Tajemný hrad v Karpatech
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/185115/bmid_tajemny-hrad-v-karpatech-185115.jpg
4
746
121
Román se odehrává na tajemném polozříceném hradě v transylvánských Karpatech, opředeném strašidelnými pověstmi pověrčivého lidu z blízké karpatské vesnice Verst, který je přesvědčen, že na hrad se vrátil jeho pán Čort (ďábel). Z hradu totiž stoupá dým a v noci se v něm objevují tajemná světla. Lidé ale netuší, že tyto úkazy vytváří na příkaz nového majitele hradu barona Rudolfa Gortze jeho společník, geniální, ale zneuznaný (a proto zatrpklý) fyzik Orfanik, aby oba v klidu mohli provádět své pokusy a odradili obyvatele vesnice od návštěvy hradu. Orfanik tak například promítal obrazy příšer na oblaka, strašil vesničany zvukem sirén na stlačený vzduch a vstupní bránu hradu opatřil elektrickou ochranou. Na tu doplatil především všetečný lesník Nik Dek, když se s vesnickým doktorem Patakem pokusil proniknout na hrad. Křeč mu tak zkroutila prsty, že se nemohl elektricky nabitého kování brány pustit. Doktor Patak byl mezitím přichycen za cvočky v botách magnetickou deskou uloženou v zemi a nemohl se hnout z místa.K dalším Orfanikovým vynálezům patřilo odposlouchávací zařízení, díky kterému mohl baron Gortz [gorc] slyšet rozhovory návštěvníků hostince U krále Matyáše ve Verstu, aniž by opustil pracovnu ve svém hradu. Stejným zařízením mohl Gortz návštěvníky hostince také oslovovat a zrazovat je před zkoumáním zříceniny. Zmíněné události zaujaly krajem projíždějícho hraběte Franze Teleka, a to především proto, že se dozvěděl, že na cimbuří hradu se objevuje silueta zpívající operní pěvkyně. Šlo o zpěvačku Stillu, do které byli baron Gortz i hrabě Telek kdysi v Itálii zamilováni, a která tragicky zemřela na srdeční záchvat. Nyní je hrabě Telek přesvědčen, že Stilla nezemřela, ale byla baronem Gortzem unesena. Hraběti se podaří proniknout do hradu, ale tam ho baron Gortz uvězní. Gortz totiž Teleka zuřivě nenávidí, neboť ho viní ze Stilliny smrti. Chce hrad vyhodit i s Telekem do povětří a tak se pomstít... Lipská vazba.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1893 , Josef R. VilímekOriginální název:
Le Chateau de Carpathes , 1892
více info...
Přidat komentář
Za me je tohle zatim nejslabsi kniha, co jsem od meho oblibeneho autora cetl... jakoby ztratil po sto stranach chut psat a jen to rychle ukoncil, aby se nereklo...
Bohuzel, trochu zklamani...
Moc krásná a romantická kniha plná strachu, děsivého kraje, pověrčivých lidí, staré křivdy a tajemné události. Celý příběh vás neskutečně vtáhne do děje. Obrázky a ilustrace podkreslí tajemnou atmosféru a čtení se tak stane krásným odpočinkem ducha a vy se společně s několika odvážlivci vydáte na Karpatský hrad, kde se ukrývá tajemná postava, která společně se svým sluhou ovládá kraj svými kouzly. Moc hezké čtení.
Krasne a tajemne. Jine nez film a napinave! Takove opravdu krasne romanticke. Moc hezky se to cte :)
Většina lidí to má jistě za "úžasnou řachandu" dle výborného CS filmu. Předloha je úplně jiná, podstatně temnější, beznadějnější. Jedna ze NEJ Verneovek, protože je tak nějak jiná!
Prijemne dvoudenni cteni, trosku jiny Verne, nez ktereho jsem doposud cetl. Musim rict, ze kniha me bavila, nicmene po tom, co jsem projel svet za 80 dni, stravil 20000 mil pod morem, 5 nedel v balonu, nejaky ten cas na tajuplnem ostrove a vychazkou na hrad v Karpatech je potreba trosku vypnout. Cekaji me asi 2 roky prazdnin :)
Tohle byla nejslabsi kniha J.Verna, sah sem po knize, protoze nas cesky film je top a zajimala me predloha, ale bylo to opravdu nudne cteni o hovnu. Nectete to !
Typický Verne v nejlepším rozmachu tvorby. Nutno podotknout, že filmová adaptace je rovněž velmi zdařilá, zachovávajíc ducha díla i doby a navíc přidávající notnou dávku humoru. Nezbývá mi než dát oběma plný počet a doporučit všem milovníkům vtipného dobrodružství.
Zdařilý příběh, stydím se, že ji poprvé čtu až ve svých třiceti letech. Knížka se mi líbila, ale dělalo mi problém samotné čtení textu z onoho roku. Špatně se mi čtou tady ty starší tituly. Jinak velmi povedená kniha
Příběh začíná nabídkou k sňatku hraběte Franze Teleka s krásnou operní pěvkyní Stillou. Při operetě náhle umírá a děj se přesouvá do karpatské vesnice Verst. Místní obyvatelé jsou svědky zvláštních iluzionických jevů, které si vysvětlují, že na místní hradě straší. Autor zde popisuje různé nadčasové jevy a vnáší do knihy tajemno, jenž má místní obyvatelé zastrašit. Zda-li toto tajemství bude odhaleno nepovím, přečtěte si. Akniha se mi líbila a je velmi nápaditě zdařílá.
(SPOILER) Tajemný hrad v Karpatech je jednou z knih, které nejvíc trpí na svou filmovou adaptaci. Nevadilo by to, kdyby se knize dávala přednost před filmem a byla by známější než zmíněný film. Příběh v knize je totiž jemný, o dost jemnější než ve filmu. Chybí vtipné scény, gegy, ale také mnohé šílené vynálezy, postavy i mumifikovaná operní pěvkyně, která mě vždy v dětství u filmu naprosto šokovala. A kromě toho začíná hlavní příběhová linka s hrabětem Telekem až od poloviny knihy, předchází jí totiž část, kdy se o průzkum hradu pokouší lesník Nik Dek a doktor Patak, z jejichž pozdějšího vyprávění (a také z jiných informací) usoudí pak hrabě, že by stálo za to pokusit se hrad prozkoumat znovu. Navzdory tomu, že jde o verneovku, není v knize tak moc sáhodlouhých popisů přírody a pojednáních o historii (neznamená to však, že by v knize vůbec nebyly) a děj svižně ubíhá. Je to vskutku velmi dobrá kniha, která je však bohužel zastřená svojí ještě lepší filmovou adaptací, proto doporučuji si nejdříve přečíst Tajemný hrad v Karpatech a až poté zhlédnout Tajemství hradu v Karpatech. Sám mívám problém si rozpomenout, zda se daná scéna odehrávala v knize, nebo ve filmu, a spíš si vzpomínám na filmovou verzi.
Zdařilá parodie na dobové strašidelné romány. Nutno podotknout, že neméně zdařilá je i filmová adaptace Oldřicha Lipskéko, ctící ducha autorovy myšlenky. Nebyl by to však Verne, aby čtenářům zároveň s dobrodružstvím nepředal faktografické a historické místopisné poznatky a nezprostředkoval kulturní a společenský kolorit dotčených krajů a místních zvyků. A samozřejmě nesmí chybět povinná dávka fantazie z různých oblastí vědy, objevů a výzkumů. Jaká škoda, že čtenářský zážitek trestuhodně snižuje vskutku mizerná jazyková úroveň českého překladu z roku 1979 (jiné vydání k dispozici nemám a francouzsky neumím). Přes uvedené výhrady doporučuji.
(SPOILER)
Přečteno v dětství, teď připomenuto jako rozhlasová hra.
Jula Verna si vážím, ale tato kniha patří mezi ty slabší a málo nápadité. I rozboru Ondřeje Neffa prokazuje, že objevy zde uvedené nejsou nijak převratné. Postavy takové podivné, zajímavý byl tak pouze Nik Dek a baron Gorc.
Jedna z mála zfilmovaných knih, kde se mi film Oldřicha Lipského líbil mnohem více.
Rozhlasové zpracování hodnotím také dobře, ale vytvořit podle špatné předlohy dobrou adaptaci je obtížné a povedlo se spíš Oldřichu Lipskému.
Za mně jedno ze slabších děl Julesa Verna. Dlouho jsem se nemohla do této knihy začíst a dostat se vůbec do děje. Podařilo se mi to až v druhé polovině knihy.
Knihu jsem si přečetl z důvodu Výzvy. A nelituji. Nádherná to vzpomínka na doby mého mládí, když jsem knihy Julese Verna přímo hltal. Bohužel, dnešní mladé generaci již toho už asi moc neřeknou a bavit ji asi nebudou. A stejně velká úcta k autorovi za jeho vize, které se splnily až o spoustu let později.
Tentokrát rozhlasová hra a skvělý výkon herců např - Vladimír Ráž, F. Filipovský ...
Kniha, film i rozhlasová hra mě vrátí do dětství taková klasika, kdo má rád záhady a dobrodružství - J. Verne nezklame záruka dobrého čtení přidávám do ČV 11 kniha, kterou nebudeme číst poprvé 5*
Štítky knihy
19. století zfilmováno francouzská literatura napětí tajemství pomsta dobrodružství vynálezci pro děti od 9 let Transylvánie (Sedmihradsko)
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Geniálny fyzik Orfanik!
Tajomná atmosféra Karpát. Zaujímavý, ale smutný vedecko fantastický príbeh o láske, pomste i technických finesách geniálneho, ale neuznaného vedca Orfanika, ktorý sa dal do služieb baróna Gortza, aby mu pomohol „žiť“ s mŕtvou opernou divou Stillou, ktorá počas života odmietla jeho ponuku na sobáš. Jules Verne opäť ako vizionár, ktorý predpovedal nielen bezdrôtový prenos zvuku, ale aj obrazu - v tom čase už bol známy fonograf od Edisona. Zaujímavá je aj zmienka o odpočúvacom zariadení i časovaných náložiach. Ja som sa bavil…
P. S.: Ak dobové zdroje neklamú, malo by ísť o prvý román francúzskeho spisovateľa, ktorý bol preložený do slovenského jazyka. A bolo to v roku 1917 zásluhou Páričkovej Slovenskej knižnice, ktorá pôsobila v Ružomberku…