Slib
Jiří Kratochvil
Příběh nového románu Jiřího Kratochvila se odehrává především v první polovině padesátých let v Brně. Hlavní postavou je brněnský architekt, Kamil Modráček, svou orientací blízký funkcionalismu, ale přinucený v první polovině padesátých let stavět socialistické bytovky. Román je navíc taky jakous exkurzí do brněnské architektury. Název Slib je narážkou na novelu F. Dürrenmatta, kde se nepodaří naplnit slavnostní slib, vlastně taky přísahu, a vše dopadne zcela nečekaně.... celý text
Přidat komentář
Nečekaně příjemný čtenářský zážitek z této knihy… Postav a vypravěčů víc, jak na orloji, přesto jsem neměla pocit, že se ztrácím. Realita minulého režimu snoubící se s fantaziemi. Vše jaksi slovně hravé, záživné. Už pokolikátý jsem si řekla, že si při čtení budu dělat výpisky. A ještě pořád to nedělám! Teď mám jasno, že knížku budu muset pročítat znovu, listovat, abych na jejích stránkách znovu našla momenty, které mě zaujaly, překvapily. Nebylo jich málo. (A taky proto, abych objevila to, co mi uteklo.)
Druhá část knihy si pohrává se scifi, to je pro mě mínus, scifi (ač jsem učinila pokusy - alespoň o smír) ráda nemám.
První polovina knihy, smutný pohled do brněnských 50. let s příměsí architektonických reálií, je vynikající a skoro se nedá přestat číst. Nevadilo střídání vypravěčů ani roztříštěnost děje, všechno drželo pohromadě. V druhé části, kdy v příběhu začínají převažovat fantastické a nereálné vize, je to už jinak. Škoda, kdyby nedošlo na životní dílo architekta Modráčka, určitě bych se zajímal i o další knihy JK. Takhle u mě po přečtení převažuje pocit překombinované scifi.
Z téhle knížky mám opravdu rozporuplné pocity. Mnoho vypravěčů, spousta postav a odboček ve vyprávění, které na první pohled nedávaly smysl... bylo pro mě obtížné udržet pozornost. Ale vždycky, když už jsem čtení chtěla vzdát, jeden z těch vypravěčů si mě něčím získal. Zvědavý čtenář číst nepřestane. Až jsem i já sama měla mnohdy pocit, že mě někdo sleduje...
Zvláštní kniha, uvěřila jsem autorovi vilu s půdorysem hákového kříže a klidně bych šla hledat i tu zvláštní stavbu v podzemí. Je to takový koktejl vážných, humorných, snových věcí a reality života v padesátých letech a současnosti. A to v kulisách Brna, ve kterém jsem sice nikdy nebydlela, ale jezdila jsem na výlety a nakonec i nějakou dobu pracovala v centru. Vedle Prahy je Brno moje oblíbené město. Nesplněný slib, proč? Myslím si, že naopak ho splnil. Ale uteklo mi toho ještě mnoho a tak si musím tu knihu přečíst ještě jednou. Určitě si musím ještě něco dalšího přečíst, autor mě zaujal.
Souvislost Kratochvilova a Dürenmatova románu je velmi vzdálená, snad jen názvem a faktickým významem slova slib. Skutečnou inspirací byla Kratochvilovi povídka Vladimíra Nabokova Zde hovoříme rusky (název povídky je odvislý od překladu a existují různé varianty). Přiznám se, že jsem předtím o této povídce nevěděl a delší dobu jsem se ji pokoušel sehnat. Díky různým variantám názvu se mi to nějakou dobu nedařilo, až jsem byl přesvědčen, že existence povídky je Kratochvilovou mystifikací. Konečně, nebylo by to poprvé v autorově díle.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Brněnský pochod smrti |
| 2018 | Liška v dámu |
| 2000 | Truchlivý Bůh |
| 2010 | Femme fatale |
| 2005 |  Nesmrtelný příběh |
Kniha Slib je v
| Přečtených | 53x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 33x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 2x |
Na tuhle knihu jsem narazila jenom díky čtenářské výzvě. Díky!
A prvních asi 150 stran jsem byla nadšená. Miluji knihy z 50.let. A tahle byla ještě navíc z Brna, ale poslední část, kterou tady v komentářích označují za scifi, mi přišla zvláštní a nepochopitelná. Trochu mi vadilo, že jsem konec buď nepochopila nebo je otevřený.
Ale jak jsem si pročetla komentáře, tak mám stejné pocity jako ostatní čtenáři.