Diabolský plod
Tom Hillenbrand
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476537/bmid_diabolsky-plod-1v2-476537.png
3
38
8
Šéfkuchař Xavier Kieffer / Šéfkuchár Xavier Kieffer série
1. díl >
Šéfkuchár Xavier Kieffer zanechal svet vrcholného kuchárskeho umenia haute cuisine a otvoril si malú reštauráciu v dolnej časti Luxemburgu, kde svojim hosťom servíruje miestne špeciality. Jedného dňa sa mu však v podniku zrúti na podlahu mŕtvy reštauračný kritik z Paríža a Kieffer je zrazu podozrivý z vraždy. Keď vzápätí bez stopy zmizne aj jeho niekdajší učiteľ, rozhodne sa vziať pátranie do vlastných rúk. Narazí na obrovský kulinársky škandál a ocitá sa v ohrození života. Čoraz hlbšie preniká do spleti gastronomického sveta ovládaného konkurenčným bojom, aby zistil, o čo v tejto hre vlastne ide. Diabolský plod je prvou zo série kulinárskych krimi so šéfkuchárom Xavierom Kiefferom.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2021 , mamašOriginální název:
Teufelsfrucht , 2011
více info...
Přidat komentář
Nenáročná krimi, pri ktorej som celkom vyhladla. Nečakala som akčňárnu, takže ma celkom prekvapilo, ako sa to ku koncu rozbehlo. Inak, hneď by som šla do podobnej reštiky, ako opisujú, práve preto, že sa tam varia len domáce jedlá a je to niekde na konci dolného mesta, zastrčené, hlavne bez turistov. Keďže mám dovolenku, knihu som prečítala na dve posedenia (v podstate pri obede a pri káve po ňom). Táto kniha inšpiruje si dať niečo pod zub, alebo si naliať pohár dobrého vína. Je to taký malý sprievodca kulinárskym svetom a tak trochu aj Luxemburgskom. Uvítala som aj slovníček, poznámky pod čiarou a v závere dva chutné recepty. O oceňovaní reštaurácií hviezdičkami toho veľa neviem, ale bolo to celkom zaujímavé zistenie. A podobne prekvapivé bola aj informácia o glutamane, dochucovadlách, či syntetických potravinách. A keď došlo na spomínané ovocie, o ktorom je táto kniha, bolo to skvelé!
Majiteľ reštaurácie je ju nútený na chvíľu zavrieť, keď mu zomrie na prahu jeden z hostí. Jeho neplánované amatérske vyšetrovanie bolo lepšie, ako by sa to podarilo polícii, pretože nedodržiaval zákony. Ale aj o dosť chaotické a nakoniec mal viac šťastia, ako by sa zdalo.
Určite siahnem aj po pokračovaniach.
Dozvíte se zajímavé skutečnosti ohledně gastronomie a fungování restaurací (zde se spíš ujistíte, že rozumíte správně, jak to opravdu je s haute cuisine). Po této stránce naprostá spokojenost a přidaná hodnota knihy je dána, což u detektivky či thrilleru úplně nečekáte a o to víc Vás to potěší.
Ne každého baví delší popisy a až hygge styl vyprávění. Místy už jsem se těšila, až knihu dočtu a budu moci číst nějakou napínavější. Ale na dovolenkové čtení to není špatné za předpokladu, že neočekáváte thriller či detektivní příběh, který Vás pohltí a nenechá spát, dokud jej nedočtete.
Závěr detektivního příběhu je hůře uvěřitelný (SPOILER: Volám na záznamník, kde se ale při zkušebním pokusu ozval hlas. Nyní, v naprosto tíživé situaci ovšem nikoliv. To jako vážně? KONEC SPOILERU.).
zajímavé téma, ale zpracování už tolik ne. hodně jsem přeskakovala, což jinak moc nepáchám. ale tady to jinak nešlo. zbytečné popisy přípravy jídel, města, uliček... blabla.
Tato kniha se táhla. Je to hooodně poklidná detektivka, až tak, že jsem měla pocit, že se tam nic neděje. U Xaviera Kieffera po požití jídla v jeho restauraci zemře hlavní recenzent pařížských restaurací. Vypadá to na skvělou jízdu, ale stále se nic moc neděje.
Rozvine se vyšetřování, proč se to stalo. Dochází k požárům v jiných restaurací a zmizení jejich majitelů. Policisté vyšetřují, ale Xavier tomu chce přijít sám na kloub a pouští se do vyšetřování na svou pěst. Vyšetřování mi místy přišlo i nelogické.
Zavede ho z Lucemburska až do Paříže, setkává se s Valérií Gabinová, šéfka zemřelého kritika. Od ní získává nějaké informace, dostává se k informacím o Ďábelském ovoci, které není v kulinářském světě pořádně prozkoumané a zdá se, že za tím něco bude. Spojuje se známým chemikem, aby mu udělal rozbor toho ovoce.
Postavy byly ploché, kniha nešla do hloubky, postup vyšetřování také zvláštní. Jediné, co mě zaujalo byla popsaná různá jídla, pak ovoce, které obsahuje glutaman sodný, který používají v čínské restauraci a to je to, co lidem na jejich jídle tak chutná. Ve zmíněném ovoci je ho ale mnohem víc. A velká konzumace může být jedovatá.
Celou knihu jsem čekala, kdy se to rozjede, kdy nebudu moci kvůli napětí knihu odložit, ale nedostavilo se. Na konci sice trochu něco bylo, ale já to autorovi vůbec nevěřila.
Co musím vyzdvihnout je nádherná obálka a předsádka knihy díky níž jsem si knihu vybrala. To je paráda. Pak se mi líbila popsaná jídla a nějaké recepty.
Mrzí mě to a věřím, že své čtenáře si najdemě kniha nepřesvědčila. Třeba jsem jen moc náročná nebo mi zrovna nesedla v konkrétním čase možné je všechno. V tuto dobu musím dát nízké hodnocení.
Toto bola tak príjemná zmena po mojich obľúbených severských krimi. Veľmi sa mi to páčilo. Nazvala by som to také oddychové krimi. Teším sa na ďalšie časti
Súhlasím s komentárom podo mnou od Iskrizka. Nápad fajn, popis Luxemburgu taký, že som si ho živo a reálne vedela predstaviť. Neustála chuť na jedlo pri čítaní. Ale tie postavy a celkovo ich konanie a motivácie, tak sterilné a zápletka vyfabulovaná, až som si hovorila, že pán Hillenbrand by mohol ísť na kurz tvorivého písania Rowlingovej/Galbraitha.
Inak, veľmi nekvalitný bol preklad- kostrbaté vety, predpokladám, že preložené z nemčiny vôbec nesedeli do rytmiky slovenského jazyka. A tak isto, neviem, aký korektov prechádzal text, ale boli tam chyby. Smutné, smutné.
Páčilo sa mi prostredie, v ktorom sa kniha odohráva. A to nielen profesne, ale aj geograficky. Román je zasadený do Luxemburgu, ale dostaneme sa s ním aj do Francúzska a Švajčiarska.
Autora musím pochváliť za opisy prostredia. Vďaka nim mi Luxemburg takmer ožil pred očami, hoci som tam nebola a ani som si ho nepamätala z obrázkov, ale keď som si následne gúglila fotky, ostala som prekvapená, ako veľmi dobre som si mesto na základe autorových opisov dokázala predstaviť.
Rovnako prostredie haute cuisine opísal veľmi vierohodne.
Samotná zápletka je takisto podarená, pomerne napínavá, schopná udržať si čitateľovu pozornosť do poslednej strany. No hoci sa mi príbeh aj spôsob, akým je napísaný, páčili, kniha na mňa zapôsobila trochu sterilne. Nevyvolala vo mne žiadne emócie. Niežeby sa postavy chovali roboticky, ale niečo im chýbalo. Aspoň ja som to tak vnímala.
Inak je to však fajn čítanie, ak máte chuť na niečo netradičné.
Celé je to tak trochu chuťovka, a na dôvažok je román prešpikovaný jedlami a spôsobmi prípravy rôznych pokrmov, takže občas som pri čítaní mala chuť urobiť nájazd na chladničku, ale keďže je kniha pomerne krátka, dalo sa to prežiť.
Ako osvieženie čitateľského jedálnička to vôbec nebolo zlé.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány gastronomie restaurace kuchaři a šéfkuchaři
Kniha Diabolský plod je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 45x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Knihotéce | 64x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 10x |
| dalších seznamech | 2x |
Skvěle jsem se pobavila, moc jsem si tuhle knížku užila. Výjimečná místem děje - Lucemburk (Gibraltar severu) projdeme, prolezeme, projedeme skrz naskrz, včetně kasemat, Václavských hradeb, dolního a horního města, výtahu, mostů, i do řeky budeme muset s hlavním hrdinou... A nezůstaneme jen u něj doma, ale vydáme se autem či letecky na otočku na všechny světové strany - do Německa, Švýcarska i Francie, při pátrání po řešení zločinů, které se hrdiny dost dotýkají.
Gastro zápletka byla zajímavá, přírodní versus umělá průmyslová výroba potravin, zisky, matení spotřebitelů, divné EU statistiky i nařízení neřešící vše, nebo naopak až moc. Žádné podrobné recepty, ale pár námětů v lokální kuchyně samozřejmě nechybí (i když slovníček někdy nerozklíčuje vše z podivné lucemburštiny, např. wäinzoossissmat moschterzooss, haart eeër mat wäisser zooss), vždyť hrdina byl nadějný oceněný mladý kuchař, nyní vlastník dobré restaurace Dvojkostelí ve městě.
Catvanum jako titulní nově objevené ďábelské ovoce dodávající mimořádnou chuť jakémukoli jídlu (i blafu) bylo osvětleno na známém a hojně používaném glutamanu sodném - vůbec nejde přes chuťové pohárky, rovnou se dobude do mozku ... a udělá v něm dřív nebo později jistou paseku (naštěstí na něm nejsem závislá a nepřicházím s ním do styku, takže jsem si mohla výklad užít).
Autor má dar lehkého pera, pěkně vykreslených hrdinů, atmosféry místa, ale zdaleka není německý studený čumák, takže naservíruje tu a tak vtip a humor:
"Vetanen pouzdro otevřel a vytáhl nůž. Rukojeť byla z kosti, zdobená jemným vyřezáváním, čepel krátká a rovněž zdobená. 'Finský lovecký nůž. Ostrý jako čertova sestřička. Od mého dědy.'
'A s tím památečním nožíkem chceš držet v šachu žoldáka cizinecké legie, jestli bude čekat za dveřmi ve sklepě?'
'Když to bude muset být,' zabručel Vatanen. 'Můj děda s ním složil soba. Možná jsem jen malý úředníček EU, ale když mně nebo mému příteli jde někdo po krku...pak neznám žerty. V žilách mi koluje laponská krev.'"