Stará dáma vaří jed
Arto Paasilinna
Hrdinkou nového humoristického románu oblíbeného finského spisovatele je důstojná stará dáma, vdova po plukovníkovi Linnea Ravasková, která se všemožně obětuje svému nepovedenému synovci - prodá luxusní byt v Helsinkách, aby za něj mohla zaplatit dluhy, odevzdává jemu a jeho dvěma zlotřilým kumpánům každý měsíc důchod... Pak ji ale jednoho dne synovec nutí, aby napsala závěť - a stará dáma se vzepře. Rozhodne se vzít věci do vlastních rukou a čtenáři s napětím sledují, jakou kaši (ale kdyby jenom kaši!) ty staré, vrásčité a křehké ruce dokážou navařit. V knize nechybí černý humor, scény jako z grotesky, dobrodružné plavby po rozbouřeném moři, několik mrtvol... Paasilinna je v celé Evropě populární právě proto, že dokáže poutavě a čtivě psát o vážných věcech - jako třeba o tom, že i staří lidé mají právo na život podle svých představ. Přeložila Markéta Hejkalová.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2005 , HejkalOriginální název:
Suloinen myrkynkeittäjä , 1988
více info...
Přidat komentář
Usměvavé, napínavé (tak bude zabita nebo zabije?), avšak místy jsem se musela do čtení nutit.
„Četl“ jsem jako audioknihu víceméně na ukrácení dlouhé chvíle a tento účel byl naplněn. Bavilo mě to. Párkrát jsem se zasmál, párkrát pobaveně a nevěřícně kroutil hlavou. Po většinu času jsem se usmíval. Ta výchozí situace by určitě šla zpracovat i trochu víc do hloubky, alespoň já jsem tedy nějakou satirickou (nebo společensky kritickou nebo jinak angažovanou) ani emocionální vrstvu ve Staré dámě neobjevil. To ale nemyslím ve zlém - napsat knížku, která „jen“ pobaví také není jednoduché a i tenhle typ literatury je potřeba.
Číst znova asi nebudu a aktivně vyhledávat další Paasilinnovy díla taky ne. Ale doporučit ji ke zlepšení nálady mohu bez zaváhání.
Tak šmejdi nejsou jen u nás, ale i ve Finsku. Paní plukovníková se s nimi vypořádala definitivním, ale pro mě nepřesvědčivým způsobem.
Humorná a trošku morbidní kniha o dámě v letech, která zůstává dámou za všech okolností. Vtipně podané neveselé téma.
Knihu považuji za autorovu nejlepší.
Četla jsem v srpnu 2011. Podle mých poznámek:
Satira, ironie. Ale všeho s mírou. Takové příjemné, neurážející.
Asi nejlepší z autorových knih. Možná i první.
Citát:
"Vždycky všechno odkládá na zítra, takže neudělá nikdy nic."
Tak tohle je moc prima čtení. Sice je to slabší než les oběšených lišek, ale pořád bezva zábava.
Knihu jsem zhltla rychle, neboť mě fascinovala svým obsahem, staré dámě jsem moc fandila a čekala napjatě, jak bude své trable řešit. Nicméně kniha mě zaujala spíše svým sociálním obsahem než humorem, který jsem tam nenašla. Zasmála jsem se třeba jednou, takže za humoristickou bych ji já osobně neoznačila. Nicméně byla výborná a tak nějak typicky finská. Takže kdo má rád tento žánr, doporučuju.
Příběh zdánlivě jednoduchý, ale plný dobrého černého humoru, poznámky, které se tváří vážně a přitom sarkasticky komentují zaslepené myšlení mladých příživníků...epilog vše zdárně završil, pobavila jsem se...výborná kniha
Místy až neuvěřitelné či přehnané, ale kniha vtáhne čtenáře a napíná ho. Takže super. Moc mě kniha pobavila.
Tak Dádě z Prahy moc "děkujeme" za vyzrazení zápletky a koho by přeci jen zajímalo, jak vše dopadne, ať přeskočí její komentář. (nejlepší by ho bylo rovnou smazat)
Tak další z velmi dobrých zabavných knížek hlavně stará paní co nevymislí i sice někdy z nahodou a le velký masakr.
Nápaditá, čtivá, oddechová. Nechybí autorův typický černý humor. Linneu jsem si oblíbila a konec mě překvapil. Určitě se k ní ještě několikrát vrátím.
Skvělá oddychová četba, kterou jsem od této knihy očekával. Příběh byl poměrně zajímavý a vývoj událostí místy překvapující, ale humorné to podle mě není. Černému humoru moc neholduji a po zkušenosti s Paasilinnou si dovoluji říci, že je mi cizí i severský humor. Přesto však na autorovi knihy nezanevřu, protože se čtou velmi dobře, a jak už jsem říkal, je to skvělá odpočinková četba.
Humor tady mi většinou spíš než černý přišel už prostě morbidní, ale hlavní hrdince nelze nefandit a zápletky jsou, no jak už tu bylo řečeno, sympaticky severské. K autorovi se určitě ještě vrátím.
Štítky knihy
humor stáří Finsko finská literatura zločiny senioři humoristické romány
Autorovy další knížky
2005 | Stará dáma vaří jed |
2006 | Autobus sebevrahů |
2006 | Les oběšených lišek |
2004 | Zajícův rok |
2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Tohle je myslím přesně ten případ, kdy jsem knihu měla číst a ne poslouchat. Podle mě by černý humor a absurdita vynikly mnohem víc, kdyby zněly v mé hlavě a ne v uších.