Smrt staré posluhovačky
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 27. díl >
„Zabili bábu, už je v pánu. – Jak? – Prý ji dali takhle ránu. – Bác!“ Nepříliš sympatický, zato velmi nervózní James Bentley předstoupil před porotu se značně nepřesvědčivou historkou A protože důkazy hovořily jasně, verdikt zněl „vinen“. Policejní inspektor Spence z Kilchesteru však přesto vyhledá Hercula Poirota, aby ho požádal o přezkoumání dotyčného případu – vraždy staré posluhovačky McGintyové, která žila v zapadlé vesničce Broadhinny. Myslí si totiž, že plachý mladík navzdory všemu zločin nespáchal, a nechce vidět nevinného viset na šibenici Ale kdo jiný by ji mohl zamordovat a k tomu tak hloupě ukrýt svůj lup než právě její podnájemník, který stařeně dlužil už dvouměsíční činži, dobře věděl, kde schovává peníze, a na rukávě saka měl krev i vlas oběti? V románu vedle Hercula Poirota vystupuje i slavná autorka detektivek Ariadne Oliverová, půvabně zábavné alter ego Agathy Christie.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2022 , OneHotBookOriginální název:
Mrs McGinty's Dead , 1952
Interpreti: Lukáš Hlavica
více info...
Přidat komentář
Detektivky s Hercule Poirotem já prostě můžu takřka kdykoliv a po několikaletém odstupu i opakovaně. I když..., tohle moje vyjádření platí vlastně téměř pro všechny autorčiny detektivky.
Miluju Agathu Christie. Podle mě nejlepší autorka detektivek. A nejen tato kniha je toho důkazem.
Tuhle knížku jsem slyšela jako audioknihu a byla jsem naprosto ochromena jejím přednesem a prožíváním ze strany čitatele. Navíc příběh byl taky velice záživný, až jsem si některé scény doslova představovala před očima. Doporučuji.
Klasika s Poirotem, který opět bravurně zapojí šedé buňky mozkové. Tentokrát z anglického venkova kde mají někteří co skrývat. Není mezi mými nejoblíbenějšími díly, ale patří mezi zlatý lepší střed. Poirota prostě miluji:)
I když jiným, samostatným vydáním, uzavírám právě výběrový odeonský soubor Třikrát Hercule Poirot, kterým se (patrně) přepychová série v r. 1963 otevřela.
Co do kvality i popularity nemohl nakráčet výtečnější premiant! I tento hlavolam zastřených totožností dešifruje, byť s přiznávkou vlastních pochybností.
Co do kvantity si lze belgického detektiva užít v mnoha jiných kauzách, což také učiním, raději namísto všetečné slečny Marplové. 28/21
Malé šedé buňky mozkové Hercula Poirota nikdy nespí a důkazem je právě tato skvělá detektivka z pera Agathy Christie.
Opět bravurně vše vyřeší, jak je u něj ostatně dobrým zvykem. Ovšem, co mne v této knize neskutečně baví je on a bláznivá spisovatelka Ariadne Oliverová. Ty jejich slovní potyčky, její nápady na odhalení vraha, jeho infarktové stavy z jejích vyšetřovacích metod, to si čtenář Agathy Christie nesmí nechat ujít, protože tolik nenásilných humorných prvků mezi hlavní dvojicí se v jejích dílech hned tak nenajde.
Smrt staré posluhovačky nebyl špatně napsaný detektivní příběh. Nejprve nás autorka seznámila s obyvateli venkovského městečka Broadhinny, s jejich vztahy, povahou a poté se již pustila do napínání čtenářů. Příběh se pěkně propletl a já tentokrát neměl šanci se 100% určitostí poznat vraha. Bavil mě kontrast Hercula Poirota a paní Summerhayesové. To musela být panečku kuchařka a hospodyňka :-)
Tohle bylo mé už několikáté setkání s autorkou a tenhle případ patří mezi mé nejoblíbenější, je tam skvělá atmosféra spoustu postav a samozřejmě skvělý Hercule Poirot, který vám naprosto vyvrátí vaše podezření na vraha. Geniální.
Měla jsem problém zorientovat se v množství postav, čímž jsem si pomohla vypsáním jejich jmén na papír+ informace o nich. Poté už se četla velmi snadno.
Agatha Christie mě nikdy nezklame. Vždycky vymyslí něco, co se mi líbí. Nebyl to sice úplně nejsilnější příběh, ale jako vždy byl vrah úplně někdo jiný, než jsem si myslela. Jen prostě nikdy nevím, jak na to ten Poirot přijde.
Můj první čtený Poirot, vybrala jsem si ho kvůli čtenářské výzvě. Ze začátku jsem měla zmatek v postavách - přemýšlela jsem, že snad začnu znova od začátku a budu si dělat stejné poznámky o postavách jako při čtení Starého zákona :-) Ale nakonec se to všechno ujasnilo a rozmotalo stejně jako Poirotovy myšlenky a podezření.
poslech to byl příjemný :-) dalo mi to trochu práce, než jsem si knihu spojila s filmem. Pořád žasnu nad tím, jak si Poirot dokáže všechno spojit a stačí mu malé náznaky. Díky tomu, že to znám jako tv filmy si knihy užívám více =)
Autorka to opět moc pěkně od samého začátku zamotala, můj oblíbený detektiv na konci rozmotal a já zas byla s tipem na pachatele vedle. A pročpak tentokrát pan Poirot tolik brblal?
Jakmile jde o zločiny v panských domech, tak mě ze všeho nejvíc zajímají ty vztahy mezi panstvem a služebnictvem. Jak jedny druhé sekýrují a druzí prvním tak či onak vzdorují. Anebo taky ne. Kolik vlastně času ten zaměstnanec tráví v zaměstnání....volno občas odpoledne..občas celý den..jinak furt jen v práci!
Smrt staré posluhovačky jsem viděla jako malá v televizi, matně si na to pamatuji. Proto jsem zajásala, když se ke mě dostali A.Ch. detektivky v brožurkách a postupně je čtu.
Tahle knížka je velmi příjemná, příběh je ze začátku vlastně už vyřešen a tak si říkáte co vlastně je na tom k přešetření.
Další věc co se mi na této detektivce líbilo je, že určité detaily ve filmu tak nevyniknou jako když o nich čtete v knížce. Třeba o utrpení Hercula Poirota a nedobré kuchyni, neustálý průvan, nepořádek a ti psi jsou prostě všude....
Nebo to jaký byl hlavní podezřelý ŇOUMA a přesto o něj mají zájem dvě slečny...
Tentokrát jsem si knížku moc příjemně užila a filmové zpracování mne nerušilo, ale příjemně se to spolu doplňovalo.
Malé anglické městečko a hodně lidí v něm má svá tajemství. Bohužel za to někteří zaplatí životem, ale ještě je tu Poirot! Skvělé!
Prostě klasický Poirot. Na mě trochu zmatek v postavách, ty reálné se postupně srovnaly, ale ty 4 tajemné, tak v tom jsem měl hokej prakticky do konce.
Ale příběh naprosto klasicky vymyšlený a propracovaný do detailu.
=====
„Ano, byla to převážně divadelní vražda. Všechno příliš vykonstruované.“
„A já klidně seděla v autě a neměla o ničem a ani tušení!“
„Obávám se,“ zašeptal Poirot, „že vaše ženská intuice měla ten den volno…“
Je to pěkně zamotaný příběh, spousta jmen, náznaků.
Miluji paní Oliverovou a skvěle jsem se bavila také u popisu Poirotova strádání, které postoupil, aby mohl případ vyšetřovat. Chvílemi to vypadalo na nezdar, ale takové slovo je u Hercula prostě nepřípustné, nakonec vše skvěle vyřešil (doufám, že to není spoiler).
Místy jsem se ovšem ztrácela, a to jsem již jednou viděla příběh zfilmovaný.
Ale Agathu prostě zbožňuji, a navíc se mi titul hodil do čtenářské výzvy.
Štítky knihy
Anglie detektivní a krimi romány ostrovy Hercule Poirot Ariadne Oliverová detektivky podle říkanek
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Ani jsme nedočetl, v půlce zabalil. Málo napětí, příliš omáčky. Škoda..nepřesvědčilo me pro dnešní dobu jako čtení, které by přežilo čas a bylo pro dnešek dost aktuální či atraktivní.