1. Domů
2. Autoři
3. Luboš Taraba
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 16
• Bazar 5
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Připravovaná kniha Luboše Taraby

Příliš mnoho nepřátel: Sedmiletá válka v Evropě 1756–1763

Sedmiletá válka představuje rozsáhlý konflikt, v němž se bojovalo na moři u pobřeží Francie, ale i v Karibiku, velké polní bitvy zjizvily evropskou krajinu od H... detail knihy

Populární knihy

/ všech 16 knih

Nové komentáře u knih Luboše Taraby

Na Bělehrad! – Rakousko turecká válka 1716–1718

„Nejdřív jsem si přečetl knihu od pana Kovaříka, týkající se zčásti stejné tématiky (Evropa v plamenech) a pak jsem sáhl po této knize pana Tabary, která jakoby uzavírá trilogii, zabývající se útokem osmanské říše na Evropu. U pana Kovaříka mi velmi vadila nesourodost, kdy doslova splácal dohromady několik válečných konfliktů, které se sice částečně ovlivňovaly, ale jinak spolu přímo nesouvisely. A vadila mně i stručnost a také ignorace oněch "vedlejších" a zdánlivě méně zajímavých věcí, jako je popis výzbroje a organizace armád, problematika logistiky, ale i plánů a jejich realizace. To všechno u pana Taraby je a perfektně podané. V širších souvislostech, s popisem například rozdílu mezi osmanskou armádou a armádou rakouskou, kdy Turci nebyli schopni ničeho jiného než frontálního útoku. Na rozdíl od tehdejších moderních armád ale nedokázali se stáhnout, přejít do obrany, přeskupit se a provést protiútok ani manévrovat během bitvy. Dá se napsat, že osmanská armáda byla poslední armádou pozdního středověku a vojsko Evžena Savojského bylo už skutečně moderní armádou. Turci dopravovali děla dokonce i na hřbetech velbloudů, rakouská polní děla byla schopná se pohybovat na bojišti po boku pěchoty, která byla navíc vyzbrojená křesadlovou puškou s bodákem. Díky tomu měla v boji muže proti muži převahu i nad perfektně individuálně vycvičenými janičáry. Vlastně v této době se vyvinula ona lineární taktika, která díky nepřetržité palbě prolínajících řad pěchoty dokázala eliminovat tureckou početní výhodu. Takže všechno, co nebylo v díle pana Kovaříka jsem u pana Taraby našel a bohužel, panu Kovaříkovi u "jeho" knihy ten rating snížím. Princ Evžen byl podle všeho skutečně nejlepším vojevůdcem rakouské monarchie za celou dobu její existence. Kombinací vlastností byl asi ideálním prototypem válečného vůdce, který přesně dokázal skloubit strategické myšlení s uplatněním soudobých taktických možností a dovedností. Nebyl ale naštěstí psychopat a pobavilo mě, jak za žádných okolností sám sebe neošidil. Mám na mysli ty ztracené hlavní turecké válečné pokladny z velkovezírových stanů...“... celý text
— jadran

---

Prodané vítězství: Poslední válka za osvobození Itálie 1866

„Poslední kniha z volné trilogie zabývající se Italskými válkami za nezávislost, se opět velice dobře čte. V knize jsou podrobně popsány příčiny konfliktu i nejvýznamější bitvy: u Custozy a námořní střet u Visu. Bohužel přehlednost bitev a pohybů vojsk sráží absence map - v knize je jich jen pár a ještě v originále (němčině).“... celý text
— Hor89

---

Krve po kolena: Solferino 1859 – zlom ve válkách o sjednocení Itálie

„První seznámení s autorem a spokojenost o sjednocení Itálie moc literatury a tomto konfliktu není. Taraba skvěle popsal co tomu předcházelo, politickou situaci v tehdejší Evropě, porovnání zbraní na obou stranách, průběh války a popis bitev. Francouzský generál Forey o bitvě u Solferina napsal, nebylo krvavější bitvy od Watterlo a měl pravdu. Solferino bylo impulsem v roce 1863 k založení Červeného kříže. Zajímavé je i první použití telegrafu francouzskou armádou v této válce. Italy opěvovaný Garibaldy je zde vylíčen pravdivě jako naprostý vojenský amatér.“... celý text
— vvikingg

---

---

Krve po kolena: Solferino 1859 – zlom ve válkách o sjednocení Itálie

„Čtivě a přehledně napsaná kniha zabývající se krátkou ale krvavou válkou v severní Itálii. Při čtení mi hodně vadila téměř úplná absence map tažení - u jednotlivých bitev mapy naštěstí jsou, ale mohlo jich být víc. A podobně jako u ostatních knih ze série je v knize dost překlepů a chybek. Také obrazová příloha mohla být bohatší.“... celý text
— Hor89

---

Ta zatracená skála: Obléhání Malty 1565

„Velmi zajímavě popsané obléhání Malty, o kterém jsem měl jen povrchní představu. Na stránkách knihy nás autor přenáší do doby, kdy Středomoří bylo centrem světa, kdy každý malý ostrov od Řecka přes Džerbu až po Baleáry měl svou důležitou roli. Papež se v Římě obává o svou stolici, Osmané sní o ovládnutí světa, Rhodští rytíři hledají nový domov a dostávají na výběr Tripolis v dnešní Libyi a nebo Maltu. Ani jedno se jim nelíbí, ale jako skoro dokonalí námořní piráti se rozhodnout pro Maltu. Na stránkách sledujeme, co vše předcházelo konfliktu, zákulisní jednání a pak hlavně boje o samotnou Maltu. Tak nějak jsem si vždy představoval, že Malta byla dokonale opevněná a z moře ji obléhali Turci. Po přečtení této knihy už vím, jak daleko jsem byl od reality. Už znám jednotlivá města, pevnosti, zátoky. Také už vím, proč vzniklo dnešní hlavní město Malty a po kom je pojmenované. Slabinou je, že někdy má autor potřebu popsat nějakou naprosto nevýznamnou postavu, která se pak už nikdy více neobjeví. Jak kdyby o té postavě vypátral něco v archivu a tak měl potřebu, to zde za každou cenu zmínit. Vadilo mi také psaní ve stylu „Galéra doslova letěla po vlnách“ nebo „Jeho příbuzní se doslova prohnuli při vyplácení výkupného“ – jak kdyby autor nevěděl, že je to přirovnání a ne doslova míněné. I když autor popisuje jak křesťanské tak muslimské osobnosti celkem podrobně, je poznat, že jeho sympatie jsou na straně křesťanů. Doporučuji k přečtení. Dávám čtyři hvězdy, ale „doslova“ s odřenýma ušima.“... celý text
— Dabasir