Staré odrůdy
Ewald Arenz
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476585/bmid_stare-odrudy-hyU-476585.png
4
461
461
Román o tom, jak snadno lze ztratit kontrolu nad životem a jak je obtížné získat ji zpět Sally a Liss — dvě ženy, které by nemohly být rozdílnější. Sally má před maturitou, ale jediné, co si přeje, je mít pokoj. Na všechny se zlobí a všechno nesnáší: návrhy, nabídky, pravidla, předpisy, dospělé… Nejvíc ze všeho ale nesnáší otázky, hlavně ty, které se týkají jejího vzhledu. A tak se rozhodne utéct. Mlčenlivá Liss žije sama na statku mezi poli a vinicemi a vypadá to, že všechny práce kolem hospodářství bez problémů zvládá. Hned při prvním setkání Sally zjišťuje, že Liss je jiná než ostatní dospělí — pokradmu si ji neprohlíží, nesoudí ji, neklade jí podezíravé otázky. Liss nabídne Sally nocleh a jedna noc na statku se změní v pobyt na dobu neurčitou. Sally pomáhá Liss s hospodářstvím a mezi starými hrušněmi a včelími úly objevuje kouzlo obyčejnosti. Liss však není zdaleka tak silná, jak se zdá, a možná to nakonec nebude Sally, kdo potřebuje zachránit.... celý text
Přidat komentář
Příběh dvou žen, necelé tři stovky stránek a zásah přímo do srdce.
Jsou knihy, které zahrají na nějakou strunu v nás, která potom ještě dlouho zní, a tohle byla jedna z nich.
Sally a Liss, každá jiná, přitom tolik podobné. Každá se svým příběhem, svými bolestmi a jejich souznění, na které není třeba slov.
— — — — — — — — — — —
“Většina lidí nechápe, že se společně dá i mlčet a že je to vlastně ze všeho nejlepší.”
— — — — — — — — — — —
Postavy jsou vykresleny tak věrohodně, že máte pocit, že jste tohle kouzelné babí léto prožili s nimi. Bravurní kompozice i jazyk, za což vzdávám krom autora hold i překladatelce Tereze Jůzové. A to celé je prosycené paprsky podzimního slunce, vůní suché trávy a hrušek.
Melancholie ze které vám bude trochu smutno, ale tak hezky. Občas tančí na hraně klišé, ale do jeho propasti naštěstí nespadne.
Staré odrůdy jsou zkrátka další kniha, ke které se budu vracet a stanou se knihou mého srdce.
Skvělé čtení. A to je příběh s tématem trvání na svobodě a vzájemné nečekané záchrany vlastně tuctový, dostatečně rozdílné holky se docela nadřou, k tomu spolu akorát mlčí nebo na sebe křičí, tajemství nejsou tajemná dlouho... ale ta atmosféra vesnice, kde se všechno dělá jako vždycky a s jinačími se prostě nemluví plus úžasně popsaná rozkoš ze všemi smysly vnímaného přirozeného světa (od hrušňové zahrady po kostnici) je opojná, tu a tam bolestná, ale vždy dechberoucí. Takže díky, čtenářská výzvo, a díky, Hoste.
Nádherná kniha! Marně jsem přemýšlela, co inteligentního ke knize napsat a komentář pode mnou to vystihl nejlépe :-) Ještě dlouho po dočtení jsem se nesla na té venkovské vlně s vůni hrušek, hlíny a pozdního léta. Neváhejte a knihu si pořiďte ještě dnes :-)
(audiokniha)
Jak já jsem se na tuto knihu těšila! Sotva ji vydali jako audio, neváhala jsem ani minutu a okamžitě si ji pořídila. Nyní ale, po jejím poslechu, mám spíš takové smíšené pocity. Sally mi nebyla sympatická hodně dlouho, navíc jsem její chování rozmazlené holky nedokázala pochopit. Proto jsem obdivovala Liss, která jí bez říkání a aniž by o ní cokoliv věděla, nabídla útočiště. Kromě toho mě zajímalo, co je důvodem toho, že s ní nemluví snad nikdo ve vesnici. Autor se ve svém vyprávění vrací také do minulosti a postupně odhaluje Lissino tajemství, které nakonec odkryje i Sally. Kniha mi ale zhruba do poloviny nějak nechtěla sednout, trochu jsem s ní bojovala a nebýt výborného načtení audioknihy, možná bych ji dokonce odložila. To by ale byla určitě velká škoda, protože po určité době se to celé tak nějak zlomilo a já jsem ji zase naopak nedokázala odložit. A nakonec jsem si oblíbila Sally i se všemi jejími problémy ;-). Ve finále tedy strhávám pouze jednu hvězdičku a pokud bude vydána ještě nějaká další kniha od tohoto autora, je silně pravděpodobné, že jí zkusím dát šanci také :-).
Sally má těsně před maturitou, její život je plný rad a nevyžádaných návrhů. Rozhodne se od všech utéct pryč. Dorazí až na statek, ve kterém žije Liss. Ta je jiná než ostatní dospělí – nevyptává se, neradí. Sally u ní přespí a z jedné noci se stane pobyt na neurčitý čas. Je jen otázkou, kdo koho vlastně zachraňuje.
To byla nádhera! Hned na začátku Vám prozradím, že tato kniha bude rozhodně mezi těmi nejlepšími, co jsem letos přečetla. Stačila mi první strana k tomu, abych věděla, že se mi kniha bude líbit. Tak krásný text, poetický, nádherný, a přitom jen Liss jela traktorem Na dalších stránkách autor ukázal, že nemusí psát jen poeticky, ale není mu cizí ani rázné až sprosté výrazy, ale všechno do té knihy patřilo.
Kniha je plná emocí, vystřídala se u mě celá jejich škála. Chvíli jsem se usmívala, chvíli jsem brečela, prožila jsem každou chvilku. Do Liss i Sally jsem se dokázala vžít, vcítit, ponořila jsem se do jejich příběhu. Vždycky jsem nadšená, když se natolik sžiji s příběhem a s postavami, že kolikrát stačí jedna obyčejná věta a já mám slzy v očích. A čím více ke konci jsem se blížila, tím víc se mi chtělo křičet, chtěla jsem vstoupit do příběhu a pomoci jim. Odhalení, která tu máte u obou hlavních hrdinek, jsou nečekaná, někdy více, někdy méně. Avšak jsou bolestná a smutná.
Jsou tu nádherně popsané jednotlivé obrazy, celou krajinu vidíte před sebou, statek, sad, hrušky. Při čtení jsem snad i cítila chuť hrušek na jazyku…. Je tu skvěle popsán život na vesnici, pěstování všelijakých dobrot, chování zvířat, žití v souladu s přírodou.
Celý příběh si dokážu představit jako film, myslím, že by se hned stal mým oblíbeným.
Pokud hledáte krásný, smutný příběh, který je plný emocí. Pokud si chcete užít nádherné věty, krásné, až poetické pocity. Pokud se chcete zamyslet nad životem. Tato kniha je přesně pro Vás. Já Vám ji z celého srdce doporučuji a věřím, že sama se k ní brzy vrátím.
Takhle nějak si představuji poezii v proze. Dostatečně hluboké, krásně plastické za použití jen nezbytného množství slov.
Příběh je zarámován do prostředí vesnického statku a jeho starobylého podzimního chodu.
Sally vykreslil autor neuvěřitelně důvěryhodně se všemi drobnými odchylkami její povahy. I čtenář, který nerad psychicky nestandardní knižní hrdiny, si ji musí oblíbit.
V gradujicim závěru příběhu nechybí trocha napětí. Vše končí příjemně vyrovnaně.
Mladičká Sally uteče ze svého života. Potká Lis, již starší ženu, která se nevyptává a poskytne jí zázemí u sebe na statku. Pomalu nenásilně ji zasvěcuje do svého způsobu života, což Sally přináší trochu úlevy od dosavadních trablů. Obě však mají velmi zraněné duše a jejich sbližování je pomalé a plné nedorozumění. Smutné, poetické.... krásné čtení.
Kniha s opravdu nádhernou obálkou a zajímavým příběhem, která vypráví o životě dvou žen rozdílných věkem, myšlením i přístupem ke světu. Velmi se mi líbilo popisování života na vesnici a toho, co všechno člověk musel udělat, aby život na vesnici a "sám na sebe" zvládal. Opravdu mě rozčilovalo chování Sally, která byl věčně náladová a protivná a celkově mi jednoduše lezla na nervy. Naštěstí jsem si od jejího chování mohla odpočinout u krásného vyprávění Liss o tom, jak jaká odrůda hrušek či hroznového vína chutná a vypadá, až dozraje...
Náhodné setkání dvou zlomených a ztracených duší. Mile mě překvapilo s jakým citem se pan Arenz dokázal vžít do psychologie svých postav. Věřila jsem mu každé slovo a připadala jsem si jako kdybych sama byla součástí tohoto příběhu. Navíc s využitím minima slov dokázal nádherným způsobem popsat okolní krajinu. Opravdu okouzlující román, kterých rozhodně mnoho není. Plný počet bodů navíc podtrhuje velmi vydařená audiokniha, kterou svým malebným hlasem načetla paní Jitka Ježková.
Vezmu to popořádku - obálka knihy je nádherná!
A teď k ději - přiznám se, že na počátku jsem se s knihou vůbec neztotožnila...
Postupem času si mě však příběh dvou žen získal.
V málokteré knize je tolik smutku, tolik naděje, tolik víry, lásky, vzteku.. tolik emocí. Asi proto si mne úplně podmanila. Dvě ženy, dva osudy. Jeden, který už uběhl a zanechal v nitru bolest, ale zároveň také umění chápat druhé, druhý, který teprve musí poznat, že nelze donekonečna utíkat, pryč, ani do svého nitra. Láska k druhým nevzniká jejich spoutáním, přivlastněním a zavřením do klece, ale pochopením, ponecháním prostoru. To vše v idylické podobě venkova, s vůní hrušek, vína a medu.
Staré odrůdy jsou takovým tím typem knížky, jež není příliš bohatá co do děje a zápletek, o to bohatší je ale atmosférou a pocity, které vyvolá ve čtenářích.
V knize sledujeme střet dvou žen, mladé dívky Sally a farmářky Liss. Každá z nich je jiná, uznávají jiné hodnoty a mají odlišné cíle; o to zajímavější je sledovat jejich soužití a postupné uvědomění si, že pokud se člověk oprostí od hektického městského života, dělají mu radost úplně základní jednoduché věci. Věci, které tu vždy byly a budou, jen je potřeba najít si k nim přes veškeré vymoženosti moderního života cestu.
Sally i Liss utíkají před lidmi, každá však z jiného důvodu. Aniž by si řekly, co se jim stalo, nachází útěchu jedna ve druhé a v práci, kterou je potřeba na farmě vykonávat. Během života na statku si obě neplánovaně přehodnotí svůj dosavadní život a díky sepětí s přírodou najdou skutečné hodnoty, které jejich životům dávají smysl.
Příběh obsahuje krásnou atmosféru venkova, podzimu, přírody a zvířat; myslím si, že nejeden čtenář zatoužil při čtení strávit nějaký čas na statku pěstováním hrušek a chovem zvířat. Nádherná, něžná knížka a ještě nádhernější pocit, který jsem při jejím čtení a po dočtení měla.
Doporučuji všem, kteří hledají hezké, něžné, pomalu plynoucí čtení, které vás zasáhne v těch pravých místech.
je Veľmi príjemné dielko, čítalo sa ľahko, pri niektorých popisoch sadov, ovocia a vidieckej krajiny som priam cítila vôňu septembra a jesene a začala sa na toto ročné obdobie tešiť. Na druhú stranu, postavy boli pre mňa málo vykreslené do takej hĺbky, aby som im všetko aj uverila - možno je to tým, že dve hlavné ženské postavy písal mužský autor. Sú totiž tak zjednodušené, že by sa dali kľudne zameniť za mužské postavy a ani by sme si výmenu nevšimli. A mojou ďalšou výtkou je občasné zjednodušenie deja a popisov- kniha by kľudne zvládla aj viac strán. Rozhodne by jej to na kvalite prospelo!
P.s. Obálka úplná nádhernosť!
Kouzelně poetické, přesto místy až surové čtení o náhodném přátelství na konci léta.
Z malé pomoci na vinici se vyklube velká vzájemná pomoc pro Sally i Liz. Sally je mlaďounká studentka střední školy, která se snaží od všeho a všech utéct. A Liz je žena středního věku, žijící sama ve velkém stavení a hospodařící na vlastním statku a přilehlých polnostech, vinicích, zahradách,...
V průběhu čtení vás napadá spoustu otázek, ale ikdyž jsou tajemství stále nezodpovězena, tak navíc dojdete ke krásným pasážím o vínu, včelách, sadech, ovoci i kvasu. Prostě vyprávění, které voní zralými hruškami tak, že máte chuť se zakousnout.
Tato kniha plná ovoce, přírody, emocí a mezilidských vztahů mi přišla do ruky v ten nejlepší čas. Německý autor Ewald Arenz dokázal vykouzlit na tak malém rozsahu příběh, na který jen tak nezapomenete.
Staré odrůdy nás seznamují s Liss, která žije sama na statku a Sally, která utíká před vším a všemi. Osud nebo spíš náhoda je dají dohromady a začíná vzájemné poznávání a přátelství. Postupně nám autor odhaluje důvod, proč Liss žije sama a proč Sally utíká.
Troufám si říct, že kdybych neměla povinnosti a nechala všechno okolo mě plynout, přečetla bych Staré odrůdy na jeden zátah. V knize totiž kromě nádherných popisů přírody a mezilidských vztahů najdete také skrytá moudra - a to je moje.
„Teprve se rozednívalo, ale nerozsvítila si. Barvy tak zůstaly stejně tiché jako samotné ráno.“
„Vůně se náhle změnila; ztěžkla, výrazně zesládla a byla olejnatější.“
Úžasný - tiché barvy, vůně ztěžkla. Prostě nádhera.
Na tuto knihu budu moc ráda vzpomínat a doufám, že v budoucnu najdu čas si ji přečíst znovu. Doporučuji, doporučuji, doporučuji!
Štítky knihy
útěk německá literatura dospívání psychologické romány mezilidské vztahy osudy žen
Staré odrůdy
U mě bohužel ne, pořád jsem čekala na to wow a to se u mě nedostavilo. Možná jindy jinde. 2*