Zrození Adepta
Alex Drescher
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356764/mid_zrozeni-adepta-sTw-356764.jpg
4
52
6
Světla v temnotách série
< 2. díl
Boj o prastaré nelidské artefakty vrcholí. Násilí v Záporoží graduje. Temní Záporožci se houfují, jsou jich tisíce, všichni míří k Černobylu, konkrétně do mrtvé Pripjati, města duchů, a cestou s chutí skládají krvavé oběti Temným bohům. Je třeba varovat královnu vlkodlaků Světlanu Griškinovou, která zná tajemství lemurijské hrobky. Její syn Prokop Koutný, v jehož krvi po otci koluje nadání Lovce, se neúmyslným přičiněním skřetí šamanky iniciuje a stává se Adeptem. Tímto se mu otevírají nedozírné schopnosti a znalosti a není třeba po nich ani natahovat ruku: má je všechny v hlavě. Stačí zalistovat… Přijdou mu vhod, stejně jako pomoc horkokrevné ebenové vyjky Kyry. Kromě elfského knížete, který na lov mladého Lovce vyslal celou armádu, ho totiž čeká mimo Záporožců i uvítací výbor složený ze strig, nekromantů nebo zombií. Ti všichni hladoví po krvi a mase přinejmenším stejně, jako temné síly po lemurijských artefaktech. Avšak nikdo z nich netuší, co nově zrozený Adept objevil v hlubinách lemurijské hrobky…... celý text
Přidat komentář
Druhý díl jsem četla spíš jenom kvůli prvnímu, protože jsem ho už měla doma, ale moc jsme se nebavila :( od autora si ráda přečtu něco dalšího (viz můj komentář k prvnímu dílu), ale tohle mi sedlo ještě o trochu míň než první díl :( sorry :(
Nebavilo mě to tolik jako první díl. Přišlo mi, že v prvním dílu se děj pořád posouval kupředu. Ve druhém spíše přešlapoval na místě, bez nějakých intrik a soustředil se jen boj jednoho za všechny a všech proti každému. Na můj vkus tam bylo až příliš mnoho stránek pobíjení zombií.
Je to o něco lepší, než první díl, dokonce i těch poblbavých hlášek trošku ubylo. Jen mě štvalo co půl stránky číst "jeb tvoju mat" a "molodci", autor s tím má až nějakou úchylnou obsesi. Četlo se mi to dobře, pouze závěr se táhnul až moc, asi bych to utnul o nějakých 50 stran dříve.
Od předchozího dílu si už pamatuji jméno autora, dřív jsem ho neznal. Jestli první díl byl dobrý, tak druhý díl je výborný. Tahle kniha je opravdu skvělá , plná zvratu a akce. Děj knihy vás pohltí a nepustí dokud to nedočtete. Nezbývá než pochválit Fantom Print za vydání téhle knižní série. Doporučuji , rozhodně stojí za přečtení.
No tak pan Drescher zase nezklamal. Chvíli jsem si musela hodnocení rozmýšlet, než jsem všechen ten děj vstřebala, protože je to doslova nadité k prasknutí :) nechci spoilerovat, ale ženské hrdinky se nám tam pěkně rozjíždějí. A máme tam i nějaký ten vnitřní souboj - no aniž bych něco prozradila, tak řeknu, že chvílemi jsem si nebyla jistá, komu v té knize rupnou nervy a morálka - a nezklamaly ani postavy, ani autor - který je mimochodem vidět, že se vyzná - v magii, ve zbraních - a taky asi dost v reáliích zemí, o kterých píše. Tak teda hurá k Černobylu :) šla mi hlava kolem, musíte mít oči na stopkách, aby vám v ději něco neuniklo - parádně poskládaný příběh. A je to pochopitelně opět stejná tvrďárna. Taková náhražka boxovacího pytle, když si potřebujete upustit ventil :)
Autorovy další knížky
| 2017 |  Lovcův odkaz |
| 2010 | Tovaryš |
| 2007 | Dokonalý obchod |
| 2019 | Destrukce |
| 2017 | Zrození Adepta |
Kniha Zrození Adepta je v
| Přečtených | 78x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 92x |
| Chystám se číst | 32x |
| Chci si koupit | 11x |
„Bylo to jako útok vosím žihadlem.
Rychlé, téměř neviditelné bodnutí.
Tam a zpět a hotovo.
Zlomek vteřiny?
Tolik oblíbená pikosekunda?“
Světla v temnotách druhá kniha.
Musím říct, že první příběh se mi docela líbil. Několik dobrých hlášek, vtip, akce – paráda. Jenže druhá kniha je jakoby z jiného světa. Našel jsem tu asi tři dobré hlášky, což znamená, že ubyl humor. Příběh je rozdělen do několika pasáží, což tomu dodávalo trochu nudy. Když se zrovna v jedné rovině začalo konečně něco dít, přepnul pan spisovatel na jiné místo a začalo to znova. Když se konečně začalo něco dít, opět přepnutí . . .
Malá ochutnávka:
Byl to jen záblesk. Brnění mi poslalo do těla dávku stimulantů, které by dokázaly postavit slona na chobot. Tmu ve zlomku vteřiny vystřídalo prudké světlo a zase zmizelo. Pak se ten záblesk opakoval znovu a znovu a intervaly se prodlužovaly. Někdy v té chvíli mi naskočil mozek a pak i srdce. Tělem mi znovu začala proudit krev a brnění zajásalo.
Ne, fakt si nedělám srandu. Mělo z toho radost jako děcko o Vánocích. Každý má přece radost, že mu Pére Noël * přinese dárky, že?
Nejlepší pasáže byly ty s hlavním hrdinou. (lovec Prokop Koutný) On si svůj příběh totiž vyprávěl v ICH formě, kdežto ostatní jsou vyprávěny vypravěčem – spisovatelem. Tak že jsem si nejvíc užíval ICH pasáže, které jste ostatně ihned od první věty poznaly. Byly srandovnější, . . . i když zas tak moc ne. Nejvíc mě na příběhu vadily sprosté nadávky. Byly totiž ve své podstatě jen dvě - „Kurvamať“ a „Job svoj mať“. Víc toho pan spisovatel prostě nedokázal. Tak že jsem si musel najít své hrdiny. Asi největším, i vizuálně, byl pan Trojka. Někdy prý vypadal jako „Ty vole, to je Hulk!“ Jeho akce je prostě krása sledovat.
Citát: Nevěřím nikomu, kdo vylezl z hrobu.
Obsah je mixem magie, fyziky, alchymie, chemie, astrologie a astronomie – vše se to smíchalo, tak že vznikl celkem nevyrovnaný guláš, ze kterého vyšel jen průměrný příběh. A jako jednu z dalších výraznějších osob byl upřednostnil lovcovu matku Světlanu Griškinovou. Ta svým činem dostala děj příběhu do jiné reality (prolnutí/časová realita), čímž se to stalo zajímavějším. Jenže to se stalo až za půlkou knihy a to už bylo docela pozdě. Po první povedené knize jsem byl vlastně u tohoto příběhu zklamán. Velká část možností tu nebyla využita a ztratila se v „překladu/prolnutí“. Tak že tři hvězdy, ale v podstatě 50%
Citát: I na pohřbu může být veselo . . .
* Pére Noël je francouzskou obdobou Santa Klause nebo Ježíška.