Šeptající dívka
Marko Hautala
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355957/mid_septajici-divka-kq8-355957.png
3
123
123
Zní nepřetržitě, jako zvonění v uchu, ale tenhle šepot je nakažlivý… Finský Stephen King přináší fanouškům Báby Motyky další nervydrásající hororový příběh. Helsinský psycholog Anton Rajamaa se už léta nestýká se svou dcerou Idou. Brutální vražda jeho kolegy, který mu před smrtí odkáže složku s informacemi o Idě, ho však přinutí změnit názor a vydat se po jejích stopách do západofinského městečka Vaasa. Tohle místo ale jako by bylo prokleté – vznáší se nad ním stín krvavé legendy, obestírá ho historka o náboženském kultu a lidi v něm pronásledují sluchové halucinace, jež některé dohánějí k šílenství. Chce-li se Anton znovu setkat se svou dcerou, bude se muset za hříchy spáchané v minulosti očistit…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Horory
Vydáno:
2017
,
Knižní klub
Originální název:
Kuiskaava tyttö , 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi libila do te chvile, nez se zacala rozuzlovavat, pekne pitomy zaver...
Tak toto ma bavilo.
Napínavé od začiatku do konca.Záhadné ale vo svojej podstate tak zrozuminetlné.
Autor nepridával zbytočne vela postáv čož robilo knihu ešte viac prehladnou.Za mňe perfektne napísaný príbeh,ktorý vás prinúni sa zamyslieť nad tajomstvami života a irčitých miest.
S knihami Marko Hautala je to asi tak – nalákají vás, předhodí vám zajímavý příběh, nad kterým se vám sbíhají sliny, nápaditým a svižným jazykem vás vtáhne do děje a pak vás podvede hloupým, nelogickým a zmateným závěrem. Nemohu si pomoct, už druhé zklamání. Příběh o tajemném poselství minulosti, zhmotňující se v podobě našeptávajícího démona působil fakt lákavě, ale skončil ve směsici zbytečného násilí, které místy vyvolávalo spíš salvy smíchu než hrůzy. O nelogických dírách, chybějících spojitostech a nepochopitelném chování některých postav ani nemluvě.
Ty tři hvězdy jsou za nápad a čtivost.
Velké zklamání, kniha mě hlavně nalákala námětem knihy a označením spisovatele za finského S. Kinga. Začátek knihy byl obstojný, střed knihy mě naprosto pohltil, ale posledních 50 stran jsem se naprosto ztrácela, o čem vůbec autor píše. Konec mi přišel dost ubohý, čekala jsem nějaké velké BUM, ale po dočtení knihy (přečetla jsem ji za den) přišlo jen "jako vážně? to je celé?" Ještě, že jsem nestrávila více času...
Severská próza se mě zatím moc nedotkla. Stále to zkouším znovu a znovu. Styl psaní trochu psychologický, trochu hororový a trochu detektivní mi celkem vyhovuje. Knihu jsem přečetla velmi rychle, ale určitě o ní ještě musím přemýšlet.
Tak tedy nevím, jsem zmatená..... Nemohla jsem se začíst, ztrácela jsem se a některé odstavce jsem četla dvakrát a přišlo mi to celé takové "divné".
Velmi ctive, do poloviny jsem byla napnuta co z toho bude. Konec mi prijde hodne pritazeny za vlasy. Tohle nebude muj oblibeny autor.
Horor finského spisovatele Marko Hautala sází na jednoduchý motiv zla, jenž se šíří mezi lidmi díky jejich chronické zvědavosti. Podobně jako Suzukiho Kruh i Šeptající dívka pracuje s tématikou pokroucené reality, která hrdinu pronásleduje od chvíle, kdy otevře dvířka zakázané „Pandořiny skříňky“. A dlužno říci, že to funguje naprosto skvěle, napětím člověk málem přestává i dýchat.
Naneštěstí dokonalá atmosféra vydrží románu přesně do poloviny. Poté se vydá cestou lehce zmateného thrilleru, ve kterém se hlavní postava potácí z místa na místo a snaží se události dát do nějakých smysluplných souvislostí. Což se jí zdánlivě podaří, jenže to celé sklouzne na úplně jinou úroveň, než prvních sto dvacet stran naznačovalo. Zároveň se nemohu zbavit dojmu, že explicitní násilí do závěru autor narval jen proto, aby alespoň trochu zachoval děsivou skladbu. Což je ovšem ten nejzbabělejší způsob, jak zabrnkat na strunu strachu. Ale to už je, uznávám, otázka osobního vkusu každého čtenáře zvlášť.
Po přečtení Báby Motyky jsem byla velice zklamaná a neměla jsem chuť se hned pouštět do další knihy od Marka Mautaly.... teď po půl roce jsem po ní sáhla a byla jsem mile překvapená. Děj byl napínavý a opravdu mě bavil... :-) myslím, že tomuto autorovi dám ještě šanci :-D
Po čertech přitažlivé čtení! Sice jsem trochu škobrtala přes finská jména, ale má to velice dobrou atmosféru. Husí kůži jsem, pravda, neměla, ale i tak je to prima horor.
Od temně napínavého, přes divné až po úplně šílené. Ale aspoň jeden zajímavý psychiatrický postřeh - viz citáty.
Kniha splnila moje očekávání ohledně mrazivé atmosféry, která z příběhu vyzařovala. Četlo se mi dobře. Zakončení mě ale trochu zklamalo.
Opět zvláštní styl psaní, tedy alespoň pro mě. Ale příběh je velice zajímavý a kniha se dobře četla. Těším se na další.
Šeptající dívka je ryzí oddychovka na jeden, dva večery. Čte se dobře, příjemně mrazí, děj utíká, ovšem to vše na úkor zajímavějšího slohu a strohých postav. Trochu zamrzel slabší konec, ale vyloženě špatný kus to není.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bába Motyka |
| 2017 | Šeptající dívka |
| 2022 |  Architekt temna |
| 2023 | Kryšpín Kůstek a prokletí knihovního psa |
Já nevím, nebyla jsem schopná tuhle věc dočíst do konce. A to se mi stalo prvně v životě. Takovou blbinu jsem měla v rukou prvně.