Mrtvá šelma
Jiří W. Procházka , Klára Smolíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245257/mid_souradnice-zlocinu-mrtva-selma-5wE-245257.jpg
4
250
73
Souřadnice zločinu série
1. díl
Dlouho očekávaná detektivka od legendy české fantastiky Jiřího W. Procházky a Kláry Smolíkové, oblíbené autorky populárně naučných knih pro děti. Autorská dvojice spojila své síly, takže čtenáře čeká napětí, akce, svérázný humor i promyšlený příběh s historickým pozadím. Mrtvá šelma, první ze série detektivních případů Souřadnice zločinu, se odehrává v Táboře. Zmizení renomovaného profesora uvede do pohybu nejen policejní vyšetřování, ale také svede dohromady nesourodou dvojici, která se pouští do pátrání na vlastní pěst. Muzejní kurátorka Berenika Weissová a bývalý policista Robert Štolba se dostanou do míst, o kterých policie nemá ani zdání a kde oba dva musí spoléhat jen sami na sebe. Přepadení, vraždy a krádeže pokaždé nějak souvisejí s táborským muzeem a záhad přibývá. Kdo všechno z okruhu podezřelých patří k tajné sektě husitských bratří? Jakou roli hraje lidská zášť a chamtivost? Do poslední chvíle nebude mít jasno ani čtenář, jenž rozplétá děj vyprávěný ze dvou pohledů – ženským náhledem intelektuálky Weissové a mužskou optikou přímého a poněkud neomaleného Štolby. Třetí hlavní postavou je samo město Tábor. A zatímco si čtenáři lámou hlavu nad mrtvolou z táborské radniční věže, autoři již splétají nitky Stříbrné iniciály, dalšího případu, tentokrát z Kutné Hory.... celý text
Přidat komentář
Úplně na začátku jsem si trochu hůř zvykala na svérázný humor jednoho z vypravěčů, přišel mi hodně strojený. Ale po cca dvaceti stránkách jsem si zvykla a docela jsem si ho i užívala. Dvojice detektivů oheň a voda, mě bavila. Zápletka mi přišla chvílemi překombinovaná a kombinace nedotažené, některé linie jakoby se bez vysvětlení vytratily do neznáma. Ale vlastně mi to nakonec ani nevadilo - kniha i tak splnila svůj účel - příjemný oddychový zážitek. Až vyjde další díl, určitě si ho budu chtít přečist. Sečteno, podtrženo - slušná česká detektivka. Po Kopřivově Rychlopalbě a Renčínově Vězněné, které jsem v posledním roce přečetla, už nelze mluvit o překvapení. Prostě je to tak, začínají se u nás psát zdařilé detektivky/thrillery, které stojí za přečtení i v záplavě zahraniční konkurence.
Překvapivě čtivá česká detektivka, která zaujme ani ne tak detektivní zápletkou, ale celkem vtipnými hláškami a jiskřícím vztahem mezi hlavními protagonisty. (I když to „Weissová!“ mi trochu připomnělo „Šímová!“ z obdobně jiskřícího vztahu ve filmové verzi Ztracené brány Arnošta Vašíčka). Bavily mě i nenápadné odkazy na filmy, knihy….
Plus za autentické prostředí Tábora.
Takovej českej kříženec Harryho Holea a Cormorana Strikese. Nějaké extra napětí a akci nečekejte, ale příběh baví, žádná hluchá místa a zdlouhavé popisy. Myslím že série má dobře našlápnuto.
"Oddechová" detektivka, bát se u ní nebudete. Podle mého názoru velice zručně, čtivě napsaná s nadhledem a jemným humorem. Dvojice samozvaných detektivů je sympatická a rozuzlení zločinu přiměřené městu Tábor. I když čtu české detektivky jen výjimečně, druhý díl série si určitě nenechám ujít.
Napínavé čtení a zajímavé odkazy na skutečná místa ve městě Tábor. Až to člověka pokouší zajet se tam podívat a zjistit, jestli si vše představoval jinak, než to vypadá. Jen občas mi připadalo, že některé pasáže děj zdržují, tu a tam jsem musela přeskakovat.
Ano, forma zvítězila nad obsahem, jak už zde někteří psali, ale to nepovažuji za negativní. Chvilku jsem si na styl a jazyk musela zvykat, ale jakmile jsem se naladila, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Už dlouho se mi nedostal do ruky takto inteligentní text plný humoru, nadsázky a jemné ironie.
Mezitextové a kulturní odkazy podthují celý styl. Napětí mezi krásnou kurátorkou a svérázným Robertem, který mi připomíná mého oblíbence Harryho Hola, vytváří atmosféru celého příběhu. Samotný detektivní příběh byl pro mě až druhořadý, což asi nebylo primárně záměrem autorů. Každopádně se těším na pokračování.
Znám z různých conů jak Kláru tak i Jiřího, proto si jen těžko šlo představovat v hlavních rolích někoho jiného. Hromotluk a pohledná profesorka:-)
Knížka mě celkem bavila ale jak už zde někdo napsal, forma zvítězila nad obsahem. Hrozně moc fajn popkulturních odkazů, dobré hlášky, krásně vykreslená atmosféra města Tábora a muzea. Sympatičtí hrdinové co se neustále popichují. Do toho mystika a citování historických událostí. A to je právě kámen úrazu. Ta mystika se totiž během vyšetřování někam vytratila, stejně tak jako tajemné bratrstvo a skončilo to docela nemastně neslaně vcelku tuctovou zápletkou, ke které se vlastně ty rituální vraždy, bratrstvo a odkazy na husitské či zednářské kletby a mýty moc nehodily. Zkusim ještě audioverzi.
V tomto případě u mě zvítězila forma nad obsahem. Detektivní zápletka mě nějak zvlášť nezaujala, zato styl, jakým je kniha napsána, mě strašně bavil. Vtipné, úderné, povedli se i oba hlavní hrdinové. A ačkoliv jsem v Táboře byla naposledy jako pětiletá (takže vlastně nikdy :)), měla jsem pocit, že to město znám, a román mě hodně navnadil se tam vypravit. Shrnuto: více jsem se smála, než bála.
Mezi dva až tři, ale očekávání (ach, ta zatracená očekávání) silně nenaplněna. Kniha měla pár napínavých momentů, ale celkový příběh srážel ne příliš zajímavý styl psaní (postavy na mě působily velmi nereálně) a také otravné rádoby cool narážky a reference. Postava Štolby mohla být zajímavá, kdyby byla popsána trošku víc do hloubky, Weissová byla jen další klasická ženská figura, která je pěkná a proboha!, dokonce jí to myslí. Celé vyšetřování bylo zmatené, pletly se mi figury a motiv pachatele jsem moc nepochopila.
Detektivky téměř nečtu, ale tato "šifra mistra Leonarda po česku" je čtivá, vtipná, s aktuálními narážkami, které mám v literatuře ráda. Jen by mne zajímalo, co na to táborští muzejníci :)
Nevědomky jsem ji pokládal za knihu s historickým námětem, příběh ze současnosti však o to víc překvapil. Záhada kolem muzea v Táboře mě zajímala, detektivní zápletka napínala, tajemství Mrtvé šelmy ale nakonec nijak neohromilo. Přesto jsem rád, že jsem se s autorskou dvojicí setkal. Stříbrnou iniciálu a další knihy z řady Souřadnice zločinu si určitě nenechám ujít. Jediné co mi trochu vadilo, byla „vycpávka“ (tou autor musí vyplnit kostru příběhu) mezi jinak velmi povedenou osnovou. Například narůstající odkazy na nejrůznější filmy působily po čase spíš úsměvně a rušivě.
Tak že bych z knížky byla kdo ví jak u vytržení, to tedy ne. Na druhou stranu po záplavě detektivek á la severská krimi, kde se to jen hemží mrtvolami a autoři se předhánějí v tom, čí nebožtík bude ze světa sprovozen brutálnějším způsobem a čí vrah bude zajímavější případ pro psychiatra, to byla příjemná změna.
České prostředí, pár vražd souvisejících s uměleckými díly, na první pohled nesourodá dvojice hlavních postav. Vlastně proč by to nemělo fungovat. Některé hlášky byly docela povedené, děj pěkně odsýpal. Výhrady mám k popisu "detektivní práce" hlavních postav a k rozuzlení.
Co se týče toho, jak Štolba s Weissovou přicházejí věcem postupně na kloub, nějak jsem se nemohla zbavit dojmu, že je to celé nevěrohodné a že v podstatě nic moc neudělali. Rozuzlení mi také připadalo odbyté a uvařené na poslední chvíli, aby to tedy do sebe nějak všechno zapadlo.
Každopádně jako experiment v rámci žánru a jako oddechovka před spaním, proč ne.
Kniha se mi líbila, měla spád a bylo v mí i trochuhumoru. Jediné s čím jsem měla občas problém, bylo rozeznat, kdy vypráví Štolba a kdy Weissová. Už se těším na další díl.
Přiznám se, že mě kniha docela zklamala. Asi ve 3/4 jsem ji musela odložit. Prostředí i zápletka byly zajímavé, ale ten styl mi zkrátka nesedl... No, snad bude Kutná Hora lepší...
Krásně napsaná detektivka. A tím myslím opravdu krásnou práci s češtinou. Sice to neosloví hltouny, kteří sviští příběhem, aby se co nejrychleji dozvěděli, že vrah je zahradník, ale ostatní se mohou těšit na košaté vyprávění. Město Tábor zde hraje hlavní úlohu a střídání vypravěče a vypravěčky dává příběhu šmrnc. Doufám, že se v dalších dílech dozvíme něco více z historie postav. Zvláště bývalý policista, by mohl svými flashbacky zdramatizovat vyprávění.
Docela jsem se pobavila, ale jako parodie kniha asi míněna nebyla. Nicméně za nesmrtelné vousaté hlášky aspoň hvězdička.
Jé, to mě to nebavilo...Ale knížky se mají dočítat, tak jsem ji dočetla. Ale rozuzlení nic moc, a proč se děj pořád točil okolo mystiky a Bratrstva, a pak, jako když utne? Postavy taky nic moc sympatické, dvě hvězdičky snad jen za to, že knížka "odsejpala". Ale další díl z Kutné Hory si tedy nechám ujít.
Napínavý detektivní příběh v atraktivním prostředí jihočeského Tábora odhaluje tajemství maloměsta. Zaujalo mě muzejní prostředí, které dobře znám, a i úvodní citáty. Netuším, jestli stejný citát kapitol 22 a 39 byl záměrem nebo omylem. Největší překvapení se odehrálo na mikulášské muzejní noci, to byl horor. Konec se samopalem mě zklamal. Zaváněl klišé. Během četby jsem si hledala na internetu fotky muzea a gotického sálu i radniční věže, kde se vše odehrává. Kniha mě docela navnadila na návštěvu města.
Jiří Walker Procházka a Klára Smolíková – Mrtvá šelma
(první kniha z detektivní série Souřadnice zločinu)
Vydalo nakladatelství Plus
Jiří W. Procházka, považovaný za otce českého kyberpunku, je držitelem Ceny Ludvíka Součka a také tří ocenění Akademie science fiction, fantasy a hororu. Společně s Miroslavem Žambochem vymyslel dobrodružnou knižní sci-fi řadu Agent J. F. K., do níž dosud přispěl šesti díly. Roku 2014 založil s režisérem Radkem Volfem audio vydavatelství "Walker & Volf, s.r.o.“
Tentokrát Jiří spojil tvůrčí síly se svou manželkou Klárou Smolíkovou, spisovatelkou, scénáristkou komiksových příběhů, publicistkou a velmi činorodou lektorkou. Klára je mimo jiné autorkou úspěšné dětské komiksové knihy Viktorka a vesmírná dobrodružství nominované na ocenění Zlatá stuha.
Klára prožila patnáct let v Táboře, kde deset let učila na střední škole knihkupce a knihovníky a poté pracovala ve zdejším Husitském muzeu. Proto není divu, že se manželé a zároveň spoluautoři rozhodli situovat své první společné dílo do tohoto slavného husitského města.
„Mrtvá šelma po stu letech ještě straší živé.“ (Ferdinand I. Habsburský)
Když ze dne na den zmizí profesor Kalandra, rozhodne se muzejní kurátorka Berenika Weissová nejen nahlásit zmizení svého kolegy místnímu oddělení policie, ale také požádat o pomoc bývalého policistu a nyní konzultanta na zabezpečení muzejních sbírek Roberta Štolbu.
Tím začíná spletitý detektivní příběh plný zvratů, přepadení, vražd a skrytých tajemství. Weissová a Štolba, byť jsou každý úplně jiný, musí pod tlakem okolností velice brzy spoléhat jeden na druhého. A svá tajemství nevydá Tábor ani potomci husitů zadarmo…
Nechci zbytečně moc prozrazovat ze zápletky knihy, abych tak čtenáře neochudil o skvělý zážitek.
Proto hnedle přistoupím k tomu, co mi na Mrtvé šelmě připadá skvělé a co mě na ní trošku mrzí.
Šelma je čtivá. Člověka chytne a nepustí. Myslím si, že je to dáno především tím, že skvěle funguje interakce mezi Weissovou a Štolbou. Obě postavy jsou tak rozdílné, jak jen může být bývalý policajt a životní ztroskotanec a rozvedená vysokoškolsky vzdělaná matka samoživitelka. Přitom ani Štolba a ani Weissová nemají daleko k ironickým komentářům. Skvělé jsou vnitřní monology obou hlavních postav a mně se osobně moc líbily Štolbovy vzpomínky na profesora Kalandru (škoda že jich nebylo víc). Zároveň mě moc bavil vývoj vztahu Weissové a Štolby. Dynamice ovšem nejvíce pomáhá, že se ve vyprávění střídají oba hlavní protagonisté. Čtenář má tak možnost vidět dění nejen optikou bývalého policisty a detektivky amatérky, ale především muže a ženy.
Detektivní linie je zajímavá a čtenář je vystaven neustálému napětí v podobě dějových zvratů a postupně odhalovaných tajemství. Protože svá skrytá tajemství má v téhle skvělé detektivce nejen pěkně vykreslené město Tábor (které zdaleka není jen kašírovanou kulisou), ale doslova každý z účinkujících tohoto dramatu.
Jedinou vadou na kráse jsou podle mého skromného názoru intermezza popisující Štolbovy noční můry. Tuším, že autorům šlo o to přiblížit čtenáři, co se bývalému policistovi honí v hlavě a čeho se obává. Ale nemohu si pomoci. Genialitě Štolbových vnitřních monologů jeho noční můry nesahají ani po kotníky a navíc vypadají, jako by vypadly z nějakého podřadného hororu.
Také mě trochu mrzí, že se z knihy skoro úplně vytratili vyšetřovatelé táborského policejního oddělení, kteří jako by se vyšetřování vůbec neúčastnili. A nečekaný příchod majora Černého (který přichází v pravou chvíli, ale bez jakéhokoliv vysvětlení) mi také přišel jako učebnicový deus ex machina, což je velkou vadou na kráse nejen tohoto sympatického policisty, ale i příběhu Mrtvé šelmy.
I přes všechny výše uvedené výhrady si myslím, že Mrtvá šelma (spolu s Rychlopalbou Štěpána Kopřivy), se může směle postavit po bok takových velikánů českého kriminálního románu, jakými byli a jsou Václav Erben, Jan Cimický nebo Eduard Fiker.
Už teď se nemohu dočkat dalšího dílu Souřadnic zločinu s názvem Stříbrná iniciála.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány humor sekty tajná společenství muzea Tábor české detektivky rituální vraždy
Kniha Mrtvá šelma je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 316x |
| Čtenářské výzvě | 40x |
| Doporučených | 22x |
| Knihotéce | 130x |
| Chystám se číst | 89x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 2x |
Rozhodně zajimavá změna v českém prostředí. Tohle bych čekal někde v Anglii - suchý humor, tajemné prostředí, odkazy na historické i soudobé umělecké díla.
No celkem se těším na avizované pokračování.
A pět hvězdiček je pravda i za to, že je to novinka u obou autorů. Příště už budu čekat trochu míň kostrbatosti a lépe plynoucí děj, bez prázdných míst.