Slova

Autobiografická, poněkud sebeironicky laděná kniha, zachycující Sartrovo dětství a jeho dětské rozhodnutí stát se spisovatelem.

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30108/slova-30108.jpg 3.857
Originální název:

Les Mots (1964)

Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry
Vydáno:, Mladá fronta, Svoboda
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Přidat komentář
ANATS
08.10.2017

Autobiografická esej, která je zajímavě napsaná. Do hloubky ukázáno Sartrovo dětství a mládí. Pro mě ale dost těžké čtení, i když jsem chtěla knížku několikrát odložit nakonec jsem ji zvládla.

Misericordia
13.02.2017

Dobrý príklad súčasnej literatúry, kde sa autor vyžíva v introspekcii. Sartre nám odhaľuje svoju bujnú fantáziu a pozorovací talent. No kladiem si otázku či "slová", ktoré hovoria o autorových "vnútornostiach", nám niečo skutočne hovoria, alebo skôr podporujú našu zvedavosť "dozvedieť sa o niekom" viac ako treba?
Neviem, možno bolo pre neho ľahšie o sebe písať ako to niekomu povedať.

-Pečivo-
29.01.2017

Autobiografická esej o dětství a mládí Sartra. Spíš nic, než moc. Co se mi však velmi líbí, je paralela dětství tohoto génia s dětstvím mým. Již jako malý jsem velmi rád kadil. Kadil a při tom si na záchodě četl. Jelikož jsem kadil často, díky čemuž taky teď nejsem tlustý, tak jsem na záchodě trávil velké množství času. Logicky. A do knížek jsem koukal tak dlouho, až jsem se naučil číst. Sám od sebe, jako Sartre.

Poté co se Sartre naučil sám číst, četl si v dědovo knihovně. Jeho děda měl tátu, kterej byl slavnej. Ale ne až zas tak slavnej, abych se dokopal k tomu, si ho vygůglit. Takže zas tak slavnej asi nebyl. Muj děda byl určitě slavnější a měl taky knihovnu. Táta mýho dědy slavnej nebyl, ale i tak je to dost podobný jako u Sartreje.

No a aby toho nebylo málo, tak mi po 10ti jägrech taky šmidrá oko a z toho všeho vyplývá, že jsem vlastně dost podobnej Sartreovi. Myslel jsem si to vždycky a tímto se mi to potvrdilo. Kdybych někdy dostal Nobelovku za literaturu, tak ji dám Palimu. Neni zač, Palijo.

iluliacross
13.03.2016

Kniha jako ušitá na míru pro milovníky psychologie. Je neobyčejně zajímavé pozorovat myšlenkové pochody intelektuálně silného mladého chlapce, je neskutečně zajímavé číst životní příběh někoho tak vnitřně silného, zásadového a především sebekritického. Na Sarterovi jsem po celou dobu čtení obdivovala upřímnost. Dokázal o sobě napsat vše, všechny své dobré i špatné vlastnosti. O lidech kolem sebe se vyjadřoval velmi barvitě, nádherné popisy postav, jež ho obklopovaly byly na této autobiografii to nejkrásnější. Sarter pro mě bude jeden z králů "pozorovačů" co vládnou krásným slovem (i přesto, že on sám by to o sobě možná netvrdil). Rozhodě to není lehké čtení, ale za to neobyčejně zajímavé.
Velice by mě zajímalo i jeho dospívání až dospělost. Chápu ale, že to by nebylo posláním této knihy...
I přes to, jak zvláštně se formoval jeho vztah k psaní a literatuře je očividné, že je to velmi moudrý člověk, který se nebojí přemýšlet (i pokud se to týká temných zákoutí).

elena3354
02.01.2015

Sebekritická autobiografie, která vás oproti jiným Sartrovým knihám překvapí svou lehkostí a nadneseností.

Gizminek
28.03.2013

Překvapivě upřímná a sebekritická autobiografie z prvních 10ti let života. Velmi vtipný popis dětství Jeana-Paula Sartra, který Vás uvede do jeho života a odhalí jeho charakter a životní postřehy. Na knize mě překvapovala jeho neobvyklá sebereflexe a upřímnost se kterou popisuje své dětské prožitky a představy. Při čtení této knihy jsem si znovu uvědomila jak rozdílní a přesto velice stejní jsou lidé. Celé dětství toužil být ve svém životě výjimečný spisovatel a knihu uzavírá poznatkem, že je..."celistvý člověk, složený ze všech lidí, který má cenu jich všech a jehož cenu má kdokoliv."

Etela
11.12.2011

Oproti "vážným" dílům je tato zpověď velmi uvolňující, vtipná, kouzelná...Přečteno za pár hodin, pak jsem pokračovala v Interview se Simone (de Beauvoir).I když se dá přepokládat určitá cenzura či domyšlení nějakých věcí, tak je dobře, že jdou spisovatelé se svojí kůži na trh.