Svět podle prota / Na světelném paprsku
Gene Brewer
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240711/bmid_svet-podle-prota-na-svetelnem-paprs-2Ay-240711.jpg
5
427
88
Svět podle Prota série
Komorně laděný psychologický příběh o nevšedním bláznu uprostřed bláznivého světa. Do Manhattanského psychiatrického ústavu přijmou muže bez totožnosti. Tvrdí o sobě, že je prot, mimozemšťan z idylické planety K-PAX, vzdálené od Země několik tisíc světelných let. Aby jej zbavil bludů, z nichž však některé s laskavým humorem, ale jiné až nemilosrdně pravdivě vypovídají o nemorálním a leckdy i nenormálním chování lidstva jako takového, rozhodne se vyšetřující lékař odhalit protovu minulost. To, co zjistí, navždy změní (nejen) jeho život… Román Svět podle prota z roku 1995 se o šest let později dočkal jak pokračování pod názvem Na světelném paprsku, tak i zdařilé filmové adaptace – lví podíl na jejím úspěchu měli představitelé hlavních rolí: Kevin Spacey jako prot a Jeff Bridges coby jeho psychiatr.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
K-PAX / On a Beam of Light , 2008
více info...
Přidat komentář
Pro mě osobně jeden z dalších důkazů o síle lidské mysli. Naprosto geniální kniha, kde každého jednotlivého čtenáře mohou zaujmout různá témata - mimozemské civilizace, lidská psýché, práce psychologa, astronomie, mezilidské vztahy... Je toho hodně, stačí být jen naladěn. A teď mě omluvte, balím si teplé spodní prádlo, baterku a zrcadlo a stopuju první možný světelný paprsek na K-PAX...
Nejdříve jsem X-krát viděla film a pokaždé po skončení ve mě zůstala otázka "A jak to tedy vlastně je?". První díl knížky jsem měla s tím filmem dost spojený, druhý už jsem hltala bez zaváhání.
Knížka úžasná, lehce čtivá a plná zajímavých myšlenek. Donutí vás přemýšlet, jestli onen tajemný muž z K-PAXu přece jenom nemá pravdu a co můžeme udělat pro odvrácení zkázy ZEMĚ. Zároveň se mi i líbil pohled na jednotlivé pacienty ústavu a způsob jejich uzdravování.
Super kniha. Moc pěkně se četla, spousta zajímavých myšlenek nejen od prota, ale i od ostatních hrdinů. A kdo by nechtěl žít na K-PAX?
Protovy světy jsem si koupil před vánoci a přečetl jsem si s chutí znovu i první dvě.Je to moje srdcovka.Dobré,záživné čtení bez nudy.Mnoho pro mě zajímavých postřehů získaných od prota.
Nosná myšlenka těchto dvou knih je jednoduchá: do psychiatrické léčebny je přijat muž, který o sobě tvrdí, že je bytostí z jiné PLANETY. Až potud nejde o nic zvláštního, ovšem prot se kromě tohoto svého bludu neprojevuje jako blázen. Navíc se začínají množit situace, které nejsou nijak jednoduše vysvětlitelné... tedy pokud by jeho příběh byl skutečně jen výplodem choré mysli pozemšťana.
Zkrátka a jednoduše: Gene Brewer napsal úžasné knihy, které vás po celou dobu dokáží udržovat ve schizofrenním stavu ohledně toho, čí příběh vlastně vypráví. Blázna nebo návštěvníka z VESMÍRU? Obě varianty jsou podložené, obě varianty se zdají být teoreticky možné. Záleží jen na vás - chcete-li uvěřit, pak budete do konce života s nadějí vzhlížet ke HVĚZDÁM. Protože co kdyby přece...?
„Jakékoli bytosti, které by toužily zničit jiný SVĚT, vždycky dávno předtím zničí samy sebe.“
Klasickou sci-fi nečekejte. Je to spíš takový psychologický román a ekologicko sociální agitka, apelující na lidstvo, aby se vzpamatovalo, než si tu větev pod sebou opravdu podřízne, v jednom. Ale moc dobrý. Nutí vás to přemýšlet. Navíc je to tak chytře napsané, že si čtenář není jistý vůbec ničím. A prostředí psychiatrické léčebny s příběhy jednotlivých pacientů je všechno jen ne nudné. I když s těhotným chlapem to už autor podle mě trochu přehnal. :o) Ale co už. Vždyť je to sci-fi. Takže určitě doporučuji ne milovníkům mimozemšťanů, ale především milovníkům dobře napsaných příběhů.
Škoda, že je kniha zařazená jako sci-fi. Může to odradit lidi, co tenhle žánr nemají rádi a pod knihou si představí mimozemšťana z vesmíru. Je to o životě na psychiatrické klinice, kde to nemají lehké ani pacienti, ani doktoři. Život se ale mění všem ve chvíli, kdy se na kliniku dostane záhadný pacient prot..
Geniální nápad: zvolit jako hlavní postavu duševně nemocného člověka a jeho dvě podoby natáhnout, kam až to jde, do nejzazších podob. Mozek nemocného a vedle něho prot: geniální, laskavý, ale především mimozemšťan se vším všudy – se znalostmi, fyzickými projevy i nadpřirozenými schopnostmi. Jeho dialogy se skeptickým psychiatrem, vypravěčem příběhu, vyvolávají úsměv a soucit, ale v každém případě jsou důvodem, proč je tato knížka tak čtivá a milá. A brát tento příběh příliš konkrétně a realisticky, vnímat doktora jako natvrdlého či dumat vážně nad tím, jestli ten prot opravdu existoval, vám ten požitek umenší. Ano, všechno je to pravda! Ale hlavní pravdou je, že tato knížka má v sobě obrovské kouzlo.
Téhle knížce jsem úplně propadla... Filmové zpracování bylo taky skvělé. Stěží co dodat víc.
Tak to bylo rozhodně zvláštní a zajímavé, musím se podívat i na film, který všichni chválí. Těžko to zařadit, čisté scifi to není, i když tu potkáte (a nebo možná taky ne) mimozemšťana. Je to jen kulisa, nějak jako u Vonneguta. Planeta K-PAX není rozhodně to nejzajímavější ani nejdůležitější co tu najdete.
Víc než cizí planety se tu řeší ta naše vlastní, a protův pohled je docela nekompromisní. Hodně si užijete psychiatrickou léčebnu a spoustu smutných příběhů jejích pacientů, podíváte se do hlavy nejednoho schizofrenika a zkusíte si taky, jak to vidí psychiatr. Dozvíte se, jestli může muž porodit dítě, jestli se dá cestovat pomocí zrcátka, a také že často stačí jen pozorně poslouchat, abychom se dozvěděli všechno co potřebujeme vědět.
Doteď nevím, přicestoval prot opravdu z K-PAXU?
Tak jsem se konečně dostal k povedené psané předloze ( neméně povedeného filmu ), tedy především první části, která je zajímavá, čtivá a jeden by hned zatoužil projet se na světelném paprsku společně s Protem, případně stát se psychiatrem, díky výborně popsaným sondách do lidských myslí a představením rozličných forem psychických poruch. Ta druhá část, která se zabývá odkrýváním Protovy/Robertovy rozpolcené osobnosti je v pořádku, nicméně už méně povedené jsou autorovy skluzy skoro do "gumpovského" ladění ( např. propojené vaječníky s konečníkem u muže a následný porod ), účelovosti ve smyslu vztahu novinářky a "psychopata" a v podstatě už jen opakováním toho, co přinesl první díl, takže celkový dojem klesl. Jako celek o fous v lepším nadprůměru - 75 %
Svět podle prota je můj oblíbený film a když jsem zjistil, že je nejen podle knižní předlohy, ale že kniha má ještě další pokračování, tak nebylo co řešit. První část této dvojknihy, Svět podle prota, je naprosto totožná s filmem a dokonce musím říci, že mě filmová verze bavila skoro více. Kevin Spacy je prostě geniální prot. Druhá část Na světelném paprsku navazuje přesně 5 let na první knihu, prot se "vrátí" a opět začíná souboj doktora G. Brewera (ano, jako autor knihy :) o duševní zdraví svého pacienta. Opět nechává čtenáře tápat v možnostech, zda "prot", jak si tento kosmický návštěvník říká, je opravdu bytost z jiné galaxie a nebo jen duševně nemocný, ale o to více přesvědčivý, člověk.
Kniha je plná nejroztodivnějších až řekl bych exotických duševních nemocí jako např. klient ústavu, muž, který čeká dítě a opravdu začne nabírat na váze nebo mnohočetná osobnost (ne dvě, ale sto různých osobností v jednom těle) apod. Ale to všechno jsou jen kulisi pro prota. Autor knihy skrz něj kritizuje celou naši společnost. Prot na své planetě K-PAX nezná násilí, náboženství, války, ničení planety, všechny bytosti tam žijí v harmonii a nejí se tam maso. Prot není schopen pochopit, jak můžeme takto žít a věští lidstvu brzké sebezničení. Tento ideální a utopistický svět na jednu stranu přisuzuje doktor/autor výmyslu ztrápené mysli pacienta, který v ní nachází útočistě, na druhou stranu se časem stává velkým lákadlem nejdříve mezi dalšími chovanci ústavu a nakonec celého světa.
Svět podle Prota patří k mým nejoblíbenějším filmům. Ke knižní předloze jsem se přesto dostal až nyní. A času stráveného nad knihou jsem rozhodně nelitoval. Je úžasná - čtivá, napínavá a hlavně hřejivě lidská. Tak hřejivě lidská, že hlavním zdrojem té lidskosti musí být mimozemšťan umístěný v psychiatrické léčebně.
Knížku doporučuji všem vnímavým čtenářům. Začtěte se a probuďte v sobě alespoň na pár dní svého prota.
Popravdě, lepší je ta první část(která byla i velmi pěkně zfilmována).
Jinak jde o zajímavou oddechovou knihu, která kromě prota sleduje i osudy dalších pacientů psychiatrické léčebny a na jejichž příkladu se můžeme seznámit s celou řadou podivuhodných duševních chorob. Pravdou ovšem je, že jakmile není prot na scéně, kniha trochu ztrácí tempo. Je to zajímavá a sympatická postava i přes to, že je to vlastně extrémně pesimistický hipík, či dnes by se možná řeklo ultra-sluníčkář. Nedá se ale říct, že by jeho kritika lidstva nenutila k zamyšlení. Nenabízí sice moc řešení, krom poněkud naivní utopie, ale i tak možná po přečtení pár věcí v životě přehodnotíte. No a hlavně...byl nebo nebyl to tedy opravdu mimozemšťan? :-)
Všimli jste si někdy, že vám (nebo těm, se kterými jste seděli u stolu) někdo zaníceně vyprávěl o vlastní představě toho, jak by si představoval ideální svět a jak toho lze celkem jednoduše dosáhnout? Určitě ano. A zažili jste to, že se na onoho člověka sesypala celá horda lidí, kteří našli miliony hnidopišských argumentů, proč to či ono nelze uskutečnit? prot a jeho svět je jedním z návodů, jak přistupovat k životu. Nemusíte s ním souhlasit, ale ti, kteří ho odsuzují, aniž by si přiznali, že alespoň částečně s ním souhlasí, jsou skeptici. Nenabízejí žádné cesty, jsou rádi, že někdo něco navrhl jako možné řešení, a jen kritizují. Kniha nabízí vhled do léčebných postupů psychiatrie, je tam osobní rovina vypravěče (včetně jeho rodiny), postupy při léčbě různých pacientů, ale hlavně množství dialogů (psychiatra a prota), které jsou víc než podnětné a přitom lidské a vtipné.
Kdo čeká Čechova bude zklamán, ale rozhodně nejde o knihu bez podtextu. Mně se protův svět "dostal pod kůži" a film mě rovněž nezklamal.
Pokračování Na světelném paprsku už nebylo tak dobré jak svět podle Prota. Ale i tak, někdy koukám na hvězdy a říkám si: "Co když přeci..?"
Knížka, na které je možná nejzajímavější to, jak dovede čtenáře udržovat v nejistotě (alespoň po jistou dobu - v tomto ohledu možná vůbec nemělo vzniknout pokračování s navrátivším se protem) - nejen kolem protova původu, ale celkově i kolem poměru fabulace X realita (vymslel si to autor celé, nebo jen nějaký kousek?). Dalším plusem je jistě exkurz za zdi psychiatrické léčebny (nedoporučuji hypochondrům, ale zájemcům o psychologii a patopsychologii už ano :-)), případně i některé protovy myšlenky. Brewer se nebojí tematické šíře (záhady vesmíru i fungování lidské společnosti - vedl by ale protův model ke skutečné svobodě?), akorát se prostě nemůžu zbavit dojmu, že mu ke konci docházel dech (ke konci prvního dílu, druhý byl slabší tak nějak celkově - a nejvíc co se týče náklonnosti jisté novinářky a jistého pacienta - ta mě vyloženě rozčilovala svojí účelovostí v ději, "aby se to hezky uzavřelo"). Na plný počet to nebude, ale do paměti se tenhle podivín vryl docela obstojně...
P.S. Něco málo o schizofrenii - doktor Brewer poučuje syna Willa: "Hlavně bys měl vědět, že schizofrenie sice doslova znamená 'rozpolcený mozek', ale není to totéž jako syndrom mnohočetné osobnosti. Spíš jde o slehání rozumu a logiky, nikoli o 'rozštěpení' osobnosti. Pacient může například slyšet hlasy anebo věřit věcem, které jsou zjevně nepravdivé. Jiní trpí velikášskými bludy. U paranoidního typu převažují pocity pronásledování." (2008, s. 243)
Naprosto se stotožnuji se všemi myšlenkami a názorym které byly zmíněné v knize. Určitě jedna z nejlepších knih co kdy přečtu.
Štítky knihy
zfilmováno psychiatrické léčebny psychologické romány
Část díla
Kniha Svět podle prota / Na světelném paprsku je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 555x |
| Čtenářské výzvě | 55x |
| Doporučených | 88x |
| Knihotéce | 202x |
| Chystám se číst | 364x |
| Chci si koupit | 72x |
| dalších seznamech | 7x |
První dva romány Protovské série výstižně a s nadhledem glorifikují základní nešvary obyvatel Země, přičemž to dělají velmi citlivě a lidsky. Celé jádro toho, o čem tu Brewer úspěšně píše, by se dalo shrnout do jediné věty, která se objevuje v úplném závěru knihy: „…existují nějaké hranice toho, co je možné?“ A autor si s tím opravdu pohrál tak důkladně, že mu uvěříte nejen procházku utopií K-PAXu, ale i všemi zákrutami trýzněné lidské duše. Koneckonců celý příběh není jen o Protovi nebo Robertu Porterovi, ale i o všech těch ostatních „bezejmenných“ pacientech - Erniem, Howiem, Honimírovi, Russellovi, Chuckovi, Marii, Frankie, Louovi, Jerrym, Dustinovi a dalších. Svět podle Prota celé to velké vyprávění fantasticky otevírá, ale teprve na Světelném paprsku mu dodává patřičnou šťávu. Bavil jsem se více než dobře. A ještě douška na závěr - přestože jsem neviděl filmové zpracování, Kevin Spacey mi do role pacienta Manhattanské psychiatrické léčebny Prota naskakuje tak samozřejmým způsobem, jako by mu tuhle postavu napsal Brewer přímo na tělo.