
Nahrávám...

Komentáře (20)

Kniha Tajný život krav

IHT
31.07.2021

Hodnitti tuhle knihu je dost nevdecne, protoze ve mne vzbuzuje rozporuplne pocity.
Zacnu temi negativy - uvod je desny, ty "vysvetlujici" pasaze a citace z jinych (popularnich) knih vzbuzuji (opravneny) dojem, ze autorka neni vedec a ma jen mlhavou predstavu o tom, jak ma vedecky text vypadat. Pak prichazeji biograficke kapitoly, ktere jsou nesoumeritelne. Zde jde videt totalni rezignace redaktora, ktery mel autorku donutit k nejakemu jednotnemu stylu. Nektere kapitoly maji pouhy jeden odstavec, nektere kapitoly maji priserne dlouhy nazev (prakticky pul vety - te vety, kterou zacina text), jine jsou pojmenovane dle konkretni kravy (Amelie se v knize objevuje jako nazev kapitoly dokonce vickrat), Zaverecna tretina knihy uz jsou "jen" kapitolky, ktere uz se nesnazi nevypadat antropomorfne a jednoznacne popisuji mysleni a pocity zvirat... Casto jsem si pri cteni vzpomnel na "Lesni noviny" - taky takovy soubor kratkych pribehu ze zivota zvirat (odborne se jim rika anekdoty), nekterych lepsich, jinych dost desnych.
A ted pozitiva - ten text je proste bajecne ctivy, emotivni, lidsky a hrozne pravdivy. Naprosto jsem autorce vsechny nesvary prominul a cteni si skvele uzival. :)
Snad se to povede i Vam.

SputnikV
20.03.2021

někteří lidé nevědí nebo vědět nechtějí, že nejméně v emoční úrovni jsou nám i zvířata, i tak, která označujeme jako hospodářská, rovna, pokud nás nepředčí. mnohá se blíží i svou inteligencí, i když je jinak utvářená, to jen lidé to nevědí. proto díky za každou podobnou knihu.


Mirka2778
19.01.2021

S autorkou musím souhlasit, že extenzivní a ekologické zemědělství je pro lidstvo i planetu mnohem přirozenější a prospěšnější, než v současnosti dominující intenzivní způsob zemědělské výroby.
Je krásné, že ona sama se svou rodinou může a dokáže žít i pracovat v souladu s touto filozofií a s potřebami svých zvířat.

To že se kniha stala světovým bestsellerem připisuji obecné odtrženosti dnešního čtenáře od přírody.

Při čtení jsem měla pocit že čtu knížku určenou dětem tak od osmi let. Jen hezké ilustrace (třeba od paní Zmatlíkové) mi moc chyběly.

JulianaH.
22.08.2020

Přijde mi, že Rosamund Youngová napsala knihu pro člověka, který krávu v životě neviděl. Vycházíte-li z poznání, že dobytek vnímá, cítí a chápe zhruba totéž co pes a že krávy jsou různorodé osobnosti, patrně pro vás četba nebude moc objevná. O to smutnější je pomyšlení, že řada lidí se tuhle intuitivní samozřejmost asi dozvěděla poprvé. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč knížka dlouho figurovala v žebříčku bestsellerů.

Pojetí dílka je dost zvláštní. Nejspíš bych je přirovnala k venkovské kronice z 18.-19. století, jenom s tím rozdílem, že selský autor (tady autorka) popisuje události v životě dobytka, nikoliv lidí. Přečtete si spoustu intimních historek o osobách, které jste v životě neviděli, seznámíte se s jejich rozvětveným rodokmenem a dozvíte se, kteří jejich potomci se narodili mrtví. Ale... proč? Jaký má smysl číst, že autorčina kráva přišla vyhledat pomoc při obtížném telení nebo že jiná kráva musela být kartáčována po zánětu pobřišnice? Jsou to vyprávění bez pointy, chaotická a nespojitá. Krávy paní Youngové dělají přesně totéž, co byste od krav očekávali. Hrají si, přátelí se, stonají, telí se, pečují o mláďata (láskyplně i liknavě), pěstují mezigenerační vztahy, mlsají, utíkají, komunikují a v různé míře se bratříčkují/nebratříčkují s lidmi.

Doufala jsem, že zjistím něco nového o emocích a inteligenci svých oblíbených tvorů, ale ne. Asi jediná užitečná informace, kterou jsem se dozvěděla, bylo vysvětlení, proč skot žere šťovík (díky hlubokým kořenům obsahuje hodně minerálů). Stejnojmenný německý dokument (2018) zahrnuje asi desetkrát víc faktů než kniha, takže doporučuji spíš ten [odkaz v Zajímavostech]. A předmluva Allana Bennetta je tak zbytečná a hloupá, až to bolí. Proč?!

Dvě hvězdy tedy dávám za autorčin milující přístup ke kravám, které jsou sice chovány jako masné, ale zároveň se těší naprosté svobodě a péči přesně v té míře, v jaké ji vyžadují. (Mimochodem by mě zajímalo, jestli nechává plemenná zvířata zemřít přirozenou smrtí: tuhle informaci v knize postrádám.) Opravdu výborný je úvod věnovaný problému velkochovů, ale obávám se, že podobné knihy čtou jen lidé, kteří o něm už vědí.

LunaL.
01.08.2020

Co k této knize říct? Napadá mě jediné - škoda, že se tak dobře nemají všechna (hospodářská) zvířata!

Liberatrice
03.02.2020

Autorka krásně popisuje zdravý vztah ke zvířeti. Úctu k jejich životu a k tomu, co pro nás dělají. Dnešní velkochovy jsou případem úplně opačným, neúcta k životu, k mateřství. Proto knihu chválím a doufám, že v ní spousta lidí najde ponaučení a začne se zabývat tím, co do svého těla přijímají.

Teclaireddy
10.01.2020

Milé vyprávění napsané od srdce, bohužel ale také lehce chaotické a často s chybějící pointou, jak už zde bylo zmíněno. Autorka často začíná vyprávění o jedné krávě (a tématu, které odpovídá názvu kapitoly), ale pak jako by se úplně zapomněla, rozpovídá se o příbuzných dotyčné krávy a skončí úplně u něčeho jiného.
Ale odpouštím jí to - spisovatelka to není, ale o zvířata se stará opravdu krásně a s láskou. Zajímalo by mne ale, jak to funguje v praxi - pokud dává krávám naprostou svobodu, musí mít např. dost velké pozemky (srovnávám se svou zkušeností ze švýcarské biofarmy, kde měli opravdu velké pastviny, ale stejně krávy na noc zavírali do chléva, museli se s nimi stěhovat z místa na místo a čerstvou trávou šetřit). Asi z takového hospodářství nemůžou moc žít. Ale je to krásné.

LaCucaracha
16.09.2019

Nečekejte, že to bude něco ve stylu J. Herriota. Nejde o beletrii, autorka není spisovatelka, takže text je poněkud neohrabaný, ne moc dobře provázaný, občas jaksi chybí pointy, které jste zvyklí očekávat. Je třeba si uvědomit, že čtete vyprávění ženy, která celý život zasvětila práci na rodinné farmě. Proto jde vlastně jen o takové nahodilé historky a postřehy. Jenže... ono je to i tak krásné. Úplně z toho čiší, jak R. Youngová všechna zvířata miluje a váží si jich, a také jak jim rozumí. To je opravdu obdivuhodné. Už jsme zvyklí na podobná vyprávění o psech nebo kočkách, které umíme snadno personifikovat, ale u krav je to poměrně nové. Krávy (prasata, ovce, slepice) nikoho moc nezajímají, nejsou to domácí mazlíčci. A přesto je jejich chování a cítění vlastně stejné. Jsou to osobnosti, takřka lidské bytosti pokud jde o prožívání. Přínosem téhle knížky je, že vám vykouzlí úsměv na tváři a u srdce moc příjemný pocit. Vyvolává však morální dilema – žádný normální člověk, který neztratil cit a rozum, podle mě po přečtení už nikdy nemůže koupit flákotu v supermarketu. Nebo mu aspoň musí trpknout na jazyku. Já maso nejím, v tom to mám snazší, ale najednou jsou pro mě diskutabilní i vejce od slepic chovaných v halách na podestýlce. A to všechno vám nedojde proto, že by autorka popisovala hrůzy chovatelského průmyslu, ale z toho, jak líčí životní podmínky svých vlastních zvířat. Doporučuji vygooglit si obrázky autorky a její farmy se zvířaty na internetu. Ty krávy vypadají fakt neskutečně zdravě, šťastně a oduševněle. Knížku bych jednoznačně naordinovala všem chovatelům skotu a slepic, a veterinářům.
Problém jsem měla trochu s jazykem, ale těžko říct, do jaké míry za to mohl originální text a do jaké překlad. Asi na dvou místech to nedávalo vůbec smysl, i když jsem se ho snažila slovo po slovu rozklíčovat. Pokud byl neumělý původní text, mohla mu překladatelka ke srozumitelnosti pomoci. Ale u několika případů bylo vidět, že překladatelce chybí cit pro češtinu – kostrbatý slovosled, špatně použitý zápor, a co má kruci znamenat "kráva byla ujatá a odtažitá"??? Nepomohla ani odbytá korektorská práce. Jenže to už je v dnešní době tak nějak smutným standardem.

1