Skrýše
Tereza Šustková
„Věřím ve věčnou platnost slova…“ říká Tereza Šustková (nar. 1991) v debutu, který volně odkazuje k tradici české spirituální poezie. Své jemné a koncentrované svědectví však nebuduje zvenčí, „ohlasově“, ale z nitra, s pokornou péčí a důrazem na smysl, tvar a neexhibující obraznost každého verše. Autorka, jejíž první krůčky na poli literatury jsou spojeny s tradičním Zeleným peřím a nedávným vítězstvím v Literární ceně Vladimíra Vokolka, vystudovala český jazyk a hudební výchovu na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kromě psaní se věnuje také interpretaci literárních textů a divadlu.... celý text
Přidat komentář
Niterná, mateřská poezie, která mne zaujala již v Tíze vlny a přes níž jsem se tak nějak anachronicky dostala k básnířčině debutu. Díly knih se nečtou na přeskáčku, u básnických sbírek to však nevadí. Rezonují ve mě, všechna ta kuchyňská posezení v melancholii všedních dní vyhlížející s křehkou nadějí tušený zítřek.
My přece mezitím žehlíme, šijeme.
V kuchyni vonící po mandlích
se nahříváme u topení jako kočky,
zatímco knížky zapomenuté vedle sporáku
chytají po okrajích.
Básně tolikrát přeprané
připevňujeme do větru
smrkovými kramlíky.
Slova, po celé dny
poletují naším bytem.
Děti je dýchají a ráno z nich kašlou.
Básnická sbírka, která mě oslovila. Její verše jsou křehké a autorka k sobě čtenáře nepouští příliš blízko. Dojem, který její poetika vyvolává, je trochu skryt v mlze - často nevíte úplně přesně, co se v básni popisuje, co se přesně odehrává. Je to melancholické, křehké, subtilní, nesklouzává ke kýči. Těším se na další autorčinu sbírku.
Hodně slušný debut, který navazuje na tradici spirituální poezie s ozvuky tvorby Jana Zahradníčka a Ivana Martina Jirouse. Doporučuji.
I když tahle poezie není zrovna můj šálek kávy,oceňuji kvalitu veršů.Jsem překvapena věkem autorky pro tenhle žánr poezie.
SkrýšeKniha Skrýše je v
| Přečtených | 17x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 6x |
| Chci si koupit | 1x |
Poezie psaná ženami měla dlouho pověst poezie psané pro ženy. Civilní, ale zasahující texty Terezy Šustkové jsou další důkaz toho, že ženskou životní zkušenost by měli aspoň pomocí poezie poznávat i muži. Možná hlavně oni.