Suši v duši
Eva Urbaníková , Denisa Ogino
Denisa přijala pracovní nabídku v Japonsku, které si záhy oblíbila, Naučila se japonsky a nakonec se seznámila s Japoncem, do kterého se zamilovala. A protože city byly vzájemné, po nějaké době se vzali. Denisa toužila stát se „opravdovou“ Japonkou a ve všem se přizpůsobit zemi, kde se rozhodla žít. Ukázalo se však, že to vůbec nebude jednoduché.... celý text
Přidat komentář
Príbeh o krajine, v ktorá má veľmi odlišnú kultúru od tej našej. Práve preto ma zaujala, bavilo ma čítať o veciach, ktoré nepoznám.. Super príbeh..
Příběh Denisy mě uchvátil. Japonsko by stálo za návštěvu, ale žití je tam těžké, proto Denisu obdivuji. Navíc byla schopna opustit manžela a podařilo se jí odejít ze země i se synem.
Jen ty komentáře níže.... Denisa popisovala své osobní pocity, proto chápu, že některé věci o této zemi můžou být zkreslené, a proto bych knihu nijak neponižovala jen z důvodů vyjádření názoru na věc.
No nemôžem povedať, že to bola zlá kniha, lenže skutočné príbehy veľmi nečítavam, tak som prekvapená, že som ju vôbec celú prečítala. V tejto knihe je priblížená japonská mentalita a autorkine zážitky z tej krajiny.
Jako milovník Japonska jsem tuto knihu kupovala s tím, že poznám, jak to chodí v japonském manželství. Po pár stránkách jsem ale zjistila, že to nebude tak jednoduché. Knize jsem dala jen tři hvězdičky kvůli jedné jediné věci. Podle mých zkušeností a z vyprávění mých japonských přítelkyň takhle normální japonské manželství vůbec nefunguje. Proto mě trochu pobuřují komentáře tady. Přijde mi, že paní Ogino trochu přehání s tím, jak se k ní manžel choval, ale rozhodně to nebyl typický Japonec. Takže ty tři hvězdičky jen kvůli tomu, že tam tohle není nikde napsané.
Život Slovenky, co se za každou cenu toužila stát tou pravou Japonkou. Dojemné. Zajímavé. Kultura Japonska, zvyky, život Japonek, všechno je v knize pestře vybarvené.... Moc mě kniha zaujala!
Wow! Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude tak moc bavit autobiografická kniha o životě v Japonsku. Ale těmto dvěma autorkám se povedlo nečekané. Ač Denisa předpokládá, že ji lidé nepochopí, proč v tom vztahu setrvávala tak dlouho, po přečtení určitých pasáží jak se k ní manžel choval, musím uznat, že ji chápu (např. scéna s porodem). Pokud vše bylo tak, jak to popisuje, chápu, že musela mít zamotanou hlavu. Podle mě statečná holka/žena, kolik z nás by dokázalo v cizí zemi tolik, co ona? Doporučuju všem, povinně těm, kdo se zajímá o tuto zemi :-)
Já sama mám za manžela Japonce a žiji v Japonsku. Knihu jsem četla a můžu vás ubezpečit, že jak píše Lidka, je to příběh jednoho neovedeného manželství a vůbec nelze danou zkušenost zobecňovat na Japonce a japonskou společnost! Takhle to v Japonsku zdaleka nechodí! Zkrátka autorka potkala toho nepravého (ono se to mimochodem dalo trochu čekat, když byl původně její klient v hostetingovém baru...), to se stává a stává se to všude, v Japonsku i u nás. Je to o lidech, ne o Japoncích. Ženy v Japonsku zdaleka nejsou otrokyně, mnohdy je to trochu naopak (muž pracuje od nevidím do nevidím a ženě v domácnosti nosí výplatu a ta všechno šéfuje). I já mám se svým manželem někdy problémy, kdo nemá, ale nikdy by mě nenapadlo to svádět na Japonsko, to je prostě o člověku. Chci jen říct, že Japonci nejsou paušálně takoví, jak se v té knížce píše, ano, jsou i takoví, ale takoví lidé jsou i u nás. Proto si prosím zbytečně nevytvářejte vůči Japonsku a Japoncům předsudky na základě jednoho subjektivního osobního příběhu.
Když si představím, že tento příběh se skutečně stal....Myslela jsem si, že Japonci jsou příjemní, inteligentní lidé, ale opak je pravdou. Arabský svět je vykořisťováním žen znám, ale o Japonsku jsem to nevěděla. Prostě šok.Ženy jsou prakticky otrokyně a když jsem četla, jak ,,otužují" své děti - hrůza!
Denisko, buď ráda, že jsi se toho kripla zbavila a přeji ti hodně štěstí!
Oddychová knížka, přečetla jsem ji jedním dechem. Pro mě osobně byla zajímavá příběhem z Japonska, ke kterému mám slabost. Trochu mi vadily občasné pravopisné chyby. Ale jinak doporučuji k přečtení.
Rozhodně doporučuji k přečtení. Kniha je zábavně psaná a jako přidaná hodnota jsou někdy až neuvěřitelné informace o Japonsku. Zvláště Evropanům asi někdy zůstává rozum stát.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem za poslední dobu četla. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. A dozvěděla jsem se něco nového o Japonsku a tamním stylu života, což taky není k zahození :-) Rozhodně doporučuji!
Nejlepší kniha, co jsem letos četla. Eva Urbaníková mě nikdy nezklame, i když jsem u této knihy měla chvíli pochybnosti, než jsem si jí koupila, určitě jsem ráda, že ji mám a budu ji půjčovat dál. Doporučuji, skvěle napsané, navíc podle skutečnosti. Moc Denise držím palce, aby se jí začalo dařit a našla na Slovensku toho pravého!
Vždycky jsem se chtěla do Japonska podívat, ale po tomhle příběhu tam potkat hned někde na letišti Japonce, tak ho nakopu někam. Nechápu co je to za zvyky a kultury, že si doma vypiplá manželku, udělá dítě a pak když už si to všechno dovede k dokonalosti, přestane ho bavit a začne chodit zase za jinýma.. A takhle to je u všech, ne jako u nás, že se sem tam najde takovej idiot.. A ještě ji uráží, že mu do toho nemá co mluvit, že není Japonka. Jenže je to žena a k ženě by se měl určitým způsobem chovat. Nevím, kde se tohleto sebevědomí a chování u Japonců vzalo, ale.. je to hrůza.
Je to příběh jednoho manželství. No , ono šťastné i nešťastné manželství se dá prožít stejně tak v Japonsku jako v Čechách a prakticky kdekoliv na světě. Každopádně to člověk asi jinak cítí, je-li v té zemi cizincem, ... ale trochu mi to dalo podnět zamyslet se, jak se cítí cizinci u nás, ale asi to bude hodně záležet na tom, ze které části světa jsou... a co asi je u nás nejvíce překvapuje :-) a trápí.
Co se vlastního příběhu týká, tak se celkem dal ten vývoj odhadnout, sama se s partnerem seznámila tam, kde věděla že ho to láká a dalo se čekat, že se tam zase bude vracet... ale to nic, to je o příběhu a ten se nějak vyvinout musí.
Pro mne bylo obzvláště cenné podívat se na Japonce z jiné stránky, než jsem se na ně třeba dívala doposud. Mohla jsem nahlédnou do vztahů mezi rodiči a dětmi, mezi partnery, zjistit něco o bytové architektuře, o jejich vztahu k tradicím, ... A tohoto mi ta knížka dala hojně. Za to ji hodnotím. Díky autorce jsem poznala Japonsko z tohoto pohledu dosud nepoznané.
Velice mne zaujalo to, že my říkáme, že každá věc má dvě strany jako mince, ale Japonec říká , že se na věci a problémy nutno dívat jako na kostku, ono těch stran a úhlů pohledu je víc a to bude ta podstata našich a jiných tolik rozdílných pravd.
Denisa ráda tancovala a tak bez váhání přijala nabídku agentury tancovat v Japonsku, až na místě zjistila, že bude bavit japonce v hostesingovém baru, které jsou tam u mužů velice oblíbené a navštěvují je po práci především ženatí muži, kteří se od dívek nechávají bavit, nechodí tam však za účelem sexu. Tancovat mohla občas jen u tyče. Přesto se do Japonska zamilovala, učila se japonsky a zajímala se o jejich tak rozdílnou kulturu. Postupně začala být oblíbená a často navštěvovaná hosteska a ušetřila si hodně peněz. Po krutě prožitém dětství jí to domů netáhlo a cítila, že by se chtěla stát jednou z nich, ovšem japonci si mezi sebe jen tak nepustí cizinku, natož hostesku, která odvádí ženám manžele, většinou jde o tzv. psychickou nevěru, za účelem sexu tam mají zase jiné podniky.... Přesto tam potkala svou velkou lásku, podařilo se jí získat respekt u jiných japonců, ale manžel ji miloval a intimně s ní žil, dokud nečekali děcko. Japonsko je plné hostesingových barů, hodinových hotelů a heren kam míří muži po práci, namísto aby se věnovali rodině. Pravda, rodinu dobře zabezpečí, ale nechápou, že to nestačí. Po zplození dítěte se o svou manželku téměř nezajímají, vyžadují od ní jen respekt a dokonalý servis. Tisícileté tradice kladou na jednotlivce nesmírné požadavky a ač je společnost vcelku disciplinovaná, řeší lidé tyto stresy útěkem k "zálibám", které my nechápeme. Na vině je často i loajálnost k firmám, které své zaměstnance posílají pracovat daleko od rodin a protože je v Japonsku málo místa, a proto drahé bydlení, rodina se nemůže stěhovat s nimi a manželé se téměř rok i více nevidí a tak řeší muži odloučení tímto i jiným rozptýlením. Výborná kniha, která vypovídá o rozdílné kultuře i mentalitě lidí.
Štítky knihy
Japonsko tradice životopisy, biografie Slovensko, Slovenská republika slovenská literatura manželství autobiografické prvky osudy žen manželství s cizincem
Kniha Suši v duši je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 610x |
Čtenářské výzvě | 81x |
Doporučených | 36x |
Knihotéce | 147x |
Chystám se číst | 224x |
Chci si koupit | 35x |
dalších seznamech | 1x |
Příběh mě nijak nezaujal.Četla jsem i lepší knížky od této autorky.