Svobodný, ženatý, rozvedený, vdovec

15.09.2022

Byla panna - a já zelený
jak její chatrný kabátek.
Byl jsem živoucí eiaculatio
praecox - podněcovaný všemi
kolemjdoucími, co míjeli
vyspělou cvičenku prostných
lásky a vedle jakýs utřinos,
žabař - být to na úrodné Hané,
byl bych označen
,,takové malé šulin."

No, má je chyba. Očekávala jsem od knihy trochu něco jiného, než jen zápisky - vzpomínky na ctitelky, fanynky a lásky Jana Saudka. Přitom je to bezesporu tvůrčí talent, stejně jako byl jeho starší bratr - dvojče Kája Saudek. Jen tady se to víc než o umění, točí již o zmiňovaných ženách..., u kterých jsem občas nechápala, jejich myšlení... Stejně jako jejich způsob, ukončení vztahu.
No jo no. ,,Nehlaď nikdy chřestýše, bosou nohou po břiše." A o tom celá tahle knížka je.
Každopádně milovníci Jana Saudka, si jistě přijdou na své, neb je kniha obohacena, o nějaká ta fota, která nejsou rozhodně špatná.

10.03.2022

Není to úplně tak, jak si autobiografii známé osobnosti asi představujeme. Ze začátku mne to moc nebavilo, ale protože mám ve zvyku knížku vždy dočíst, nevzdala jsem to a kupodivu jsem se začetla. Pokud si zvyknete na poněkud svérázný styl vyprávění (např. některé drsnější výrazy nebo popis zážitků, o kterých byste snad raději ani nic netušili), pak už se ani nebudete ničemu divit a asi vás četba začne bavit. Zaujalo mne i pár zajímavých myšlenek:
"....štěstí a radost jednoho jsou vždycky vykoupené zármutkem někoho jiného."
"Na konci budeme zase jako jsme byli na počátku: bez zubů, nemohoucí - neschopni se dorozumět s těmi, co jim patří svět: mladými a silnými - a jen na nich bude, zda se námi budou zabývat..... Šel jsem bez ustání - jako jdeme všichni. Ptal jsem se na cestu: vysvětlili mi, že život je krátký a zlý. Ale já se hádal: je dlouhý a sladký! A na té cestě jsem se naučil spoustu věcí - ale zapomínat, to pořád ještě ne. Nikdy jsem nezapomněl, co je to být chudý."
Líbí se mi doplnění knihy černobílými autorovými fotografiemi.

24.11.2021

Tuhle knížku bych si nikdy nevzala do ruky nebýt čtenářské výzvy. No, nic jsem neočekávala a nic jsem ani nedostala.
Celé vyprávění je zmatečné, týká se hlavně sexu a chlastu. Fascinující mi přišly fotografie, v tom je totiž Jan Saudek šíleným způsobem geniální, ale kniha sama o sobě je o ničem.

23.09.2021

Po přečtení prvních čtyřiceti stránek jsem myslela, že knížku odložím, ale nakonec jsem se nutila do čtení celých 187 stran. Čtení mě nebavilo, ale přesto ,,něco do sebe to mělo,, Jeho fotky se mi líbí a baví mě, ale jinak mě pan Saudek vůbec nebaví.

21.02.2020

Kniha mně nebavila.

04.01.2020

Čím začít ? Možná tím, že jsem tuto knihu (pouze 182 stránek a z toho množství černobílých fotografií) několikrát znechuceně odložil a zase se k ní vracel. Nelze dát na první dojem. Autorovi daly pověstné tři sudičky vzácný dar - výtečné oko. Stejně jako K.Gottovi úžasný hlas a třeba Jiřímu Muchovi ruku, která uměla čtivě psát (na rozdíl od jeho otce, který vytvářel krásné obrazy).
Jeho práce ovlivnila celosvětovou fotografii. Jedním z příkladů je jeho originální nápad vyfotit torzo muže, který svírá v náručí novorozeně. Tato kompozice je dnes reprodukována asi stejně běžně jako fotky školních tříd. Jeho původně zavrhovaný svět, komunisty dokonce nazývaný pornografií, dnes vstupuje do života běžných lidí, kteří mají jeho kompozice rádi.
U Muchy, Gotta a J.Saudka je jeden dominantní společný jmenovatel - žena ! Každý z nich naložil se svým životem osobitým způsobem, ale ne každý je národem tak milován, jako třeba Karel Gott.
Zpočátku čtení jsem měl dojem, že je tato kniha psána neuspořádaně, přeskakuje se z místa na místo, čtenář ztrácí orientaci (zejména pokud jde o něžné pohlaví) kdo je kdo, tedy česky řečeno "pel-mel" či mix všeho. Abych se ve čtení orientoval, musel jsem googlovat . Tím se vysvětlilo plno nejasností, třeba, že autor je pouze 2x ženatý. S první manželkou má dva syny: Davida (multimediální úspěšný umělec, žijící v Holandsku) a Samuela, který se oženil s družkou svého otce Sárou . Tentýž Samuel byl ženat s Idou Saudkovou, asistentkou Jana Saudka, významnou fotografkou. Z knihy je patrno, že Jan Saudek je šťastný teprve v posledním manželství s paní Pavlou.
V roztržce se svojí družkou Sárou Jan ztratil přístup k negativům svých fotografií, které jsou ke stažení, možná ve své celistvosti, na internetu zdarma.
Hlavní děj knihy se odehrává na Žižkově, v Sinkulově ulici, kde dlouhou dobu žil Jan Saudek v jediné zatuchlé a vlhké sklepní místnosti, která mu také sloužila jako ateliér, kde u oprýskané zdi, s oknem vedoucím do dvora, nafotil nesčíslný počet modelů a modelek, všech věkových a váhových kategorií, společenských postavení a osudů. A k tomu další patálie, kdy došlo k tomu, že mu členové rodiny zabavili negativy a začali ho vydírat, byli si velice dobře vědomi, co tyto negativy pro Saudka znamenají. Po pěti měsících dostal své negativy zpět, ale čas bez nich pro něho byl prý ten nejhorší v jeho životě.
Ironií osudu tyto originální fotografie byly nejprve oceněny v zahraničí (zejména v USA a Francii, kde se stal rytířem Řádu umění a literatury).

A poznámka na konec: Není náhodou, že o Janu Saudkovi a také částečně o Jiřím Muchovi (Pražské orgie) natočila své dva filmy režisérka Irena Pavlásková.

01.09.2019

Kniha mě opravdu bavila. Překvapilo mě, jak dobře umí Saudek psát.

12.08.2018

Nejdřív co jsem nečekal: mistrnou práci s jazykem,humor ,nadsázku,sebeironii a poetiku.Co jsem očekával:pikantnosti z Mistrova milostného života.Všeho se mi dostalo a není to dort co by upekl pejsek s kočičkou,ale vyprávění na které nezapomenu a budu o něm hodně dlouho přemýšlet.

11.11.2016

zajímavá kniha, nebyla úplně dle mého gusta...napsaná specificky, ale takový pan Jan je...ať si názor utvoří laskavý čenář sám :)

16.06.2016

Kdo má rád Jana Saudka a jeho fotografie, měl by si tuto knihu přečíst.... kniha je psaná s typickým Saudkovým nadhledem a humorem, trošku zamlžený životopis talentovaného fotografa "sukničkáře", který fotograf být vlastně ani nechtěl, ale tak nějak se to vyvinulo...... zajímavá kniha!

Zajímavá kniha o zajímavém muži. Poutavé vyprávění o životě Jana, Janovými ústy.

Jako náctiletou mě kniha bavila, měla nádech něčeho zakázaného. Teď už by mě nebavila, jako ale celá postava pana Saudka.