Sukně proti kalhotám: Válka o rakouské dědictví, 1740–1748

Sukně proti kalhotám: Válka o rakouské dědictví, 1740–1748 https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414967/bmid_sukne-proti-kalhotam-valka-o-rakous-Klq-414967.jpg 3 11 1

Komu co řekne Žďár u Trutnova, Zahájí u Českých Budějovic nebo Chotusice u Čáslavi? Přitom svého času to byla místa, o nichž mluvila téměř celá Evropa. Na těchto „polích slávy“, kde zůstaly pod nánosem času zmizelé hromadné hroby a kde doposud někde ještě stojí omšelé památníky, se totiž rozhodovalo o její budoucnosti, stejně jako v bojích o Prahu anebo třeba u Dettingenu v Německu, Mollwitzích ve Slezsku či poblíž Fontenoy ve Flandrech. Jeden anonymní autor letáku tuto válku nakreslil jako okamžik, kdy se na mladou rakouskou arcivévodkyni sesype řada evropských vládců, aby z ní servali všechno, co má na sobě. A ono to tak bylo. Jenže tahle „sukně“ se nemínila „kalhotám“ vzdát. Byla rozhodnuta udržet všechno, co podělila po svém otci, císaři Karlovi VI. Vedle Slezska hlavně Čechy a Moravu, odkud pocházelo mnoho „bezejmenných“ mužů, kteří kvůli tomu pro ni bojovali a umírali, anebo jí sloužili jinak jako třeba Václav Antonín hrabě Kounic, kterého tato doba zrodila... celý text

Přidat komentář

charlie_ando
15.11.2019 3 z 5

Luboš Taraba je můj oblíbený autor a vcelku mi i sedí výběr témat v cyklu polozapomenuté války od nakladatelství Epocha. Proto jsem se těšil na knihu na téma války o rakouské dědictví, která má velký přesah do české historie. Jako vždy se autorovi daří zdařile proplétat dění na bitevních polích s politickými souvislostmi a diplomatickými hrátkami, ale to co mě zaskočilo byla forma vyprávění, kdy bylo v textu použito vcelku velké množství citací z dobových pamětí (což není na škodu), ale ty nebyly nijak odlišeny (např. kurzívou) a text se tak stával vcelku nepřehledný. Přitom jiný můj oblíbený autor takto s textem pracuje a nemám s tím žádný problém. Takže trochu zklamání, ale jinak určitě zajímavé a přínosné čtení o méně známém historickém tématu.